Mezinárodní účetní standard IAS 41 - Zemědělství

Jeho cílem bylo vypracovat Mezinárodní účetní standardy, ale název souboru byl vzhledem k zavádějící interpretaci změněn na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Činnost IASC6  (později byl název změněn na IASCF7) je řízena Radou, kterou tvoří představitelé profesních institucí 13 zemí a z dalších organizací zajímajících se o účetní výkaznictví.

V roce 2000 bylo uskutečněno několik změn. Stálý interpretační výbor, jehož cílem je napomáhat hlubšímu a jednoznačnějšímu chápání účetních standardů, byl doplněn o Poradní sbor a Radu pro tvorbu účetních standardů (IASB8), který řídí tvorbu jednotlivých účetních standardů. Oba orgány jsou řízeny Správním výborem, který tvoří 19 členů z různých funkcí i zemí. Jeho úkolem je také dohlížet na rozpočet a také zodpovídá za statutární změny. Významnou změnou také bylo přejmenování celého souboru standardů IAS na IFRS. Jednotlivým standardům IAS zůstalo původní označení (IAS 1 až IAS 41), které jsou platné do jejich novelizace či zrušení. Od konce roku 2003 jsou nové a aktualizované standardy vydávány pod označením IFRS (dosud IFRS 1 až IFRS 7).

Mezinárodní standardy účetního výkaznictví obsahují:

- úvod ­ definuje účel IFRS, zahrnuje také stanovy nadace IASC

- předmluvu k výkladu standardů

- koncepční rámec pro sestavování a vykládání účetních výkazů

- standardy IAS a IFRS

- interpretaci standardů, jejichž úkolem je rozhodnout o způsobu řešení sporných otázek

Dále je v nich ještě zařazen významový slovník, historii vývoje IFRS, zdůvodnění závěrů

některých standardů a implementační příručku.

Standardy IAS jsou vydávány na bázi obecných principů, neurčují tedy žádnou účtovou osnovu nebo formát účetních výkazů. IAS určují minimální rozsah informací, které by měly být obsaženy v účetní závěrce, aby externí uživatel měl zajištěnu alespoň určitou srovnatelnost a mohl se podle nich rozhodovat.

Standardy IAS se stále vyvíjejí souběžně s vývojem ekonomiky a finančního řízení.

Standardy jsou proto aktualizovány, některé standardy jsou rušeny a nahrazovány novými.

1.                Úskalí srovnatelnosti

Účetní výkazy velkých zahraničních či nadnárodních společností jsou více či méně rozdílné, ale i výkazy sestavené podle US GAAP či Mezinárodních účetních standardů se potýkají s problémy, které mohou ztížit možnost vyvodit správné závěry z účetních výkazů:

-           jazyková a terminologická bariéra ­ každá země má svůj ,,účetní slovník" a některé

výrazy mohou být v různých zemích vykládány jinak. Např. výraz ,,stock" znamená v USA cenné papíry, zatímco ve Velké Británii se tak označují zásoby neprodaného zboží. Problematické je také např. slovíčko ,,cost", pro který v češtině neexistuje významově přesný překlad.

-          přístup k datům ­ ztížený přístup investorů k informacím může znamenat vyvození

chybných závěrů. S tím také souvisí včasnost informací. V zemích jsou různé termíny pro zveřejnění účetní závěrky, proto účetní data mohou být zastaralá

-          cizí měna ­ v účetních výkazech se promítají kulturní a ekonomické rozdíly, proto je

pouhý přepočet neodpovídající a přepracování účetních výkazů dle národních norem

může snížit vypovídající hodnotu účetních výkazů

-          odlišné formáty výkazů ­ některé podniky vykazují účetní data ve vertikální formě,

jiné v horizontální formě

-          rozdíly v klasifikaci aktiv a pasiv ­ odlišnosti mohou být v začlenění i v podrobnosti

zveřejnění účetních dat

-          odlišnosti v účetních principech ­ problémovou oblastí mohou být např. použité

způsoby oceňování, které ztěžují správné pochopení účetních výkazů než v té, ve které

byly účetní výkazy sestaveny.

Problémům se však nevyhýbá ani porovnávání účetních výkazů pocházejících ze stejné země. Ve všech zemích jsou více či méně formulovány účetní postupy, které však mohou být interpretovány odlišným způsobem. Pohyby tak mohou být v účetních výkazech zobrazeny různými způsoby, aniž by to nutně znamenalo porušení účetních standardů dané země.

