ÚS: Finanční úřady mohou provádět nahodilé daňové kontroly

Finanční úřady mohou provádět nahodilé daňové kontroly, aniž by měly u jednotlivých plátců podložená a konkrétní podezření. Připustil to Ústavní soud v novém plenárním stanovisku, jímž překonal opačný názor jednoho ze svých senátů z roku 2008. Nález tehdy vyvolal rozporuplné reakce a v praxi se nikdy plně neuplatnil. Nyní většina ústavních soudců dospěla k závěru, že nahodilá kontrola sama o sobě není protiústavním zásahem. ČTK to zjistila ze stanoviska zpřístupněného v databázi soudu.

Podle nového stanoviska finanční úřady nadále musí postupovat přiměřeně a respektovat "informační autonomii" plátců daně. Nepřípustná je svévole a šikana - například opakované kontroly u jednoho člověka bez konkrétních podezření. "Samotná nahodilost ale není svévole," řekl ČTK generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Pod sporným nálezem z roku 2008 byl podepsán tříčlenný senát se zpravodajkou Eliškou Wagnerovou, která spolu s kolegou Františkem Duchoněm přehlasovala další soudkyni Ivanu Janů. Podle tehdejšího nálezu musí finanční úřady přistupovat ke kontrolám jen v případech podložených konkrétním podezřením. "Důvody a podezření musí existovat v okamžiku zahájení kontroly a musí být správcem daně jednoznačně formulovány a daňovému subjektu sděleny a objektivně zachyceny v protokolu o zahájení kontroly," stanovil tehdy soudu.

Podle dostupných informací ale finanční úřady praxi nahodilých kontrol nikdy zcela neopustily a nacházely argumentační oporu také u Nejvyššího správního soudu. V novém stanovisku již nahodilé kontroly připustil i Ústavní soud, podle kterého je třeba posuzovat omezení osobní sféry jednotlivce při daňové kontrole podle principu přiměřenosti v každém individuálním případě tak, aby byla vyloučena svévole a šikana.

"Za takovýto (šikanózní) postup však nelze bez dalšího považovat, s ohledem na účel daňové kontroly, postup, při němž při zahájení či průběhu daňové kontroly neexistuje důvodné podezření řádného neplnění povinností daňového subjektu," stojí v novém stanovisku.

Stanoviska, jimiž plénum Ústavního soudu překoná názor tříčlenných senátů, jsou v rozhodovací praxi soudu poměrně vzácná. Záležitost daňových kontrol je podle Langáška teprve 33. podobným případem od roku 1993. K překonání senátního názoru je třeba devět hlasů z patnáctičlenného pléna. Ohledně daňových kontrol změnu podpořilo 12 soudců, odlišné stanovisko uplatnili Wagnerová, Duchoň a místopředseda soudu Pavel Holländer.

Sporný verdikt z roku 2008 vynesl Ústavní soud v případu podnikatele z Jablonce nad Nisou, kterému úředníci při namátkové kontrole našli nedoplatek 13.000 korun. Ústavní soud tehdy prohlásil, že kontrola je obrovský zásah do práv člověka, který nelze připustit, pokud neexistuje pádný důvod. Kromě toho, že musí odevzdat doklady, musí plátce také pustit úředníky do firmy a třeba i do bytu.

Zdroj: Česká tisková kancelář