Reforma financí? Jen parametrické změny - možná

Ministr financí Miroslav Kalousek, pod jehož vedením připravil Nečasův kabinet reformu veřejných financí, se nechal slyšet, že chystané či probíhající změny nejsou ideálním řešením. "To, co jsem si přál, bylo povinné pojištění místo dobrovolného ve druhém pilíři," uvedl Kalousek s tím, že to není jediná výhrada, kterou k reformám má. Úplný účet by byl dlouhý. Patří do něj také například snížení zdanění práce na úkor zdanění spotřeby.

"Země, která bojuje s nezaměstnaností, chce dosáhnout konkurenceschopnosti, má mít co nejméně zdaněno pracovní místo. My nemáme nejvíc zdaněny buřty, my máme nejvíc zdaněno pracovní místo," řekl v rozhovoru.

"Z určitého pohledu není problematika veřejných rozpočtů nic jiného než válka dobře organizovaných menšin, které ze společného krajíce chtějí ukrojit víc, než jim přísluší, s neorganizovanou menšinou, které si říká daňoví poplatníci."

Start reforem bude pozvolný, proto nás nyní čeká "parametrická řezničina"

I přes nedostatky, které na reformách vidí, jdou podle Kalouska správným směrem. "Bez těchto reforem je dlouhodobá udržitelnost státního rozpočtu nemožná," míní Kalousek. Problémem je ovšem to, že nástup pozitivních efektů reforem bude pozvolný. "Kdyby ty reformy byly dokonalé, jako že nejsou, jsou dílem lidským a ještě výsledkem koaličního kompromisu, a kdyby byly startovány teď hned, jako že teď hned startovány nejsou, tak setrvačnost pozitivního dopadu do veřejných rozpočtů jsou minimálně čtyři roky," upozornil.

Aby do té doby Česko udrželo deficity veřejných financí na udržitelné úrovni, která by zajistila to, že se země nevydá řeckou cestou, si vyžádá úspory, po nichž právě nyní vláda sahá. "Čeká nás parametrická řezničina," prohlásil Kalousek na adresu zvyšování DPH, omezení valorizace penzí, zrušení zelené nafty a dalších škrtů.

Evropa žila 40 let na dluh, na příliš vysoké úrovni

Kalousek rovněž připomněl, že Evropa nyní prochází zásadním přerodem. Končí podle něj éra rozhazování za každou cenu jen proto, aby se zvyšoval blahobyt obyvatel. Toto období v Evropě trvalo ne 20, ale dokonce 40 let a odstartovaly ho ropné šoky. "Tehdejší politické reprezentace vystoupily na pódia a řekly: 'Tohle nesmí dopadnout na obyčejné lidi, my jsme tady od toho, abychom zajistili, že jim neklesne životní úroveň.' To ale nešlo jinak, než že si na to začali půjčovat od budoucích generací," popsal Kalousek. Výsledkem jsou vysoké dluhy a nízká konkurenceschopnost, se kterými nyní musí Evropa bojovat. Politická ideologie a demagogie někdy tímto příliš ovlivňuje chování lidí, kteří pak slepě věří, že vše, čím opozice bičuje vládu, je pravda. Možná mají lepší řešení, nicméně doteď jsem neviděl taková, která by opravdu v dlouhodobém horizontu byla schopna posunout naší ekonomiku vpřed.

Vydat se touto cestou v Evropě zvyklé po dlouhá desetiletí na růst blahobytu bude nicméně velmi obtížné. "Buď se to prosadí bez velkých sociálních otřesů, nebo se to neprosadí. Pak dojedeme na zeď a o tu zeď si pořádně rozbijeme ústa," zdůraznil ministr. Jak daleko je ta zeď, je podle něj těžké odhadnout. Důvěra trhů, která na to má zásadní vliv, je totiž jen těžko měřitelná emoce. "Ty hodiny ale tikají a důvěra není. Proto to (škrty a reformy) česká vláda dělá," uzavřel.

Předpokládám, že druhá polovina volebního období se ponese ve stejném duchu, ve kterém se doposavad nesla, tudíž lze předpokládat, že následující volby pravděpodobně vyhraje opozice. Obávám se však, že pokud dojde k plošnému rušení a změně nastavení reformy, dostaneme se zpátky o několik let a práce, kterou vláda snižuje zvyšování státního schodku, a tento stav pro nás bude jistě znamenat nemalé starosti. Momentální nálada trhů je dosti obezřetná, každý záchvěv je registrován a reflektován v přístupu ratingových agentur, které svými prognostikami mají velikou moc ovlivňovat chování investorů.