Odměňování práce, dovolená na zotavenou

Zaměstnanci státu, územně samosprávných celků (krajů, obcí), státních fondů a i příspěvkových organizací jsou odměňováni podle zákona o platu.

Zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů jsou odměňováni podle zákona o mzdě.

Zákon o mzdě

Mzdou jsou peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a podle pracovní výkonnosti a dosahovaných výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytované v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z akcií, odměna za pracovní pohotovost, atd. Mzdou nejsou ani stabilizační odměny poskytované například při pracovních či životních výročí, odměny při odchodu do důchodu, atd.

Mzda se sjednává především v pracovní či jiné smlouvě. Zaměstnavatel může také pravidla pro poskytování mzdy stanovit ve vnitřním mzdovém předpisu. Pokud mzda nejí sjednána ve smlouvě, je vhodné předat zaměstnanci mzdový výměr.

Mzda musí být sjednána nebo stanovena písemně před výkonem práce, proto musí být pevně určena a buď v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě, mzdovém výměru nebo v vnitřním mzdovém předpisu. To platí i pro změnu výše mzdy, nelze ji proto měnit dodatečně.

Za stejnou práci a za práci stejné hodnoty přísluší stejná mzda. (Zabraňuje se tím diskriminaci)

Pro stanovení mzdy musí být brány v úvahu pouze hlediska, která jsou uvedena v zákoně. Nelze stanovovat mzdu podle hledisek věku a délky zaměstnání v podniku. To platí i pro stanovování mzdy podle toho kdo je jak nemocný.

Pokud není mzda sjednána v kolektivní smlouvě, nesmí bít nižší než minimální mzdový tarif (pozor: není to minimální mzda). Minimální mzdové tarify stanovuje vládní vyhláška a jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce (jde vlastně o stupnici minimálních mezd, v níž je výše tarifů nejnižšího stupně rovna minimální mzdě.) Je zaveden systém 12 tarifních stupňů. Neposkytování mzdy alespoň na úrovni minimálního mzdového tarifu je hrubým porušením zákona.

Zaměstnavatel může uplatnit jakýkoliv mzdový systém - formy mzdy (časová, úkolová, podílová, smíšená) a může zavést různé složky mzdy (prémie, odměny, příplatky, 13. a 14. mzdu) ALE musí být poskytovány:

- příplatky za práci přes čas (25% z průměrného výdělku) (pokud není stanoveno jinak v kolektivní či pracovní smlouvě)

- příplatky za dobu práce ve svátek (zaměstnanci náleží v první řadě náhradní volno, nebo se zaměstnanec může se zaměstnavatelem dohodnout na příplatku 100%)

- příplatky za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí (přísluší příplatek minimálně 6 Kč/hod.

- Příplatky za práci v noci (do 22 h. do 6. h) (příplatek min. 6 Kč/hod.)

Dále zaměstnavatel musí poskytovat doplatek mzdy například při převedení zaměstnance na jinou práci

!!!! Zákon o mzdě neukládá poskytování příplatku za práci v sobotu a neděli, ale zaměstnavatel si může takové příplatky zavést. !!!!!!

Odměna za pracovní pohotovost (minimálně 20% průměrného hodinového výdělku – pohotovost na pracovišti a 10% průměrného hodinového výdělku za pohotovost mimo pracoviště.). Za práci v době pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci mzda (za práci přes čas).

Zákon o platu

Zaměstnavatel (organizační složka státu, územní samosprávný celek, příspěvková organizace či školská právnická osoba) má povinnost poskytovat zaměstnanci za vykonanou práci plat podle zákona. Prostor pro vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je tedy oproti mzdě velmi úzký.

Zaměstnavatel má povinnost vydat zaměstnanci písemný platový výměr a to nejpozději v den nástupu do práce. Jde o informace o platové třídě a výši tarifu a o ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu (osobní příplatek, zvláštní příplatky, příplatek za vedení). Rovněž každá změna těchto údajů musí být zaměstnanci písemně sdělena a to s odůvodněním. Nelze snižovat nebo odmítat osobní příplatek zpětně v průběhu měsíce, za který má být poskytnut.

Pokud je nenároková složka (například osobní příplatek) uvedena v platovém výměru, stává se nárokovou.

