Pohledávky v konkurzním řízení

Pozice věřitele v konkurzním řízení

-                     Pohledávky v konkurzním řízení pohled věřitele a úpadce

 

Přihlášky pohledávek (zjištění pasiv úpadce) :

1) úpadcovi věřitelé (mimo věřitelů za podstatou) a to níže uvedeným způsobem,

2) podmíněné přihlášení věřitelů, jejichž pohledávka za úpadcem ještě nevznikla a ani není jisté jestli v budoucnu vznikne, aby však nezmeškali lhůtu pro přihlášení pohledávek, jsou nuceni si svou pohledávku přihlásit pro případ, že by později vznikla. V opačném případě by tuto přihlášku správce při přípravě konečné zprávy  nebral v úvahu.),

Přihlášky pohledávek (zjištění pasiv úpadce) :

1) úpadcovi ručitelé ( pro případ, že by v průběhu konkurzu plnili věřiteli úpadce),

2) osoby, jejichž věci, práva nebo pohledávky zajišťují pohledávky oddělených věřitelů za úpadcem (zástavci) např. dlužník si vzal úvěr u banky. Banka tedy vystupuje jako věřitel. Za dlužníka (resp. za to, že dlužník bude úvěr splácet) se zaručila 3. osoba např. tím, že zastavila svou nemovitost ve prospěch banky. Poté byl na dlužníka prohlášen konkurz a 3. osoba si přihlašuje svou pohledávku jako osoba, jejíž věc (nemovitost) zajišťuje pohledávku (z poskytnutého úvěru )odděleného věřitele úpadce (banky).

3)                 oddělený věřitel

 

Pohledávky za úpadcem si nepřihlašují :

-                     věřitelé pohledávek za podstatou (viz), pokud vznikly po prohlášení konkurzu (taxativně jsou vyjmenovány v ust.§ 31 odst.2)

Pohledávky za úpadcem si nepřihlašují :

1) Pohledávkami  za podstatou,  pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou :

a) hotové výdaje a odměna správce podstaty,

b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty,

c) náhrada nutných  výdajů a  odměna  likvidátora  a odměna odpovědného  zástupce  za činnost prováděnou  po  prohlášení konkurzu,

d) daně, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na  státní politiku  zaměstnanosti a pojistné  na veřejné zdravotní  pojištění,

e) nároky věřitelů  ze smluv uzavřených  správcem podstaty, včetně smluv o  úvěru za účelem financování  vývozu poskytnutého podle  zvláštního zákona  po předchozím souhlasu  věřitelského výboru,  úroků a  smluvních pokut podle  těchto smluv, jakož  i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil  podle § 14 odst. 2,

f) nároky  na vrácení  plnění ze  smluv, od  nichž bylo odstoupeno  podle § 14odst. 1 písm.a),

g) pohledávky výživného ze zákona.

2) věřitelé pohledávek vzniklých z pracovních nároků (ust. § 31 odst.3) za období po  prohlášení konkurzu včetně měsíce v němž byl konkurz prohlášen,

Pracovními nároky jsou:

a) mzdové (platové) nároky úpadcových  zaměstnanců a jejich odměna  za pracovní pohotovost,

b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) nároky úpadcových zaměstnanců na  náhradu mzdy za dovolenou, za  svátek a při překážkách v práci,

d) nároky  úpadcových  zaměstnanců  z  titulu  převedení mzdových nároků úpadcových zaměstnanců úpadci na smluvním základě,

e) odstupné úpadcových  zaměstnanců poskytované při  skončení  pracovního poměru,

f) hmotné  zabezpečení  poskytované  úpadcovým  zaměstnancům podle zvláštních předpisů,

g) nároky  na  náhradu  mzdy  při  neplatném rozvázání pracovního poměru,

h) náhrady cestovních, stěhovacích a  jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,

ch)náhrady  příslušející  úpadcovým zaměstnancům  za opotřebení  vlastního  nářadí,  zařízení  a  předmětů potřebných pro výkon  práce,

i) splátky  náhrad  za  ztrátu  na  výdělku  po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání  invalidity  nebo  částečné invalidity, není-li hrazena jinak,  a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li  o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