Rozdíly také mohou nastat v přijaté účetní politice podniku. V mnoha směrech dávají účetní směrnice právo volby, např. způsoby oceňování nebo odepisování. Dva podniky se stejným množstvím zásob mohou vykázat různé částky v důsledku rozdílných metod oceňování.

2.                Základní rozdíly mezi Českou účetní legislativou a Mezinárodními účetními standardy

Rozdílů mezi Českou účetní legislativou a Mezinárodními účetními standardy je více než je možné v této práci popsat. Na následujících řádcích se tedy zaměřím na ty nejvýznamnější, které se týkají sestavování účetních výkazů.

Česká účetní legislativa je úzce provázána s daňovými předpisy. Spousta účetních operací tedy zohledňuje potenciální dopad daňových zákonů a tím může ovlivnit účetní výkazy a jejich vypovídací hodnotu.

Česká účetní legislativa neobsahuje koncepční rámec. Částečně může být nahrazen zákonem o účetnictví, avšak i zde můžeme najít několik rozdílů. Např. koncepční rámec je primárně zaměřen na účetní výkazy, Zákon o účetnictví obsahuje i účetní postupy.

Koncepční rámec je také ideovou základnou standardů a v případě rozporů mezi koncepčním rámcem a standardem má přednost daný standard. Zákon o účetnictví je standardem sám o sobě.

Mezinárodní účetní standardy definují základní prvky účetních výkazů (aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy). Zákon o účetnictví se nezabývá definováním prvků účetních výkazů. Obsah účetní závěrky vymezuje prováděcí vyhláška č. 500 k Zákonu o účetnictví.

Co se týká komponent účetní závěrky, jsou požadavky srovnatelné. Česká účetní legislativa však povoluje sestavovat výkaz peněžních toků a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu dobrovolně, přestože většina podniků tyto výkazy sestavuje. Mezinárodní účetní standardy také podrobněji upravují obsah přílohy k účetním výkazům.

Mezinárodní účetní standardy nepředepisují strukturu účetních výkazů, Česká legislativa stanoví minimální obsah i strukturu účetní závěrky.

Rozdílné je také členění dlouhodobých a krátkodobých aktiv a závazků. Česká účetní legislativa trvá na dvanáctiměsíčním cyklu, Mezinárodní účetní standardy se orientují na provozní cyklus, který nemusí být shodný s ročním cyklem.

Základní východiska sestavování účetních výkazů jsou definovány v Koncepčním rámci i v  Zákoně o účetnictví. Česká účetní legislativa definuje akruální princip jako ,,účtování o položkách v období, se kterým časově a věcně souvisí", ale zároveň o nich umožňuje účtovat v období, kdy byla tato skutečnost zjištěna, pokud nelze akruální princip dodržet.

Předpoklad trvání podniku je definován podobně jako v Koncepčním rámci. Pokud nelze tento předpoklad dodržet, je nutné přizpůsobit účetní metody dané situaci a potřebné informace musí být zveřejněny v příloze k účetní závěrce.

Drobné rozdíly najdeme i v kvalitativních požadavcích na účetní výkazy. Mezinárodní účetní standardy požadují spolehlivé, relevantní, srozumitelné a srovnatelné informace.

Koncepční rámec se nezabývá zobrazením ,,poctivého a věrného obrazu", ale dodržování

těchto pravidel by mělo vést k věrnému zobrazení informací.

Česká účetní legislativa požaduje, aby informace byly srovnatelné, srozumitelné, významné a spolehlivé. Požadavky jsou na rozdíl od Mezinárodních účetních standardů vyžadovány u všech účetních případů.

Zákon obsahuje i definici věrného a poctivého zobrazení informací. Zobrazení je věrné, pokud je účetní závěrka zobrazením skutečného stavu podniku. Zobrazení účetních výkazů je poctivé, pokud jsou účetní postupy použity tak, že vedou k věrnému zobrazení stavu podniku. Zákonem jsou dále stanoveny další vlastnosti jako správnost, průkaznost, úplnost, přehlednost nebo trvanlivost účetních záznamů.

