Sociální pojištění a veřejné zdravotní pojištění v ČR


Zákony o sociálním zabezpečení

n  Zákon c. 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení

Zákon č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Zákon č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře

Zákon č. 54/1956 Sb. o nemocenském pojištění zaměstnanců 

Zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění

Zákon č. 94/1963 Sb. o rodině

Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí

Vyhláška č. 322/2005 o studiu

Nařízení vlády č. 521/2004 S.

subjekt zdanění sociálního zabezpečení

- poplatníci jsou:

1) zaměstnavatelé:

a) organizace – nad 25 zaměstnanců (zaměstnanci na neschopence vyplácí nemocenskou hned, poté ji nárokuje na OSSZ)

b) malé organizace – do 25 zaměstnanců nevyplácí nemocenskou, řeší si sám zaměstnanec a OSSZ, je mu vyplacena až následně)

 

2) zaměstnanci (v pracovním poměru, dohoda o činnosti, jednatelé a společníci, soudci, poslanci, pěstouni, členové vlády atd.)

3) osoby samostatně výdělečně činné

- platí povinně, pokud je samostatná výdělečná činnost vykonávána jako hlavní činnost

- činnost je vykonávaná jako vedlejší: platí dobrovolně nebo povinně ( pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji z činnosti dosáhl tzv. rozhodné částky)

 

4) dobrovolní plátci – př. ženy v domácnosti, svobodná povolání

 

Stanovení parametru pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší

- za osobu vykonávající samostatnou výdělečnou činnost jako vedlejší se považuje osoba pokud v daném kalendářním roce:

- vykonávala zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění a její příjem činil alespoň 12x minimální mzdy ( 7955 x 12 = 95 460 Kč)

- měla nárok na výplatu starobního či plného invalidního důchodu
- měla nárok na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu
- byla nezaopatřeným dítětem soustavně se připravující na budoucí povolání (do 26 let)

- byla ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody déle než 3 po sobě jdoucí kalendářní měsíce

 

Stanovení parametru pro povinnou účast v důchodovém pojištění

 

- rozdíl mezi příjmy a výdaji z vedlejší samostatné výdělečné činnosti přesáhne rozhodnou částku

- rozhodná částka je stanovena jako 2,4 násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který  o 2 roky předchází rozhodné období a přepočítacího koeficientu

- výše všeobecného vyměřovacího základu = průměrná mzda zjištěná ČSÚ -  stanoví vláda do  30. září následujícího roku (výše vyměřovacího základu nesmí být nižší  než v předcházejícím roce)

- přepočítací koeficient = podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné ČSÚ za 1. pololetí kalendářního roku, který o 1 rok přechází roku přiznání důchodu a průměrné měsíční mzdy za 1. pololetí za rok, který o 2 roky přechází roku přiznání důchodu ( pro rok 2006: průměrná měsíční mzda za 1. pol. 2005 / průměrná měsíční mzda za 1.pol. 2004)


- pro počítání za rok 2006 platí :

všeobecný vyměřovací základ: 17 882 Kč  přepočítací koeficient: 1,0532

Rozhodná částka pro rok 2006: 17882 x 1,0532 = 18 833,3220    
2,4 X 18 833,3220 =45 199,972 Kč…zaokrouhlí se na celé Kč nahoru: 45 200 Kč

- kdo vydělá méně, nemusí se přihlásit k soc. pojištění a platit ho

objekt zdanění

- vyměřovací základ u jednotlivých poplatníků :

1) zaměstnanec

= úhrn příjmů (bez cest.náhrad, odměn nesouvisejících s prací )

 

2) zaměstnavatel

= úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců

 

3) OSVČ

- vyměřovací základ si OSVČ určí :

= nejméně 50% příjmů po odpočtu výdajů

- max 40 500 Kč měsíčně (př. mám příjmy 60 000, stejně se zdaní jen 40 500)

4) dobrovolní plátci

- nejméně měsíčně neomezená částka pro výpočet důchodu


Minimální vyměřovací základy

 

1) minimální vyměřovací základ pro hlavní činnost

= 50% z poloviny součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu

- v roce 2006: 56 500 Kč


2) minimální vyměřovací základ pro vedlejší činnost

= 10 % ze součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu

- pro rok 2006: 22 600 Kč

3) minimální vyměřovací základ pro dobrovolné plátce

- v roce 2006: 9100 Kč

zdaňovací období

- rozhodné období:

a) měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, dobrovolných plátců

b) kalendářní rok u OSVČ

 

sazba = % z vyměřovacího základu

OSVČ – zaplatí povinně 29,6% + dobrovolně mohou platit 4,4% na nemocenské pojištění

 

způsob výběru

= odvod pojistného příslušné OSSZ

1) zaměstnavatel – měsíčně v den výplaty (zaměstnavatel srazí zaměstnanci ze mzdy)
2) zaměstnanec – měsíčně srážkou ze mzdy

3) OSVČ -  měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce (př. za listopad zaplatit do 8.12.), roční zúčtování záloh – doplatek nebo přeplatek

