Urbanistické obvody Prahy

Pražský hrad se nachází v historickém centru (městská památková rezervace), Karlín je součástí vnitřního města, Kesnerka je typická vilová čtvrť, Hoření Opatov leží v největším pražském sídlišti – Jižním městě a Přední Kopanina je vesnice, která byla k Praze připojena až v roce 1974.

Cílem tohoto cvičení je porovnat sledované urbanistické obvody nejen z hlediska základních statistických údajů (počet obyvatel, podíl dětí, vzdělanostní struktura), ale i zjistit, jaké zde jsou podmínky života pro místní obyvatele. Terénním průzkumem (osobní návštěvou lokality) proto zjistíme, jaká je její dopravní dostupnost, úroveň služeb (např. stravovací zařízení nebo obchody), kvalita životního prostředí a péče o zeleň (počet sportovišť, dětských hřišť) a hlavní problémy místních obyvatel.

V závěru se pak pokusíme jednotlivé urbanistické obvody navzájem porovnat.

Abychom lépe popsali charakter zástavby, použili jsme také mapky nebo letecké snímky lokalit. Zdrojem mapek je digitální mapa Prahy (www.mapy.atlas.cz/Praha/), letecké snímky jsme převzali z ortofotomapy v Atlase životního prostředí Prahy (www.premis.cz/atlaszp).

Součástí této práce jsou také tabulky a grafy, které ukazují změny ve struktuře obyvatelstva. K jejich sestavení jsme použili výsledky sčítání lidu za ZSJ (urbanistické obvody) Prahy v roce 1991 a 2001, které vydal Český statistický úřad.

Pražský hrad

Charakter území

Urbanistický obvod Hrad leží v samém centru Prahy. Je tvořen historickým jádrem města. Do této oblasti spadá samotný Pražský hrad včetně Hradních zahrad a spadá sem i část Hradčan. Podélná dispozice hradního ostrohu je členěna do čtyř nádvoří, na něž navazuje Jiřská ulice, jižní frontu zaujímá Starý královský palác. Ve východní části je areál kláštera sv. Jiří a budova purkrabství. Přiložená mapka nejlépe charakterizuje dané území.

Mapa urbanistického obvodu Hrad

Daný obvod náleží pod městskou část Praha 1. Typ zástavby je převážně historického rázu, v této oblasti nenajdeme novodobou bytovou výstavbu. Jedná se zde o turisticky nejnavštěvovanější území Prahy.

Samotnému Pražskému hradu je přes tisíc let. V průběhu této doby se utvářela a měnila jeho podoba. Nezměnilo se jediné: jeho původní poslání. Od konce 9. století až do roku 1918 byl oficiálním sídlem a místem českých panovníků, od roku 1918 je sídlem hlavy státu. Vznik Pražského hradu nepochybně souvisí s vytvořením českého kmenového státu pod vládou Přemyslovců v 2. pol. 9. století. V průběhu 11. a 12. století se původně slovanské hradiště měnilo v románský hrad s kamennými hradbami. V polovině 13. století vzniklo nové opevnění a gotický palác. Rozsáhlá stavení činnost Karla IV. vyvrcholila stavbou katedrály sv. Víta. Za husitské doby byl Pražský hrad opuštěn, znovu osídlen až po roce 1483. Habsburkové změnili Pražský hrad na renesanční sídlo. Po požáru byl přestavován i vnitřní hrad. V 16. století byla založena Královská zahrada, postaven Letohrádek a Míčovna a v 17. století to byla Jízdárna. Z opevnění zůstaly zachovány mj. románské hradby, Černá věž, pozdně gotické opevnění, Daliborka, Prašná věž. Domky přilehlých uliček většinou pochází z mladší doby než Pražský hrad, příkladem jmenujme například Zlatou uličku, kterou tvoří řada malých domků, vestavěných do oblouků hradební obranné zdi a v dalších stoletích různě rozšiřovaných. Jednotlivé domky byly v posledních letech opraveny a zřízeny v nich prodejny suvenýrů nebo restaurace. K tomuto účelu slouží většina domků podhradních ulic. K urbanistickému obvodu náleží i část Hradčan, ty pochází z doby mladší. Toto třetí pražské město bylo založeno kolem roku 1320. V roce 1541 zničil část Hradčan požár. Náměstí muselo být přestavěno a vznikl z něho postupně reprezentační prostor před Hradem. Po řadě stavebních změn v 16. -19. století jsou Hradčany obklopeny drobnou zástavbou prostých domků, seskupených však v neobyčejně malebný celek.