Z hlediska uplatňování Mezinárodních účetních standardů v podnikatelské praxi je nejvýznamnější zákon č. 437/2003 Sb., kterým se změnil zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Představuje implementaci nařízení 1606/2002 do české účetní legislativy. V rámci uvedené novely byl přidán § 23a vymezující účetní jednotky povinné sestavovat konsolidované účetní závěrky v souladu  s Mezinárodními účetními standardy. Jedná se o konsolidované účetní jednotky, které jsou emitentem cenných papírů registrovaných na regulovaném trhu cenných papírů v členských státech EU. Konsolidované účetní jednotky, které nejsou emitentem cenných papírů na regulovaném trhu cenných papírů si mohou zvolit, zda sestaví konsolidovanou závěrku a výroční zprávu dle Mezinárodních účetních standardů anebo podle českých účetních předpisů. Je však nutné podotknout, že podle současné legislativy, nemůžou účetní jednotky při stanovování základu daně pro daň z příjmu vycházet z účetního hospodářského výsledku stanoveného podle IAS/IFRS. Východiskem je i nadále účetní výsledek hospodaření zjištěný na základě aplikace českých účetních standardů.

3.                Vznik, cíl a argumenty pro vznik IAS 41

5. 1 Vznik

Tvorba standardu začala již v roce 1994 a k jeho schválení došlo v prosinci roku 2000 a v platnost vstoupil pro účetní závěrku zahrnující období začínající prvním lednem 2003.

5. 2 Cíl

Cílem standardu je především upravit účetní zachycení, vykázání biologických aktiv v účetní závěrce a zveřejnění související se zemědělskou činností.

5. 3 Argumenty pro vznik

Před vydáním standardu proběhla diskuze, zda je vydání samostatného standardu nutné a potřebné.

Nejzávažnější argumenty pro vznik samostatného standardu byly následující dva:

• Zemědělská činnost je založena na schopnosti zvířat a rostlin růst, plodit, rozmnožovat se, zvyšovat své kvalitativní vlastnosti (tyto procesy jsou souhrnně označovány jako „biologická přeměna“ viz dále). Biologická přeměna je základním hodnototvorným faktorem, který přináší v rámci zemědělské činnosti užitek. Důsledky biologické přeměny (zahrnující procesy růstu, produkce, rozmnožování a degenerace), která pozměňuje podstatu biologických aktiv, lze však jen obtížně zachytit v účetních modelech založených na pořizovacích nákladech, které jsou pro ocenění nefinančních aktiv tradičně využívány.
• Specifika zemědělské činnosti, která nebyla do vzniku IAS 41 předmětem úpravy žádného z mezinárodních standardů účetního výkaznictví, vedla k tomu, že se v rámci národních úprav účetnictví v této oblasti vyskytovala různorodá, vzájemně nekompatibilní řešení. Většina podnikatelských subjektů věnujících se zemědělské činnosti jsou sice malé, samostatné účetní jednotky, avšak i tyto malé zemědělské podniky hledají cizí kapitál a podporu zvláště u bank nebo u státních agentur a právě pro poskytnutí kapitálu je stále ve větší míře požadována účetní závěrka založená na spolehlivých a všeobecně přijímaných účetních zásadách.

Další důvody vzniku

• Vylučování zemědělských aktiv z ostatních standardů – ukázalo se totiž, že oceňování na bázi historické ceny není příliš (dle mého názoru vůbec) vhodné pro tento typ aktiv. Biologická aktiva je potřeba oceňovat na jiné bázi a to na FAIR VALUE neboli reálné hodnoty.
• Další neméně důležitým důvodem byla mezinárodní harmonizace účetnictví. Světová ekonomika má stále více globální charakter. V souvislosti s tím vyvstává potřeba sjednotit informační systémy, urychlit komunikaci a zvýšit srovnatelnost a všeobecnou srozumitelnost a spolehlivost ekonomických informací. V centru zájmu se ocitá zejména harmonizace účetního výkaznictví. V Evropě probíhá spolu s ekonomickou globalizací i politické sjednocování v rámci Evropské unie. Účetní informace jsou potřeba nejen pro realizaci kvalifikovaných podnikatelských rozhodnutí, ale i z hlediska poskytování dotací, podpor a grantů v nejrůznějších podobách. Tlaky na harmonizaci se tedy postupně rozšiřují i mimo rámec velkých podnikatelských uskupení.

S ohledem na převažující charakter účetních jednotek v zemědělství byl standard IAS 41 vypracován s cílem, aby byl komplexním standardem řešícím účetní problémy v zemědělství a zároveň aby byla zachována jeho praktická použitelnost v menších účetních jednotkách. Je ovšem diskutabilní, zda byl tento cíl skutečně naplněn, protože aplikace IAS 41 může v praxi přinášet řadu problémů a rizik, která budou diskutována zejména v souvislosti s výkladem požadavků IAS 41 na oceňování biologických aktiv a zemědělské produkce.