3)                 věřitelé pohledávek vzniklých z pracovních nároků (ust. § 31 odst. 3 písm. a,b),  které  vznikly  za  poslední  tři  roky  před prohlášením konkursu,

a) mzdové (platové) nároky úpadcových  zaměstnanců a jejich odměna  za pracovní pohotovost,

b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

4)                 manžel úpadce, jemuž vznikla pohledávka z vypořádání SJM

 

Pohledávka v konkurzním řízení:

-                     Pohledávku je nutno přihlásit řádně  a  včas, čímž se z věřitele stává účastník konkurzního řízení (konkurzní věřitel). Pokud by se věřitel takovýmto způsobem nepřihlásil, jeho pohledávka by sice nezanikla, ale bylo by ji možno uspokojit pouze mimokonkurzně (po zrušení konkurzu).

Řádně přihlášená pohledávka

- Řádně přihlášená pohledávka obsahuje všechny náležitosti, tj. jak obecné tak zvláštní, níže  uvedené.

-                     V případě, že tomu tak není (přihlášku nelze přezkoumat pro neúplnost nebo jiné vady), je správce povinen vyzvat přihlašovatele k opravě nebo doplnění přihlášky. (ust. §20 odst.3 ZKV ) a poskytnout mu k tomu lhůtu 15-ti dnů od doručení výzvy. Současně musí přihlašovatele poučit o tom, jak je nutno opravu nebo doplnění provést a  také, že je poté nutno toto podání adresovat konkurznímu soudu. Pokud přihlašovatel opravu nebo doplnění přihlášky neučiní uvedeným způsobem a v uvedené lhůtě, nebude již správce dále k jeho přihlášce přihlížet.O tomto následku musí být přihlašovatel správcem rovněž poučen.  (Pokud by věřitel zmeškal tuto lhůtu k doplnění či opravě, neuspěl by poté  ani kdyby toto provedl v rámci soudního řízení, v případě, kdyby správce žaloval v incidenčním sporu).

-

Včas přihlášenou pohledávkou

- Včas přihlášenou pohledávkou se rozumí pohledávky, která byla přihlášena ve lhůtě uvedené v usnesení o prohlášení konkurzu (min. 30 dnů a max. 3 měsíce – tzv. přihlašovací lhůta). Nejpozději lze však pohledávku přihlásit do dvou měsíců od konání prvního přezkumného jednání.  K později přihlášené pohledávce se rovněž nepřihlíží.

-                     Řádně a včas přihlášená pohledávka má stejné účinky pro běh promlčecí doby a zániku práva jako uplatnění práva u soudu. Tzn., že se přerušuje běh promlčecí a prekluzivní doby …viz schéma časové hledisko konkurzního řízení

 

Promlčená pohledávka:

- Pohledávka, která je promlčená nezaniká, právo na plnění přetrvává i když v naturální podobě ( tj. pokud druhá strana namítne promlčení pohledávky, není poté soudně vymahatelná, ale pokud by někdo na promlčený dluh plnil, nejednalo by se o bezdůvodné obohacení, neboť by neplnil bez právního důvodu, tj. dluh trvá) a i takovou pohledávku lze do konkurzu přihlásit, ale podstatně se zhoršuje (slábne) její vymahatelnost.

- Správce obvykle takovou pohledávku popře.

 

Zvláštní náležitosti přihlášených pohledávek

-                     Oddělené uspokojení

-                     Vykonatelná

-                     Nevykonatelná pohledávka

 

Oddělení věřitelé:

-                     mají za úpadcem pohledávku, která je zajištěna některými z těchto institutů  (zástavní právo, zadržovací právo, omezení převodu nemovitosti, převod práva (§553 ObčZ), postoupení pohledávky (§ 544 ObčZ),

-                     právo na oddělené uspokojení není získáno v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkurzu (§14 odst.1 f) ZKV),

-                     přihlásili svou pohledávku do konkurzu a uplatnili zde také právo na oddělené uspokojení,

-                     takto přihlášená pohledávka včetně práva na oddělené uspokojení byla zjištěna

-                     Oddělení věřitelé

-                     Uvedení věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jímž byla zajištěna. Mohou být uspokojení kdykoliv za trvání konkurzu, ale pod podmínkou, že s tím bude souhlasit konkurzní soud

-                     Oddělení věřitelé

-                     Z výtěžku ze zpeněžení majetku, kterým byla pohledávka zajištěna, správce  odečte náklady, které vznikly v souvislosti s jeho správou  a zpeněžením (uvedené náklady jdou na úkor věřitelů).  Naopak výnosy získané z majetku (např. úroky) se věřitelům nepřiznávají. Z takto získaného „čistého“ výtěžku správce uspokojí odděleného věřitele a to maximálně ve výši 70% výtěžku na věřitele připadajícího. Zbytek (tj. 30% výtěžku) přejde do konkurzní podstaty a bude použit k uspokojení ostatních věřitelů.