Struktura obyvatelstva

Rozloha urbanistického obvodu Hrad je 0,49 km². Ve sledovaném období 1991-2001 se snížil počet obyvatel z 210 na 208, tím se změnila i hustota osídlení, ale jen velmi nepatrně (z 428 na 423 obyvatele na 1 km²). Hustota zalidnění tohoto urbanistického obvodu patří v Praze k nejmenším. Podíl dětí též poklesl, z 12,86% na 9,61%. Tento proces se nevymyká trendu České republiky. Celostátně se snižuje počet narozených dětí, tudíž hrubá míra porodnosti a ani tento obvod není výjimkou. Při zkoumání počtu obyvatel s ukončeným vysokoškolským vzděláním jsme došly ke stejnému výsledku jako v roce 1991, počet vysokoškoláků se nezměnil, procentuelní zastoupení zůstává na 32 %. Pro názornost uvádíme graf zkoumaných ukazatelů.

Vybrané ukazatele urbanistického obvodu Hrad v letech 1991 a 2001

Podmínky života

V tomto urbanistickém obvodu se nenachází ani jeden obchod s potravinami (smíšeným zbožím). Místní obyvatelé mohou být v tomto směru znevýhodněni. Množství obchůdků s potravinami, smíšeným zbožím nalezneme v ulicích sousedních obvodů. Avšak zboží je velmi předraženo, proto většina obyvatel jezdí nakupovat do pražských supermarketů. To není zase tak náročné, nebot´ obvod se nachází v centru Prahy (př. Na Národní třídu to trvá cca 15 minut.). Turisticky atraktivní místo Hradu nabízí kromě historických pamětihodností i nepřeberné množství restaurací, hospůdek a vináren. Osobní návštěvou této lokality jsme jich nalezli 22.

Místním obyvatelům pravděpodobně schází nějaké sportovní zařízení, nevyskytuje se zde žádné sportoviště. Tenisový kurt u Jeleního příkopu je určen pouze pro soukromé účely. V rámci volného času mohou obyvatelé Hradu navštěvovat historické a kulturní objekty, které lokalita nabízí, nebo relaxovat v místních špičkově upravených parcích. Za zmínku stojí Zahrada na valech, Zahrada na Baště, Královská zahrada, Chotkovy sady.

Možným problémem může být doprava, pouze na okrajích obvodu je zavedena městská hromadná doprava (tramvaj č. 22,18, 57). Nejbližšími stanicemi metra jsou Malostranská a Hradčanská. Po starší obyvatele to může být značně náročné, překonávat výrazné výškové převýšení. Avšak v této oblasti bydlí především vysoce postavení úředníci, členové církve a movití majitelé restaurací, kteří používají k dopravě vlastní nebo služební automobil. Tento obvod je i pro bydlení velice atraktivní, obyvatelé nejsou rušeni automobilovou dopravou, lokalita je obklopena zelení, bydlení zde může být velice příjemné. a také proto jsou ceny domů (respektive bytů) tak vysoké, že běžný občan si jej nemůže dovolit.

Karlín-západ

Charakter území

Urbanistický obvod Karlín-západ se nachází v blízkosti centra města. Za hranice tohoto obvodu můžeme považovat: na severu koryto Vltavy, na východě ulici Šaldovu, na jihu Pernerovu ulici či železniční trať vedoucí na úpatí kopce Vítkova, západní hranicí je most na kterém vede silniční magistrála, oddělující Karlín od Prahy-1.