Plat tvoří:

- platový tarif (zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu (16 platových tříd), do které je zařazena nejsložitější práce, kterou na něm zaměstnavatel požaduje a pro platový stupeň (12 platových stupňů) určený podle délky započitatelné praxe, tarify jsou jednak obecné, jednak zvýšené ve zvláštních stupních pro pedagogické pracovníky, sociální pracovníky, pro zdravotnické pracovníky, pro vojáky + policisty a hasiče, celníky a další. – je tedy 5 stupnic platových tarifů)

- Příplatky a další složky platu

Osobní příplatek (osobní ohodnocení) – nenároková složka platu, slouží k ocenění dlouhodobých velmi dobrých pracovních výsledků, nařízením vlády je stanoven maximální limit.
Příplatek za vedení – nároková složka platu, slouží k ocenění řídící práce
Příplatek za zastupování – nároková složka platu, náleží tomu, kdo po přechodnou dobu zastupuje vedoucího zaměstnance.
Příplatek za práci v noci – nároková složka platu, náleží za práci mezi 22. h. a 6. h.. Jeho výše je 20 % průměrného hodinového výdělku
Příplatek za práci v sobotu a v neděli – nároková složka platu, jeho výše činí 25 % průměrného hodinového výdělku,
Příplatek za práci přesčas – nároková složka platu, neplatí pro zaměstnance, kteří pobírají příplatky za vedení nebo hodnostní příplatek., příplatek je poskytován ve výši 25% průměrného výdělku + poměrná část platového tarifu, osobního či zvláštního příplatku.
Příplatek za práci ve svátek – nároková složka platu, příplatek činí 100% průměrného hodinového výdělku, ale prioritní je náhradní volno místo příplatku)
Příplatek za dělenou směnu – nároková složka platu, náleží zaměstnanci jehož směna je rozdělena na 2 či více částí, pokud jeho přerušení trvá alespoň 2 hodiny. Náhrada je 20 Kč za každou rozdělenou směnu, kterou odpracoval.
Zvláštní příplatky - nároková složka platu, pouze u zaměstnanců u kterých to stanoví nařízení vlády
Hodnostní příplatek - nároková složka platu příslušníků ozbrojených sil, bezpečnostního sboru a služeb, orgánů celní správy a hasičského záchranného sboru. Jeho výše je stanovena zákonem.
Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah – podle zákona o pedagogických pracovnících, příplatek činí za každou nadúvazkovou hodinu v rámci přímé pedagogické činnosti dvojnásobek (200%) průměrného hodinového výdělku
Doplatek při výkonu jiné práce - nároková složka platu, náleží při převedení zaměstnance na jinou práci.
Odměny – jednorázová nenároková složka platu, lze poskytnout pouze v případech stanovených nařízením vlády.

Odměna za pracovní pohotovost – za hodinu pracovní pohotovosti na pracovišti přísluší ve výši 50% všední den a 100% z výpočtového základu den pracovního klidu a za hodinu pracovní pohotovosti mimo pracoviště ve výši 15% a jde li o den pracovního klidu ve výši 25 % z výpočtového základu.

Na příslušníky bezpečnostních sborů se od 1.1.2006 vztahuje zákon o služebním poměru. – byli vyňati ze zákona o platu.

2. VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ O MINIMÁLNÍ MZDĚ

Mzda či plat nesmí být nižší než minimální mzda. Její výše je v současné době 7570 Kč pro pracovní dobu 40 hodin týdně, respektive 44,70 Kč /hod. Nižší částky jsou stanoveny pro nástupní mzdu zaměstnanců ve věku 18-21 let a dále pro mladistvé a invalidní osoby.

Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. Do dosažené mzdy se ale pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci v noci a ve svátek.

Minimální mzda je závazná i pro odměňování podle zákona o platu.

3. ODVODY Z MEZD – SP, ZP, DAŇ ZE MZDY, BONUS NA DÍTĚ

Postup výpočtu mezd:

1. Základní mzda (vypočítá se podle toho o jaký druh mzdy se jedná – hodinová, měsíční,

úkolová, smíšená atd.)

2. + Prémie

3. + Náhrady (řádná dovolená, svátek, pohřeb či svatba)

HRUBÁ MZDA
– Sociální pojištění (8%)
– Zdravotní pojištění (4,5%)
ZÁKLAD DANĚ (zaokrouhluje se na celé stovky nahoru)
8. Výpočet daně

Daň = x + [ % * (Základ daně – y)]

0 - 10.100 Kč 12%

10.100 - 18.200 Kč 1.212 + 19 % ze mzdy přesahující 10.100 Kč

18.200 - 27.600 Kč 2.751 + 25% ze mzdy přesahující 18.200 Kč

27.600 - a více Kč 5.101 + 32% ze mzdy přesahující 27.600 Kč

9. Daň – sleva na dani 500 Kč za každé dítě (max.5 dětí) (pokud je daň menší než sleva na dani ke mzdě se přičítá daňový bonus, minimálně 50 Kč a maximálně 2500 za měsíc)

10. ČISTÁ MZDA (HM – SP – ZP – DAŇ popřípadě + daňový bonus)

11. - Srážky ze mzdy (např.: částky postižené výkonem rozhodnutí nařízeným soudem –

výživné na děti, dluhy, atd.) .