-                     Způsob výpočtu pohledávky odděleného věřitele

 

-                     Viz tabulka text

 

Více oddělených věřitelů např.na jednu nemovitost:

-                      Jestliže se k jedné věci vztahují práva několika oddělených věřitelů, platí, že se uspokojují v takovém pořadí,  v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení.

-                     Neplatné právo oddělených věřitelů

-                     Jestliže vzniklo právo na oddělené uspokojení dříve ve lhůtě kratší než 2 měsíce před podáním NÁVRHU na prohlášení konkurzního řízení

 

Vykonatelnou pohledávkou se rozumí především :

  • pohledávku přiznanou vykonatelným  rozhodnutím  soudů vydaných v občanském   soudním řízení (platební rozkaz, směnečný platební rozkaz, šekový platební rozkaz, rozsudek) a v trestním řízení, pokud přiznávají právo na náhradu škody  (např. poškozený, kterému byl v trestním řízení přiznán nárok na náhradu škody proti obžalovanému (v tzv. adhézním řízení) doloží odsuzující rozsudek, který ukládá obžalovanému nahradit tuto škodu).Uvedená rozhodnutí je nutno nechat opatřit doložkou právní moci a vykonatelnosti. Vykonatelnost rozhodnutí pravidelně nastává po nabytí právní moci (resp. po marném uplynutí lhůty k plnění) popř. současně s právní mocí rozhodnutí. Nevyznačuje se na rozsudcích, které jsou předběžně vykonatelné ( rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední 3 měsíce před vyhlášením rozsudku ust. §162 odst.1 OSŘ),
  • vykonatelná rozhodnutí rozhodčích komisí a smíry jimi schválené,
  • vykonatelná rozhodnutí státních notářství a dohody jimi schválené,
  • pohledávka o niž je notářem sepsaná dohoda účastníků ve formě notářského zápisu, v níž se účastník (dlužník) zaváže pohledávku druhého účastníka (věřitele) splnit a svolí, aby v případě, kdy tuto pohledávku nesplní řádně a včas, bylo použito notářského zápisu jako exekučního titulu, tj. na základě něho byl proveden výkon rozhodnutí – exekuce – ust. §71a až 71c Zákon č. 358/1992 Sb., notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti,
  • exekutorský zápis dle z.č. 102/2001 Sb., exekuční řád 
  • vykonatelný rozhodčí nález ( dle ust. § 28 z.č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů )
  • pohledávka přiznaná vykonatelnými rozhodnutími  orgánů státní  správy a  územní samosprávy včetně  platebních  výměrů,  výkazů  nedoplatků  ve  věcech  daní  a  poplatků,  jakož  i  smírů  schválených těmito orgány  (stávají se vykonatelným jestliže proti nim již nelze podat řádný opravný prostředek (či jeho podání nemá odkladný účinek) a marně uplynula lhůta k plnění,
  • pohledávka přiznaná vykonatelnými rozhodnutími  a výkazy  nedoplatků ve  věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení,
  • pohledávka přiznaná jinými  vykonatelnými rozhodnutími,  plynoucí ze schválených smírů  a listin,  jejichž soudní výkon připouští zákon. Potvrzení o vykonatelnosti těchto titulů vydává orgán, který titul vydal. V případě, že je pohledávka vykonatelná, postačí, když věřitel odkáže na vykonatelné rozhodnutí, jehož vyhotovení s vyznačením vykonatelnosti  přiloží k přihlášce do konkurzu. (S výjimkou platebního rozkazu, kde je  dobré uvést právní důvod vzniku pohledávky).  Jestliže věřitel nedoloží vykonatelný titul, který mu pohledávku přiznává nejpozději při přezkumném jednání,  pokládá se jeho pohledávka za nevykonatelnou (ust. §20 odst. 2 ZKV).