Dopravní obslužnosti urbanistického obvodu slouží hlavně tramvajová doprava (linky 24, 8 + noční 54) a podzemní dráha, která sem byla prodloužena z centra v 1. polovině 90. let 20. století. Přímo v centru obvodu je zastávka metra Křižíkova. V současné době je však tramvajová doprava nahrazena autobusovou (linka X 8) z důvodu poničení podkladu tramvajové trati povodněmi, které postihly Prahu v srpnu 2002. Problémy vzniklými kvůli povodním (i dopravním problémům) se bude více zabývat třetí část práce, proto se zde o nich dále nebudu zmiňovat. Karlínem dále procházejí dvě železniční trati spojující (následující) nádraží Praha-Hlavní nádraží a Praha –Masarykovo nádr. s nádražími Praha-Bubny a Praha – Libeň. Pro samotné obyvatele Karlína tyto trati ale větší dopravní význam nemají, protože v Karlíně není železniční zastávka. (Na rozdíl od situace v 1. polovině 20. století, kdy trať vedla centrální částí Karlína a zastávka zde byla.) V jihozápadní části obvodu se nachází velice důležité autobusové nádraží Praha-Florenc spojující hlavní město s mnoha destinacemi v České republice ale i v zahraničí.

Domovní zástavba je v urbanistickém obvodu Karlín-západ zastoupena hlavně činžovními domy z počátku 20. století. Od devadesátých let téhož století postupně dochází k rekonstrukci mnoha z nich. Přibližně ve stejném období bylo postaveno několik zcela nových objektů i komplexů. Příkladem je například hotel Karl-Inn stojící rohu ulic Sokolovská a Šaldova nebo Centrum Nový Karlín (Křižíkova*Thámova) s velikým množstvím moderních kancelářských prostor. Na tomto místě je jistě nutné zmínit kostel Sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí, který byl postaven v 19. století.

Z průmyslových objektů můžeme jmenovat třeba tovární halu ČKD, která ale již několik desítek let není v provozu. Pro trávení volného času venku může Karlín nabídnout svým obyvatelům dva parky, první je v blízkosti kostela a druhý (nachází se již na území Karlína-východ) obklopuje Vojenský historický archív na Invalidovně.

Struktura obyvatelstva a její vývoj v 90. letech 20. století

V Karlíně žije převážná část obyvatelstva příslušející k nižší-střední a střední třídě. Silně je zastoupena romská menšina. Pro tuto skupinu lidí je charakteristické, že obývají přízemní byty horší kvality. Co se týká věkové struktury obyvatelstva, je možné ze statistických dat vysledovat stárnutí populace (zcela standardní jev v celé ČR) během 90. let 20. století. V roce 1991 byl podíl dětí na celkovém počtu obyvatel 18 % ale v roce 2001 byl již jen 13,43 %.

Z hlediska vzdělanostní struktury obyvatelstva (v roce 2001) můžeme konstatovat lehce nadprůměrný podíl vysokoškoláků okolo 11%. (ve srovnání s průměrem ČR). Detailnější popis vzdělaností struktury ukazuje následující graf, ve kterém si můžeme všimnou nezanedbatelných (až výrazných) rozdílů ve struktuře vzdělání v závislosti na pohlaví. V časovém období 1991-2001 se relativní podíl vysokoškoláků prakticky nezměnil.

Podmínky pro život v Karlíně a charakteristické problémy jeho obyvatel

V současné době je pohodlný život v Karlíně limitován jediným obrovským faktorem a tím jsou následky povodně z roku 2002. Před touto přírodní katastrofou bylo v obvodu mnoho obchodů, podniků a provozoven nabízejících služby všeho druhu (kadeřnictví, fitness centrum, čistírna, restaurace atd). Drtivá většina z nich byla situována v přízemních částech činžovních domů.(v parteru), a díky tomu, že voda sahala místy do výšky až 3m, byly téměř všechny tyto obchody či provozovny zcela zlikvidována a zničeny. Obnova sice začala záhy po povodních, a pokrok byl sice plynulý, ale dosti pomalý. Pravděpodobně bude trvat ještě mnoho dalších let než občané Karlína nebudou její následky již nijak pociťovat a vnímat. Z pohledu dopravní obslužnosti byli obyvatelé Karlína povodní postiženi také velice citelně.