12. Mzda k výplatě

4. ZATÍŽENÍ ZAMĚSTNAVATELE – ODVOD SP, ZP

určuje povinnost hradit zdravotní pojištění (zdravotní pojištění musí platit všichni kromě dětí, studentů, žen na mateřské dovolené, důchodců a nezaměstnaných (za tyto osoby platí zdrav. poj. stát))
zaměstnavatel je povinen odeslat na zdravotní pojišťovny 9% z objemu hrubých mezd za zaměstnavatelE.
Minimální částka na zdravotní pojištění je 1070.

povinné pojištění, které hradí FO a zaměstnavatelé z objemu hrubých mezd 26%
zaměstnavatel odesílá sociální pojištění na OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení)

5. vyhláška mf. čr č. 125/1993 Sb. ZÁKONNÉ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU PŘI PRACOVNÍM ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Toto pojištění je zákonné, tudíž není nutné uzavírat pojistnou smlouvu s pojišťovnou a pojištění vzniká prvním pracovněprávním vztahem u zaměstnavatele.

Zákonné pojištění provozují v současné době dvě pojišťovny a to Česká pojišťovna, a. s. a Kooperativa pojišťovna, a. s.

Zákonné pojištění se vztahuje na všechny zaměstnavatele bez ohledu na velikosti nebo, zda se jedná o PO nebo FO.

Zaměstnavatel je povinen:

oznámit že zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance
platit pojištění
dodržovat BOZP a předcházet pracovním úrazům
informovat, že nastala škodná událost (tzn. pracovní úraz nebo nemoc z povolání)
1. oznámit pojišťovně, že jej zaměstnanec zažaloval u soudu o náhradu škody

Výpočet pojištění

Základ pro výpočet pojistného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání je stejný jako pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění (tzn. hrubá mzda všech pracovníků za uplynulé kalendářní čtvrtletí). Sazba pojistného činí 2,8 až 54,4 promile (podle převažujícího předmětu činnosti)

Pojištění se platí dopředu vždy do konce prvního kalendářního měsíce příslušného čtvrtletí.

Sankce za neplacení pojistného

Sankce za neplacení pojistného jdou vysoké. Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc.

6. Dovolená, dodatková dovolená, zvláštní dodatková dovolená, krácení dovolené

Druhy dovolené a její délka

Rozeznáváme několik druhů dovolené a to (dovolená za kalendářní rok, nebo její poměrná část; dovolená za odpracované dny, dodatková dovolená; další dovolená)

Dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část

Nárok má každý zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něj práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce (přibližně 3 měsíce). Pokud pracovní poměr netrval celý rok, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, a to za každá celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. 20 dní /12 = 1,5 * počet celých měsíců trvání pracovního poměru

Základní výměra dovolené činní 20 dní pro všechny zaměstnance bez ohledu na věk. V podnikatelských organizacích lze nárok na dovolenou prodloužit o další dva týdny a to ujednáním v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisem.

Pro nepodnikatelské organizace je délka dovolené prodloužena o jeden týden přímo zákonem, dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol je v délce 8 týdnů.

Další druhy dovolené

Na dovolenou za odpracované dny má nárok zaměstnanec, jemuž nevznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok ani na její část, protože nekonal práci v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů.

Za každých 22 odpracovaných dnů mu přísluší jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok.

Dodatková a další dovolená – vyskytují se ojediněle

Krácení dovolené

Jestliže zaměstnanec, který splnil podmínku odpracování 60 dnů, neodpracuje v tomto kalendářním roce pro překážky v práci určitou dobu, dovolená se mu za tento rok krátí. Za prvních 100 takto zameškaných dnů se krátí o jednu dvanáctinu a za každých 22 zameškaných dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Při neomluvené nepřítomnosti v práci může také zaměstnavatel dovolenou krátil, ale nemusí.

Při krácení dovolené je zaměstnanec povinen vrátiti náhradu mzdy, na níž ztratil tímto nárok, jestliže mu již byla náhrada vyplacena.

Doba čerpání dovolené

Nástup dovolené určuje zaměstnavatel. Dobu čerpání dovolené určuje podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem příslušného odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Při stanovení plánu dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem; tato doba může být výjimečně zkrácena, dá-li k tomu souhlas příslušný odborový orgán. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

Zaměstnanci by mělo být umožněno, aby si dovolenou vyčerpal do konce kalendářního roku, za který dovolená náleží. Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Zaměstnavatel je však povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň 4 týdnů dovolené na zotavenou v kalendářním roce, pokud na ně má nárok.

Nevyčerpá-li zaměstnanec dovolenou v uvedeném rozsahu 4 týdnů nebo její část ani do konce příštího kalendářního roku, nárok na tuto dovolenou zaniká.

Náhrada mzdy za dovolenou

Za dobu čerpání dovolené přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku platného pro zaměstnance v době čerpání dovolené.

_{náhrady =} ^{HM za kal. čtvrtletí .}

^{počet odpracovaných hodin ve čtvrtletí}