Nevykonatelná pohledávka:

n   Jestliže je pohledávka nevykonatelná, pak musí věřitel popsat, jak pohledávka vznikla. Je nutno připojit doklady, které dokazují vznik pohledávky. Pravidelně se bude jednat o objednávky, smlouvy, faktury, dodací listy, upomínky, uznání závazků, splátkové kalendáře, doklady prokazující částečné úhrady pohledávky  (bankovní výpisy, příjmové doklady..), směnky, šeky, smlouvu o postoupení pohledávky atd.).

Doklady prokazující nárok věřitele je nutno v přihlášce přesně označit, popř. vysvětlit.

Postavení pohledávek v konkurzním řízení:

  • Výhodnější postavení v konkurzním řízení mají nároky, které jsou vykonatelné ( např. pravomocně přiznaná pohledávka), kdy je jednak zaveden přísnější režim pro možnost jejich popření (viz. Popření přihlášené pohledávky str.42) (ust. §24 odst. 2 ZKV) a  věřitel je oprávněn přihlásit také soudem přiznané náklady řízení, což může být někdy částka vyšší než  pohledávka sama.
  • oddělené uspokojení
  • uplatňuje-li věřitel právo na oddělené uspokojení, pak musí uvést, pro kterou pohledávku či její část a v jaké výši a také musí označit věc, právo nebo pohledávku, ke které se toto právo váže a druh a důvod vzniku práva na oddělené uspokojení,

 

Úroky z prodlení:

  • Ke všem pohledávkám, které již byly splatné před prohlášením konkurzu je možno přihlásit i úroky z prodlení. Jestliže tyto nebyly smluveny je možno přihlásit úroky z prodlení ve výše  stanovené nařízením vlády č.142/1994 Sb., kterým  se stanoví  výše úroků  z prodlení  a poplatku  z prodlení podle občanského zákoníku.
  • Ustanovení §1 nařízení č. 142/1994 Sb.  stanoví výši těchto úroků  z prodlení za rok  jako dvojnásobek diskontní  sazby, stanovené Českou  národní bankou a  platné k prvnímu  dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.

 

Výpočet výše úroků z prodlení

-                     V přihlášce do konkurzu je žádoucí úroky z prodlení z dlužných částek vyčíslit, a to vždy ode dne, který nastal po dni splatnosti pohledávky, ke dni prohlášení konkurzu.

Výpočet výše přihlášené pohledávky:

Výši přihlášené pohledávky je nutno vypočítat (vyčíslit jistinu, vyčíslit příslušenství - úroky a úroky z prodlení, v případě vykonatelné pohledávky také náklady řízení, které byly pravomocně přiznány – tj. soudní poplatek, náklady právního zastoupení dle advokátního tarifu, jestliže byl oprávněný zastoupen advokátem atd. – to vše sečíst  a výsledná suma je  konečnou výší pohledávky).

 

Podání přihlášek věřitelů:

-                     Přihlášky se podávají prostřednictvím soudu dvojmo (včetně kopií připojených listin).

-                     Soud správci doručí stejnopis přihlášek včetně jejích příloh a správce z nich následně vytvoří seznam. V seznamu poté správce uvede u každé přihlášky zvlášť zda ji uznává nebo popírá a důvod a výši popření.

-                     Některé pohledávky správce do seznamu vůbec nezařadí.

-                     Jedná se o ty, které nejsou přihlášeny řádně (ust. §20odst.3 ZKV) a včas(ust. §22 odst.2 ZKV) – k takovým  správce vůbec nepřihlíží, o ty, které se do konkurzu nepřihlašují (viz shora) a také o pohledávky, které v konkurzu nelze uspokojit.

-                     Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny dle ust. §33 odst. 1 ZKV

-                     úroky, úroky  z prodlení a  poplatek  z prodlení  z pohledávek věřitelů vzniklých  před prohlášením  konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;

-                     náklady  účastníků  řízení  vzniklé  jim  účastí na konkursním řízení;

-                     nároky věřitelů z darovacích smluv;

-                     mimosmluvní  sankce  postihující  majetek  úpadce,  s výjimkou penále  za  nezaplacení  daní,  poplatků,  cla,  pojistného na sociální  zabezpečení, příspěvku  na státní politiku zaměstnanosti nebo  pojistného na veřejné  zdravotní pojištění včas a  ve správné výši, pokud  povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu;

-                      smluvní pokuty, pokud  by nárok na ně vznikl  až po prohlášení konkurzu

 

Nezařazení pohledávky do seznamu:

-                     Pokud správce přihlášenou pohledávku do seznamu nezařadí, může se věřitel tohoto zařazení domáhat u konkurzního soudu prostřednictvím žaloby.