V období od povodní (srpen 2002) až do března 2003 nefungovalo metro a náhradní autobusová doprava byla v prvních týdnech či možná měsíci zcela nedostačující a poddimenzovaná. Z tohoto důvodu se mnohdy vyplácelo jít do centra pěšky. Později se intervaly autobusů zkrátily na přijatelnou dobu (přes den 3-5 min.) Tramvajová doprava by měla být obnovena po rozsáhlé rekonstrukci snad na podzim 2003. Dalším faktorem který znepříjemňuje život v Karlíně je dosti znečištěné ovzduší způsobené polohou v centrální části města a rušnou automobilovou dopravou (ulice Sokolovská vedoucí až do Vysočan). Pozitivem života v Karlíně může být již mnohokrát zmiňovaná blízkost od centra z níž plyne dobrá možnost rychle se dostat do ostatních částí Prahy.

Kesnerka

Charakter území

Území vilové čtvrti Kesnerka leží na území městské čtvrti Praha 5 – Smíchov. Území leží na velice členitém terénu, což velmi ovlivňuje lokalizaci zástavby. Území člení kromě jednoho rozsáhlého údolí i železniční trať.

Co se týče charakteru zástavby, tak v nejnižší části údolí vedoucího podél Vltavy leží továrny (od železniční tratě k ulici Křížová), mezi ulicemi Křížová - Pod Děvínem – Na Konvářce se nachází především starší zástavba, z niž je překrásný výhled na Vyšehrad a kostel svaté Ludmily na Náměstí míru, z výše položených míst i na vysílač v Mahlerových sadech. V ostatních částech území je starší zástavba doplněna moderními stavbami. U vodárenské věže Děvín jsou dokonce nízké panelové domy.

Celkový pohled z jiných částí Prahy na toto území je velice pěkný, neboť jsou vidět povedené (architektonicky) domy se zelení, která je nedílnou součástí celé zástavby.

Dopravní spojení do této čtvrti není zcela ideální. Do spodní části zajíždí autobusy číslo 104, 120 a 197, které mají interval kolem 60 minut, přičemž ve špičce jezdí autobus 197 každých 30 minut. Do horní části jezdí okružní autobus číslo 231, který má ve špičce interval 15 minut (jinak 30 minut), nutno dodat, že doveze občany k metru Na Knížecí za 5 minut, takže to je plusem pro dopravu. Plusem pro dopravu školáků do školy v Radlicích je speciální školní autobus číslo 571, který odjíždí kolem 7:30 hodin. Nedostatkem autobusové dopravy je absence noční dopravy.

Doprava automobilem do centra není také zcela ideální, protože průjezd centrem je pomalý a tak je rychlejší jet MHD. Zajímavostí je i to, že k mnohým domům není možno zajet autem, protože tam nevedou silnice, ale jen uzounké stezky pro chodce (často se schody kvůli členitému terénu).

Struktura obyvatelstva

2001

Počet obyvatel se snižuje, mezi lety 1991 a 2001 více než o 150. Vzdělanost obyvatelstva je na dobré úrovni, u mužů převládají vysokoškoláci, podíl středoškoláků s maturitou je také u mužů vyhovující. Příznivým ukazatelem je také málo mužů s nedokončeným nebo základním vzdělání. Negativní je malá vzdělanost žen (vysoký podíl žen se středoškolským a základním vzdělání) a velmi málo dětí

Podmínky života

Podmínky života jsou velice příznivé, špatná je jen dopravní spojení a možnost nákupů. Jinak by se mohlo říci, že čtvrť Kesnerka je ráj uprostřed velkoměsta.