Mezinárodní účetní standart 41 – Zemědělství je vymezen v v ostavci 1 – 59. Všechny odstavce jsou si co do významu rovny, i když je Rada přijala v původním formátování IASC (IAS – international accouting standards). IAS 41 je třeba číst v kontextu s cílem tohoto standardu a se zdůvodněním závěrů s Předmluvou k Mezinárodním standardům účetního výkaznictví a Koncepčím rámcem pro sestavování a překládání účetní závěrky. IAS 8 – Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby poskytuje základ pro výběr a aplikaci účetních pravidel, pokud nejsou standardem výslovně upraveny.

4.                Úvod do IAS 41

IAS 41 předepisuje účetní řešení, vykázání účetní závěrky a zveřejňování související se zemědělskou aktivitou, která nejsou zahrnuta do jiných standardů. Zemědělská činnost je účetní jednotkou řízená biologická přeměna živých zvířat nebo rostlin (biologických aktiv) určených k prodeji, pro zemědělskou výrobu, nebo ke vzniku dalších biologických aktiv.

Mimo jiné předepisuje účetní řešení při zobrazování biologických aktiv období růstu, degenerace produkce a rozmnožování a výchozí ocenění zemědělské produkce v okamžiku sklizně. Pro biologická aktiva je vyžadováno od okamžiku jejich rozpoznání do okamžiku sklizně ocenění reálnou hodnotou sníženou o odhadnuté náklady prodeje, jiné přístupy jsou připuštěny pouze pokud není reálná hodnota v okamžiku rozpoznání spolehlivě měřitelná. Předmětem IAS 41 ale není zpracování zemědělské produkce po sklizni, například zpracování hroznů na víno a vlny na přízi.

Předpokládá se, že reálná hodnota biologických aktiv je spolehlivě měřitelná. Tento předpoklad může být vyvrácen pouze při počátečním rozpoznání biologického aktiva, pro které není tržně určená cena nebo hodnota k dispozici a alternativně určené odhady reálné hodnoty by byly zjevně nespolehlivé. V takových případech IAS 41 požaduje, aby účetní jednotka oceňovala biologická aktiva na bázi pořizovacích nákladů snížených o oprávky a akumulované ztráty ze snížení hodnoty. Jakmile se stane reálná hodnota biologického aktiva spolehlivě měřitelnou, účetní jednotka aktivum ocení reálnou hodnotou sníženou o odhadnuté náklady prodeje. Zemědělskou produkci by účetní jednotka měla ve všech případech v okamžiku sklizně oceňovat reálnou hodnotou sníženou o odhadnuté náklady prodeje.

IAS 41 požaduje, aby změny v reálné hodnotě biologického aktiva snížené o odhadnuté náklady prodeje ovlivnily zisk nebo ztrátu v období, ve kterém nastaly. Změna fyzických vlastností živého zvířete nebo rostliny v průběhu zemědělské činnosti přímo zvyšuje nebo snižuje ekonomické užitky účetní jednotky. Při použití účetního modelu založeného na historických nákladech nesmí účetní jednotka zabývající se lesnictvím vykázat výnos do doby první sklizně a prodeje, což je přibližně doba 30 let po vysazení. Na druhé straně účetní mode, který rozpoznává a oceňuje biologický růst v současných reálných hodnotách vykazuje změny v reálné hodnotě po celou dobu mezi setbou a sklizní.

Nezavádí žádné nové principy pro pozemky vztahující se k zemědělské činnosti. Namísto toho se účetní jednotka řídí standardem IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení nebo IAS 40 – Investice do nemovitostí, v závislosti na tom, který standard je za daných okolností vhodnější. IAS 16 požaduje aby byl pozemek oceňován buď v jeho pořizovacích nákladech snížených o akumulované ztráty ze snížení hodnoty nebo v přeceněné částce. IAS 40 požaduje, aby pozemek, který je investicí do nemovitosti, byl oceňován reálnou hodnotou nebo v pořizovacích nákladech snížených o akumulované ztráty hodnoty. Biologická aktiva, která jsou fyzicky spojena s pozemkem (například stromy v pěstěném lese), jsou oceňována v reálné hodnotě snížené o odhadnuté náklady prodeje odděleně od půdy.