-                     Správce rozdělí seznam na tři samostatné oddíly v kterých zvlášť uvede

-                     pohledávky s právem na oddělené uspokojení

-                     pohledávky první třídy

-                     pohledávky druhé třídy

-                     Pohledávky s právem na oddělené uspokojení

Uplatnění zákonných opravných položek v KŘ

  • § 8 ZRE viz tabulka text:
  • Platí obecně:
  • Pohledávky které nejsou ke dni prohlášení konkurzu splatné jsou považovány za splatné.
  • Správce má tudíž možnost požadovat úhradu všech pohledávek a vyzvat jednotlivé dlužníky, aby plnili své závazky vůči dlužníkovi do podstaty.
  • Zápočet na pohledávky v konkurzním řízení je nepřípustný
  • Uplatnění zákonných opravných položek v KŘ
  • Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v konkursním a vyrovnávacím řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, mohou vytvářet poplatníci daně z příjmu účtující v soustavě podvojného účetnictví od okamžiku, kdy jsou vyzváni, na základě usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo o povolení vyrovnání, aby přihlásili své pohledávky a rozhodli se tak ve stanovené lhůtě učinit.
  • Opravné položky lze vytvářet až do výše přihlášených pohledávek.[1] …100%
  • Přihláška pohledávek má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.[2] [1] § 8 odst. 1 a 2 ZRE
  • [2] § 20 odst. 8 ZKV
  • Uplatnění zákonných opravných položek v KŘ
  • Daňově uznatelné jsou pouze opravné položky vytvořené ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, kdy byly pohledávky u soudu přihlášeny ve lhůtě stanovené v usnesení soudu o prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání. Na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání nelze tvořit tyto opravné položky, které jsou daňově uznatelným nákladem (je však možné postupovat v postupné tvorbě opravné položky podle § 8a ZoR).
  • Uplatnění zákonných opravných položek v KŘ v návaznosti na včasnost přihlášek
  • Podle ZKV nesmí být lhůta pro přihlašování pohledávek věřitelů kratší 30 dnů a delší 3 měsíců. Tato lhůta se označuje jako pořádková. Okruh pohledávek uspokojovaných správcem konkurzní podstaty však není touto lhůtou vyčerpán. Pohledávky lze přihlašovat ještě do dvou měsíců po prvém přezkumném jednání (§ 20 a 22 ZKV).
  • Uplatnění zákonných opravných položek v KŘ v návaznosti na včasnost přihlášek
  • Naproti tomu ZRE neumožňuje tvořit opravné položky, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, na pohledávky přihlášené po uplynutí lhůty stanovené usnesením soudu o prohlášení konkursu. S ohledem na ekonomickou situaci řady podnikatelských subjektů, nemusí v mnoha případech taková pořádková lhůta k přihlášení pohledávky ke konkursnímu soudu postačovat.
  • Přezkum pohledávek
  • ..viz časové schéma konkurzního řízení

 

Správce rozdělí seznam na tři samostatné oddíly v kterých zvlášť uvede :

  • pohledávky s právem na oddělené uspokojení
  • pohledávky první třídy
  • pohledávky druhé třídy
  • Pohledávky s právem na oddělené uspokojení
  • Rozdělení pohledávek v konkurzním řízení
  • Pohledávky za podstatou……..nemusí se přihlašovat
  • Pohledávkami první třídy jsou nároky úpadcových zaměstnanců  z pracovněprávních  vztahů vzniklé  poslední tři roky před  prohlášením konkursu,  pokud nešlo  o pohledávky  podle ust. § 31 odst.  3  ZKV( viz shora pohledávky, které nepřihlašují), nároky  účastníků z  penzijního připojištění  se státním příspěvkem (dle zákona  č. 42/1994  Sb., o penzijním připojištění) a pohledávky výživného ze zákona.