4) dobrovolní plátci – měsíčně


Minimální měsíční zálohy

1) pro hlavní činnost OSVČ

4709 x 0,296 = 1395 (bez nemocenské)

4709 x 0,34 = 1601 (s nemocenskou)

(výše zálohy se vypočítá z minimálního vyměřovacího základu: pro rok 2006 56 500 za rok,

56 500 /12 = 4708,33333 …zaokrouhlí se na celé koruny nahoru = 4709)

 

2) pro vedlejší činnost OSVČ

3) pro dobrovolné plátce

9100 x 0,28 = 2548 Kč

 

Veřejné zdravotní pojištění

- zákon č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

- zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění( kdo jsou plátci), zákon č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, sdělení ministerstva zdravotnictví č. 520/2004 Sb.


subjekt zdanění

- plátci jsou:

1) pojištěnci  = zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů ( pojištěnec musí mít trvalé bydliště v ČR a rodné číslo)

2) zaměstnavatelé – platí za své zaměstnance

3) stát – platí za děti, důchodce, ženy na MD, nezaměstnané, nemocné (na neschopence)

 

objekt zdanění (z čeho se daň vyměřuje)

- vyměřovací základ u:

1) zaměstnanec = úhrn příjmů (bez náhrad, odměn), nejméně minimální mzda, pokud je dosažená mzda nižší než minimální vyměřovací základ, musí zaměstnanec sám doplatit do této výše

2) zaměstnavatel = úhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců


3) OSVČ

- nejméně 50% z příjmů po odečtení výdajů, max. vyměřovací základ: 486 000


4) osoby bez zdanitelných příjmů

- minimální mzda

5) stát

- vyměřovací základ si vyhlásí: pro rok 2006: 3798 měsíčně

 

Minimální vyměřovací základy

1) zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů:

minimální mzda- v r. 2006: 7955 Kč ( do 30.6. 06 byla 7570 Kč)

 

2) OSVČ:

dvanáctinásobek z poloviny součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu
12 x ½ x 17 882 x 1,0532 = 112 999,93 …po zaokrouhlení 113 000 Kč

3) osoby, za které platí stát: 3798 Kč

=> minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:

- s těžkým poškozením

- která dosáhla věku pro odchod do důchodu, ale nesplnila další podmínky k pro jeho přiznání

- celodenně pečuje o 1 dítě do 7 let věku nebo o 2 do 15 let věku

-  která vedle zaměstnání provozuje samostatnou výdělečnou činnost, ze které odvedla pojištění alespoň ze základu ve výši minimální mzdy

zdaňovací období

- rozhodné období:

a) měsíc u zaměstnanců, zaměstnavatelů, osob bez zdanitelných příjmů, státu
b) rok u OSVČ

 

sazba pojistného

= 13,5 % z vyměřovacího základu:

zaměstnanec platí 1/3 = 4,5 %, zaměstnavatel 2/3 = 9%, OSVČ vše

-          zaměstnavatel odvede za zaměstnance 26% na sociální zabezpečení + 9 % na zdravotní pojištění = 35%

-          zaměstnanec odvede 8% na sociální zabezpečení a 4,5% na zdravotní pojištění = 12,5%

-          celková sazba na sociální zabezpečení placená zaměstnancem a zaměstnavatelem je 34 %

způsob výběru

odvod:
1) zaměstnanec – měsíčně srážkou ze mzdy

2) zaměstnavatel – měsíčně v den výplaty mzdy

3) OSVČ – měsíční zálohy do 8. dne následujícího měsíce, roční zúčtování záloh – doplatek nebo přeplatek

4) stát – do 20. dne předcházejícího měsíce

- po podání daňového přiznání se musí do 8 dnů podat a uhradit zdravotní pojištění
- pojistné na sociální zabezpečení uhradit do 30 dnů od posledního dne, kdy bylo možné podat daňové přiznání (daňové přiznání se podává do 31.3., sociální musím zaplatit do 30.4.)

- osoba bez zdanitelných příjmů platí měsíčně do 8. dne následujícího měsíce zálohy. Může sjednat i placení za delší období, ale jen dopředu.

- souběh: zaměstnanec může být současně OSVČ i osobou, za kterou platí zdravotní pojištění stát

 

Minimální měsíční zálohy

1) pro OSVČ:

113 000 x 0,135 = 15 255

1/12 x 15 255 = 1272 (po zaokrouhlení)

- výše záloh se stanoví jako 1/12 z daňové povinnosti z minulého roku, nejméně však minimum, nejvíce však maximum

 

2) zaměstnanci, osoby bez zdanitelných příjmů:

7955 x 0,135 = 1074

3) osoby, ze které platí stát:

3798 x 0,135 = 513 Kč

- u náhradního volna se zdravotní sráží ze mzdy zaměstnance v celé výši 13,5% (př. nemám dovolenou a domluvím si den volna: 7955/31 (počet dní v měsíci) x 13,5% = 35 Kč