Zdejším obyvatelům se zde líbí. Oceňují kromě svého výhledu na hlavní město a okolí a všude se vyskytující zeleň i vynikající podmínky pro pěstování ovoce a zeleniny, protože je zde teplo a závětrno. Lze pozorovat téměř na všech zahrádkách nejen mnoho záhonů a stromů, ale i nadprůměrné množství skleníků. Místní lidé chovají i domácí zvířata.

Obyvatelé i aktivně sportují. Pro toto hobby využívají hlavně okolí vrchu Děvín. Mají tu jedinečnou příležitost na běhání, na jízdu na kole, či na prosté vycházky. Nutno bohužel dodat, že v tomto směru jsou obyvatelé neukáznění, protože jezdí na horských kolech nejen po cestách, ale i po přírodní památce Pod Štolou (naleziště fosilní fauny ve vápencích). Zde mohu zmínit i smysl obyvatel pro humor, protože pod cedulemi s nápisem Přírodní památka jsou nápisy Pozor ovce.

Co se týče obchodů, je jich v této části velice málo. Napočítali jsme sice 3, ale problémem je krátká otevírací doba, která je nejpozději v 16 hodin, stejný počet byl i počet poštovních schránek. V této části se nachází také jedna restaurace.

Jižní město - Hoření Opatov

Charakter území

Urbanistický obvod Hoření Opatov náleží k městské části Praha 11, která je součástí hlavního města Prahy od 1. ledna 1968. Samostatnou městskou částí se stala r. 1990 jako Praha - Jižní Město a od listopadu 1994 nese označení Praha 11. Nová zástavba na tomto území vznikala od roku 1971.

Hoření Opatov je vymezen z jihu hranicí Centrálního parku, z ostatních stran hranicemi podél ulic Chilské, Hviezdoslavovy a U Modré školy. Je tvořen panelovým sídlištěm. Od ulice Hviezdoslavovy je oddělen pásovým objektem garáží. Podél jejich vnitřní strany stojí tři bodové domy, další tři v těsné blízkosti. Při nich jsou umístěny dvě volně vymezené skupiny, z nichž každá má svůj poměrně kvalitní poloveřejný prostor. Mezi těmito skupinami vzniká neurčitý rozlehlý prostor zčásti volný, zčásti zaplněný objekty školky a jeslí. Na západním okraji je situován areál školy, na východním skupina bodových domů a skupina s nízkým objektem, který je zakončením celku směrem k ulici U Modré školy. Výškovou dominantou, i když nepříliš zřetelnou, je 13 podlažní bytový dům s kotelnou v ulici Podjavorinské.

Cestovní čas do centra je metrem cca 30 minut, osobním automobilem kolem 15 minut díky blízkosti dálnice D1.

Struktura obyvatelstva

V této části se pokusíme zachytit sociální strukturu pomocí vybraných charakteristik ze SLDB 1991 a 2001. Pro tento účel jsme vybrali počet obyvatel, podíl dětí do 14 let a podíl osob s vysokoškolským vzděláním.

Vybrané charakteristiky obyvatelstva ze SLDB 1991, 2001

Změna vybraných charakteristik během let 1991 a 2001

V tabulce pozorujeme úbytek obyvatelstva během let 1991 a 2001, který je spojený i s úbytkem dětí do 14 let a osob s vysokoškolským vzděláním. Úbytek dětí do 14 let je ale rapidní, což se shoduje s celorepublikovým trendem poklesu porodnosti. Panelové sídliště pravděpodobně také nepřitahuje mladé rodiny s dětmi, které volí raději venkovské prostředí kvůli zachovalému životnímu prostředí a větším možnostem sportovních aktivit. Tato lokalita je dnes naopak téměř stejně atraktivní pro vysokoškoláky jako před 10 lety pravděpodobně proto, že mzdy velkého množství vysokoškolsky vzdělaných osob neumožňují bydlení v luxusnějších čtvrtích.

