Sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění v ČR

Zákony o sociálním zabezpečení
n Zákon c. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
n Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení
n Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
n Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře
n Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců
n Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění
n Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině
n Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí
n Vyhláška č. 322/2005 o studiu
n Nařízení vlády č. 521/2004 S.
subjekt zdanění sociálního zabezpečení
- poplatníci jsou:
1) zaměstnavatelé:
a) organizace – nad 25 zaměstnanců (zaměstnanci na neschopence vyplácí nemocenskou hned, poté ji nárokuje na OSSZ)
b) malé organizace – do 25 zaměstnanců nevyplácí nemocenskou, řeší si sám zaměstnanec a OSSZ, je mu vyplacena až následně)
2) zaměstnanci (v pracovním poměru, dohoda o činnosti, jednatelé a společníci, soudci, poslanci, pěstouni, členové vlády atd.)
3) osoby samostatně výdělečně činné
- platí povinně, pokud je samostatná výdělečná činnost vykonávána jako hlavní činnost
- činnost je vykonávaná jako vedlejší: platí dobrovolně nebo povinně ( pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji z činnosti dosáhl tzv. rozhodné částky)
4) dobrovolní plátci – př. ženy v domácnosti, svobodná povolání
Stanovení parametru pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší
- za osobu vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší se považuje osoba pokud v daném kalendářním roce:
- vykonávala zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění a její příjem činil alespoň 12x minimální mzdy ( 7955 x 12 = 95 460 Kč)
- měla nárok na výplatu starobního či plného invalidního důchodu
- měla nárok na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu
- byla nezaopatřeným dítětem soustavně se připravující na budoucí povolání (do 26 let)
- byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce
Stanovení parametru pro povinnou účast v důchodovém pojištění
- rozdíl mezi příjmy a výdaji z vedlejší samostatné výdělečné činnosti přesáhne rozhodnou částku
- rozhodná částka je stanovena jako 2,4 násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází rozhodné období a přepočítacího koeficientu
- výše všeobecného vyměřovacího základu = průměrná mzda zjištěná ČSÚ - stanoví vláda do 30. září následujícího roku (výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než v předcházejícím roce)
- přepočítací koeficient = podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za 1. pololetí kalendářního roku, který o 1 rok přechází roku přiznání důchodu a průměrné měsíční mzdy za 1. pololetí za rok, který o 2 roky přechází roku přiznání důchodu ( pro rok 2006: průměrná měsíční mzda za 1. pol. 2005 / průměrná měsíční mzda za 1.pol. 2004)
- pro počítání za rok 2006 platí :
všeobecný vyměřovací základ: 17 882 Kč přepočítací koeficient: 1,0532
Rozhodná částka pro rok 2006: 17882 x 1,0532 = 18 833,3220
2,4 X 18 833,3220 =45 199,972 Kč…zaokrouhlí se na celé Kč nahoru: 45 200 Kč
- kdo vydělá méně, nemusí se přihlásit k soc. pojištění a platit ho
objekt zdanění
- vyměřovací základ u jednotlivých poplatníků :
1) zaměstnanec
= úhrn příjmů (bez cest.náhrad, odměn nesouvisejících s prací )
2) zaměstnavatel
= úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců
3) OSVČ
- vyměřovací základ si OSVČ určí :
= nejméně 50% příjmů po odpočtu výdajů
- max 40 500 Kč měsíčně (př. mám příjmy 60 000, stejně se zdaní jen 40 500)
4) dobrovolní plátci
- nejméně měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu
Minimální vyměřovací základy
1) minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost
= 50% z poloviny součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu
- v roce 2006: 56 500 Kč
2) minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost
= 10 % ze součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu
- pro rok 2006: 22 600 Kč
3) minimální vyměřovací základ pro dobrovolné plátce
- v roce 2006: 9100 Kč
zdaňovací období
- rozhodné období:
a) měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, dobrovolných plátců
b) kalendářní rok u OSVČ
sazba = % z vyměřovacího základu
OSVČ – zaplatí povinně 29,6% + dobrovolně mohou platit 4,4% na nemocenské pojištění
způsob výběru
= odvod pojistného příslušné OSSZ
1) zaměstnavatel – měsíčně v den výplaty (zaměstnavatel srazí zaměstnanci ze mzdy)
2) zaměstnanec – měsíčně srážkou ze mzdy
3) OSVČ - měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce (př. za listopad zaplatit do 8.12.), roční zúčtování záloh – doplatek nebo přeplatek
4) dobrovolní plátci – měsíčně
Minimální měsíční zálohy
1) pro hlavní činnost OSVČ
4709 x 0,296 = 1395 (bez nemocenské)
4709 x 0,34 = 1601 (s nemocenskou)
(výše zálohy se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu: pro rok 2006 56 500 za rok,
56 500 /12 = 4708,33333 …zaokrouhlí se na celé koruny nahoru = 4709)
2) pro vedlejší činnost OSVČ
3) pro dobrovolné plátce
9100 x 0,28 = 2548 Kč
Veřejné zdravotní pojištění
- zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
- zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění( kdo jsou plátci), zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, sdělení ministerstva zdravotnictví č. 520/2004 Sb.