Rozdělení pohledávek v konkurzním řízení:

  • Pohledávkami druhé třídy jsou ostatní pohledávky.
  • Správce pohledávky zkoumá, porovnává je s účetními knihami  a jinými doklady úpadce.
  • Poté správce předloží seznam úpadci, aby se k přihláškám také vyjádřil (vyjádření úpadce nemá na rozhodnutí správce vliv!!!)
  • Nakonec správce zašle zhotovený seznam soudu, který svolá přezkumné jednání.
  • Přezkumné jednání (ust. § 21 odst. 5 ZKV)

Účelem je přezkoumat přihlášené pohledávky těch věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkurzu.

Soud předvolá k přezkumnému jednání správce, úpadce a konkurzní věřitelé a buď doručením obsílky nebo zveřejněním v obchodním věstníku či v denním tisku. Zde bude záležet na počtu konkurzních věřitelů. Vždy však vyhlášku o konání přezkumného jednání vyvěsí na úřední desku a to minimálně 15 dnů předem.

 

Přezkumné jednání (ust. § 21 odst. 5 ZKV)

Účast úpadce a věřitelů na jednání není povinná. Správce je však vždy přítomen. Věřitel se může nechat zastoupit na základě plné moci zmocněncem. Jednání řídí soudce, který na základě podkladu – seznamu přihlášek - přednáší každou přihlášku zvlášť, uvede u ní zda je správcem uznána nebo popřena (včetně toho do jaké výše a z jakého důvodu) a poté vyzve správce, úpadce a konkurzní věřitelé, aby se k ní vyjádřili, kteří mohou pohledávku popřít co do pravosti (existence), výše, pořadí (zde nemůže popírat správce, neboť sám zařazuje do skupin) a dále mohou popřít právo na oddělené uspokojení

 

Zvláštní přezkumné jednání (ust.§ 22 odst. 1 ZKV)

Zvláštní přezkumné jednání soud nařídí za účelem přezkoumání pohledávek, které byly přihlášeny po lhůtě (uvedené v usnesení o prohlášení konkurzu). Soud jednání může nařídit nejdříve po uplynutí dvou měsíců od konání prvního přezkumného jednání.

Konkurzní věřitelé, kteří tedy zmeškají přihlašovací lhůtu mají šanci i poté přihlásit své pohledávky, ale musí to učinit nejpozději do dvou měsíců od konání prvního přezkumného jednání, protože  k později došlým přihláškám již nebude brán zřetel. Nevýhodou těchto věřitelů oproti věřitelům přihlášeným v přihlašovací lhůtě v tom, že již nemohou popírat pohledávky věřitelů přezkoumaných na prvním přezkumném jednání.

 

Výsledek přezkumných jednání pro věřitele spočívá buď ve:

  • zjištění jeho pohledávky ( tzn., že nedošlo k popření pohledávky ani správcem a ani konkurzním věřitelem a proto soud tuto pohledávku zjistil ) v tomto případě již věřitel nemusí činit žádné další kroky a jeho pohledávka bude zařazena do rozvrhového usnesení a poté poměrně uspokojena  (oddělený věřitel může být uspokojen již v průběhu konkurzu),
  • v popření pohledávky ( pohledávku popře správce nebo  jiný konkurzní věřitel )  V tomto případě se uplatní níže uvedené postupy. Popřít pohledávku lze co do pravosti (tj. existence), výše a nebo pořadí.
  • zjištění přihlášené pohledávky

 

Jestliže řádně a včas přihlášenou pohledávku nepopře správce konkurzní podstaty, ani žádný z konkurzních věřitelů,  pokládá se  pohledávka za zjištěnou.

Pohledávka se pokládá za zjištěnou rovněž v  případě, kdy je popřena pouze úpadcem. Zjištěním pohledávky se tato stává vykonatelnou (má povahu vykonatelného rozhodnutí, je tzv. exekučním titulem) a to i po skončení konkurzu (co se týče její neuspokojené části). Lze tedy pro tuto pohledávku vést po skončení konkurzu výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění dle ust. § 45 odst. 2 ZKV (což bude  použitelné pouze v případě, kdy je úpadcem FO, PO je po zrušení konkurzu vymazána z OR, tj. zanikne). Neplatí to však v případě, kdy pohledávku během konkurzu popře úpadce (tj. vykonatelnou se stává pouze pro účely konkurzu).