Podmínky života

Pro tuto část práce jsme v terénu zjišťovali následující charakteristiky: počet obchodů s potravinami, počet dětských hřišť, počet restauračních zařízení a počet domů, kde jsou na zahradě chována domácí zvířata. V lokalitě jsme se zajímali také o péči o zeleň a hlavní problémy místních obyvatel.

Vybrané charakteristiky podmínek života

V urbanistickém obvodu se nachází 6 prodejen potravin, je však nutno konstatovat, že se jedná o drobné soukromé krámky a večerky umístěné v přízemí panelových domů. V lokalitě se nachází i nákupní centrum, které je však v současnosti uzavřeno a chátrá, patrně bylo zlikvidováno konkurencí prodejny Julius Meinl v sousedním urbanistickém obvodu v ulici Hviezdoslavova. Počet dětských hřišť je poměrně vysoký, nacházejí se u každé skupiny panelových domů. Fotbalové hřiště a 2 tenisové kurty jsou v areálu školy. Jediným druhem restauračního zařízení je malá cukrárna v přízemí panelového domu. Péče o zeleň je poměrně kvalitní. V lokalitě se nacházejí kolem panelových domů a dětských hřišť již vzrostlé stromy a keře, ale najdeme zde i čerstvě vysázené stromky. Místní obyvatelé si nemohou stěžovat na hluk, většina domů se nachází uprostřed zeleně nebo u Centrálního parku, ulice Hviezdoslavova je lemována objektem garáží. Dostačující je i rozsah městské hromadné dopravy, jelikož lokalita se nachází přímo u stanice metra Opatov. Vyhovující je také dopravní spojení automobilovou dopravou po dálnici D1. Zde může být problémem přetíženost komunikací ve špičce. Dostačující je i vybavenost službami. V obvodu se nachází veřejné instituce jako škola, školka a pošta. Své služby zde nabízí i řada drobných podnikatelů, např. kadeřnice, zámečník, kosmetička a další.

Bydlení v urbanistickém obvodu Hoření Opatov můžeme označit za vcelku kvalitní. Lokalita je klidnou zónou, nachází se zde dostatečné množství služeb, dostačující je i dopravní spojení. Neutěšeně působí šedá barva panelových domů a některé zchátralé objekty – např. nákupní centrum, uvolněné kotelny. Malý je také počet sportovišť. V lokalitě se nachází poměrně velký počet dětských hřišť. Sportoviště pro dospělé zde najdeme pouze u školy, je však pro veřejnost nepřístupné. Z tohoto důvodu počítá zastupitelstvo městské části Prahy 11 s regenerací této lokality, která zahrnuje výstavbu sportovních hřišť v oblasti Centrálního parku a nový způsob využití opuštěných objektů.

Přední Kopanina

Charakter území

Přední Kopanina leží na severozápadním okraji Prahy. Je to samostatná městská část. Přibližně každých 30 min. sem jezdí autobus MHD, cesta na metro Dejvická trvá 20 min., do centra trvá asi 40 minut.

Urbanistický obvod tvoří vlastní sídlo Přední Kopanina s typickou vesnickou zástavbou a osada Preláty s několika starými zemědělskými usedlostmi a zahrádkářskou kolonií. Od sousední MČ Nebušice a ruzyňského letiště je obec oddělena poli, severní okraj tvoří les (háj sv. Juliána), za kterým jsou obce Tuchoměřice, Statenice a Horoměřice. Nejstarší část obce je na kopci nad údolím Kopaninského potoka a otevírá se odtud výhled na Říp a České středohoří (Sedlo, Vlhošť) Charakter zástavby je vidět z následujících leteckých snímků.

Nejstarší dochovanou stavbou v obci je rotunda sv. Máří Magdaleny, která podle historiků pochází už z 11. stol. Další zajímavou stavbou je dům „V průjezdu“, který dříve tvořil bránu jezuitské tvrze ze 17. stol. Průjezdem se dá projít na malé Hokešovo náměstí s chráněnou lípou.

Struktura obyvatelstva

Následující tabulka ukazuje změnu počtu obyvatel, podílu dětí do 14 let a osob s VŠ vzděláním mezi lety 1991 a 2001.