subjekt zdanění
- plátci jsou:
1) pojištěnci = zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů ( pojištěnec musí mít trvalé bydliště v ČR a rodné číslo)
2) zaměstnavatelé – platí za své zaměstnance
3) stát – platí za děti, důchodce, ženy na MD, nezaměstnané, nemocné (na neschopence)
objekt zdanění (z čeho se daň vyměřuje)
- vyměřovací základ u:
1) zaměstnanec = úhrn příjmů (bez náhrad, odměn), nejméně minimální mzda, pokud je dosažená mzda nižší než minimální vyměřovací základ, musí zaměstnanec sám doplatit do této výše
2) zaměstnavatel = úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců
3) OSVČ
- nejméně 50% z příjmů po odečtení výdajů, max. vyměřovací základ: 486 000
4) osoby bez zdanitelných příjmů
- minimální mzda
5) stát
- vyměřovací základ si vyhlásí: pro rok 2006: 3798 měsíčně
Minimální vyměřovací základy
1) zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů:
minimální mzda- v r. 2006: 7955 Kč ( do 30.6. 06 byla 7570 Kč)
2) OSVČ:
dvanáctinásobek z poloviny součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu
12 x ½ x 17 882 x 1,0532 = 112 999,93 …po zaokrouhlení 113 000 Kč
3) osoby, za které platí stát: 3798 Kč
=> minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:
- s těžkým poškozením
- která dosáhla věku pro odchod do důchodu, ale nesplnila další podmínky k pro jeho přiznání
- celodenně pečuje o 1 dítě do 7 let věku nebo o 2 do 15 let věku
- která vedle zaměstnání provozuje samostatnou výdělečnou činnost, ze které odvedla pojištění alespoň ze základu ve výši minimální mzdy
zdaňovací období
- rozhodné období:
a) měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob bez zdanitelných příjmů, státu
b) rok u OSVČ
sazba pojistného
= 13,5 % z vyměřovacího základu:
zaměstnanec platí 1/3 = 4,5 %, zaměstnavatel 2/3 = 9%, OSVČ vše
- zaměstnavatel odvede za zaměstnance 26% na sociální zabezpečení + 9 % na zdravotní pojištění = 35%
- zaměstnanec odvede 8% na sociální zabezpečení a 4,5% na zdravotní pojištění = 12,5%
- celková sazba na sociální zabezpečení placená zaměstnancem a zaměstnavatelem je 34 %
způsob výběru
odvod:
1) zaměstnanec – měsíčně srážkou ze mzdy
2) zaměstnavatel – měsíčně v den výplaty mzdy
3) OSVČ – měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce, roční zúčtování záloh – doplatek nebo přeplatek
4) stát – do 20. dne předcházejícího měsíce
- po podání daňového přiznání se musí do 8 dnů podat a uhradit zdravotní pojištění
- pojistné na sociální zabezpečení uhradit do 30 dnů od posledního dne, kdy bylo možné podat daňové přiznání (daňové přiznání se podává do 31.3., sociální musím zaplatit do 30.4.)
- osoba bez zdanitelných příjmů platí měsíčně do 8. dne následujícího měsíce zálohy. Může sjednat i placení za delší období, ale jen dopředu.
- souběh: zaměstnanec může být současně OSVČ i osobou, za kterou platí zdravotní pojištění stát
Minimální měsíční zálohy
1) pro OSVČ:
113 000 x 0,135 = 15 255
1/12 x 15 255 = 1272 (po zaokrouhlení)
- výše záloh se stanoví jako 1/12 z daňové povinnosti z minulého roku, nejméně však minimum, nejvíce však maximum
2) zaměstnanci, osoby bez zdanitelných příjmů:
7955 x 0,135 = 1074
3) osoby, ze které platí stát:
3798 x 0,135 = 513 Kč
- u náhradního volna se zdravotní sráží ze mzdy zaměstnance v celé výši 13,5% (př. nemám dovolenou a domluvím si den volna: 7955/31 (počet dní v měsíci) x 13,5% = 35 Kč