 

Popření přihlášené pohledávky

  • správce nebo jiný konkurzní věřitel popře nevykonatelnou pohledávku
  • o které, bylo již před prohlášením konkurzu zahájeno řízení a toto bylo přerušeno dle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV o které, doposud nebylo zahájeno řízení

Popření přihlášené pohledávky

  • správce nebo jiný konkurzní věřitel popře  vykonatelnou pohledávku
  • Vzápětí nato správce buď:
  • dodatečně uzná popřenou pohledávku za zjištěnou (§ 24 odst.3 ZKV) a to do doby, než je pravomocně rozhodnuto o existenci (uznání) pohledávky soudem (správním orgánem) Uznání adresuje konkurznímu soudu, který vydá usnesení o zjištěni pohledávky,
  • vyzve věřitele popřené pohledávky, aby podal do 30-ti dnů žalobu na určení existence (pravosti) pohledávky

Popření nevykonatelné pohledávky o které bylo již před prohlášením konkuzu zahájeno řízení a toto bylo přerušeno dle § 14 odst. 1 písm. c) ZKV

  • Provádí se v již zahájeném řízení, tj. u soudu nebo správního orgánu u kterého řízení probíhal do doby než bylo prohlášením konkurzu přerušeno.  Důvodem je skutečnost, že spor  se mohl nacházet v předchozím jednání již v pokročilém  stádiu nebo před ukončením a tyto jednání by byly novým projednáváním věci zmařeny.
  • Žalobce (věřitel popřené pohledávky) musí  v souvislosti s podáním návrhu na pokračování v řízení, který ve lhůtě 30-ti dnů podá na podatelnu soudu resp. správního orgánu, u kterého probíhalo řízení před přerušením dále:
  • označit jako žalovaného správce konkurzní podstaty (vystupuje tam vždy, i přesto, že on sám nepopře pohledávku) a vedle něj (jako  dalšího žalovaného ) konkurzního věřitele, který pohledávku popřel (jestliže se tak stalo, všechny konkurzní věřitelé, kteří popřeli),
  • změnit předchozí žalobní návrh (tzv. žalobní petit), který bude znít namísto na zaplacení na určení existence (pravosti) pohledávky,soudní poplatek žalobce neplatí.
  • Popření nevykonatelné pohledávky, o které doposud nebylo zahájeno řízení.

 

Zde žalobce (věřitel popřené pohledávky) musí rovněž dle výzvy správce podat žalobu na určení pohledávky v třicetidenní lhůtě, avšak tuto žalobu podává na podatelnu soudu, který prohlásil konkurz.

Okruh žalovaných, které ve své žalobě označí je stejný jako shora.  Stejně bude taktéž znít žalobní návrh.

Žalobce však musí zaplatit soudní poplatek v částce 1000 Kč (vylepit kolkovými známkami na originále žaloby).

 

Popření vykonatelné pohledávky

  • Není na věřiteli, jehož vykonatelná pohledávka byla popřena, aby se domáhal určení její pravosti, ale naopak na správci resp. konkurzních věřitelích, aby oni podali žalobu a domáhali se v ní určení neexistence věřitelovy pohledávky.
  • Lhůta k podání žaloby činí u správce 30 dní od konání přezkumného jednání, na kterém byla pohledávky popřena a u konkurzních věřitelů 30 dní ode dne, kdy je správce vyzval, aby žalobu podali (nebo kdy jim byla správcova výzva doručena).

Náklady řízení:

  • Ve sporech o výši, pravost nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení proti správci.
  • V případě, že věřitel popřené pohledávky  bude ve sporu úspěšný, nebude mu proti správci přiznána žádná náhrada nákladů řízení (tj. zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za zastupování, cestovní náhrady, hotové výdaje apod.).
  • Jestliže bude ve sporu úspěšný správce, právo náhrady nákladů řízení proti věřiteli popřené pohledávku mu náleží a tyto patří do podstaty (věřitel je povinen uhradit taktéž soudní poplatek).
  • V případě, že bude tento spor iniciovat popírající konkurzní věřitel a bude ve sporu úspěšný, poté právo náhrady nákladů řízení náleží jemu a  dokonce neuhradí-li mu ve sporu neúspěšný věřitel popřené pohledávky přiznanou náhradu, vyplatí mu správce tuto z konkurzní podstaty a sám bude poté odpovídající částku po protistraně vymáhat výkonem