Z tabulky vidíme, že počet obyvatel Přední Kopaniny se během deseti let poměrně výrazně zvýšil. Přední Kopanina získala nové obyvatele především migrací. Na východním okraji obce bylo postaveno asi 20 rodinných domků. Nově příchozí tvoří hlavně rodiny s dětmi, které se na Přední Kopaninu stěhují kvůli cenově dostupnějšímu bydlení a klidnému prostředí. Proto podíl dětí do 14 let (navzdory celkovému stárnutí obyvatelstva) klesl jen mírně. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním se naopak mírně zvýšil, pravděpodobně vlivem nově příchozích, kteří mají vyšší příjmy i vzdělání a mohou si dovolit koupit vlastní rodinný domek.

Přestože je Přední Kopanina součástí Prahy, jsou zde vztahy mezi obyvateli podobné, jako na vesnici: skoro všichni se navzájem znají. To platí hlavně pro původní obyvatele obce. Počet nových obyvatel a nová výstavba není natolik rozsáhlá, aby tyto vztahy zásadně narušila. Spíše se zdá, že se nově příchozí rodiny a hlavně jejich děti také zapojují do společenského života obce (chodí do stejné školy, tráví volný čas na stejném hřišti jako děti starousedlíků).

Podmínky života

Podmínky života jsou na Přední Kopanině podobné, jako na jiné vesnici blízko Prahy. Je zde pouze 1 malý obchod se smíšeným zbožím, za ostatními nákupy musejí obyvatelé dojíždět. Také nejbližší základní škola je ve 3 km vzdálených Nebušicích. Na mnoha zahradách obyvatelé chovají domácí zvířata: slepice, králíky, koně, ovce. Na Přední Kopanině jsou 2 restaurace (hospody), restaurace „U Letiště“, kde sídlí v jedné budově i penzion a místní úřad, a hospoda „U Drahušky“ vedle fotbalového hřiště FC Přední Kopanina. Zde bylo postaveno i nové dětské hřiště a scházejí se tu děti i dospělí, nejen při fotbalových zápasech.

K dalším zájmovým kroužkům a spolkům patří kromě fotbalistů jezdecká škola (chov koní) a zahrádkářský svaz (v osadě Preláty). Za jinými společenskými a kulturními aktivitami musejí obyvatelé dojíždět do Nebušic nebo Prahy.

Hlavní předností bydlení na Přední Kopanině je klidné, zachovalé prostředí a okolí. Přímo na okraji obce začíná les (sv. Juliána), prochází tudy i cyklostezka a po pěšině mezi poli lze dojít do rozsáhlého Šáreckého lesoparku. Okolí obce tak tvoří rekreační zázemí nejen pro místní obyvatele, ale i obyvatele Prahy 6, kteří sem často jezdí na kole na výlety. V rámci omezených prostředků se obec snaží pečovat o zeleň, upravena byla náves s památnými lipami. V obci ani v jejím okolí nejsou žádné černé skládky odpadků, jak je časté na jiných místech v okolí Prahy.

Příslušnost k hlavnímu městu navíc přináší některé další výhody, např. jezdí sem autobus MHD v nejlevnějším pásmu. S přispěním magistrátu také městská část zavedla plyn, dokončila kanalizaci a postavila novou čistírnu odpadních vod.

Hlavním problémem, na který si stěžují někteří místní obyvatelé, je hluk z přistávajících letadel v Ruzyni. Dalším problémem místních obyvatel je nedostatek služeb (pouze 1 obchod se smíšeným zbožím).

Naopak nová zástavba na okraji obce na rozdíl od jiných obcí blízko Prahy tak velkým problémem není, protože přímo navazuje na stávající zástavbu, není plošně rozsáhlá a podle územního plánu se nemá příliš dále rozšiřovat. Proto je naděje, že si Přední Kopanina nadále zachová svůj vesnický ráz a bude i v budoucnosti příjemným místem k bydlení.