Požaduje, aby nepodmíněná státní dotace, která souvisí s biologickým aktivem oceňovaným v reálné hodnotě snížené o odhadnuté náklady prodeje, byla uznána jako výnos tehdy a jen tehdy, když je přiznána. Jestliže je státní dotace podmíněná, včetně situace kde je u státní dotace požadováno, aby účetní jednotky neprovozovala určité specifikované zemědělské činnosti, účetní jednotka uzná státní dotaci jako výnos tehdy a jen tehdy, jsou-li splněny podmínky, na které je dotace vázána. Jestliže státní dotace souvisí s biologickým aktivem, které je oceňováno pořizovacími náklady sníženými o oprávky a akumulované ztráty ze snížení hodnoty, aplikuje se IAS 20 – Účtování státních dotací a zveřejnění státní podpory.

Je účinný pro účetní závěrky pokrývající období začínající 1. 1. 2003 nebo později. Ovšem dřívější aplikace je vítána.

Nezavádí žádná konkrétní přechodná opatření. Přijetí IAS 41 se vypořádá ve shodě s IAS 8 – Účetní politiky, změny v účetních odhadech a chyby.

Dodatek standardu poskytuje příklady aplikace IAS 41. Zdůvodnění závěrů shrnuje důvody Výboru pro přijetí souboru požadavků zveřejněných v IAS 41.

5.                Rozsah působnosti

1. Tento standard se používá pro účetní zobrazení následujících oblastí, pokud souvisejí se zemědělskou činností:
   1. Biologická aktiva
   2. Zemědělská produkce v okamžiku sklizně
   3. Státní dotace v odstavcích 34 a 35

1. Předmětem standardu nejsou:
   1. Pozemky spjaté se zemědělskou činností (viz IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení a IAS 40 – Investice do nemovitostí)
   2. Nehmotná aktiva využívaná v souvislosti se zemědělskou činností (viz IAS 38 – Nehmotná aktiva)

1. Tento standard se aplikuje na zemědělskou produkci, která je produktem sklizeným biologických aktiv účetní jednotky, a to pouze v okamžiku sklizně. Poté je aplikován jiný standart a to IAS 2 – Zásoby nebo jiný využitelný Mezinárodní účetní standard. To znamená, že standard se nezabývá zpracováním zemědělské produkce po sklizni, například zpracováním vinných hroznů na víno vinařem, který hrozny vypěstoval. Přestože takové zpracování může být logikým a přirozeným pokračování zemědělské činnosti a probíhající události mohou nést určitou podobnost s biologickou přeměnou, není další zpracování zahrnuto do definice zemědělské činnosti v tomto standardu.

1. Následující tabulka uvádí příklady biologických aktiv, zemědělské produkce a výrobků, které jsou výsledkem zpracování po sklizni:

Biologická aktiva             Zemědělská produkce                        Výrobky, které jsou výsledkem

dalšího zpracování

Ovce                                 Vlna                                       Vlněná příze, koberec

Stromy v pěstěném lese   Kmeny                                               Stavební dříví

Rostliny                            Bavlna                                    Příze, oblečení

Sklizená cukrová třtina          Cukr

Dojnice                             Mléko                                     Sýr

Prasata                              Poražené kusy                        Párky, uzená šunka

Keře                                 Listy                                       Čaj, zpracovaný tabák

Réva                                 Hrozny                                   Víno

Ovocné stromy                 Sklizené ovoce                       Zpracované ovoce

6.                Definice spojené se zemědělstvím

Následující termíny se používají v dále specifikovaném významu:

Zemědělská činnost => účetní jednotkou řízená biologická přeměna biologických aktiv určených k prodeji, na zemědělskou produkci nebo ke vzniku další biologických aktiv.

Zemědělský výrobek => je sklizený produkt z biologických aktiv účetní jednotky.

Biologické aktivum => živé zvíře nebo rostlina.

Biologická přeměna => zahrnuje procesy růstu, degenerace, produkce a rozmnožování, které způsobují kvalitativní a kvantitativní změny v biologickém aktivu.

Skupina biologických aktiv => představuje agregaci podobných žijících zvířat nebo rostlin.

Sklizeň => představuje oddělení produktu od biologického aktiva nebo přerušení životních procesů biologického aktiva..

Zemědělská činnost zahrnuje rozmanitou řadu činností mezi které se řadí například chov dobytka, lesnictví, jednoletou nebo víceletou sklizeň, setí, obdělávání ovocných sadů a plantáží, pěstění květin, vodní hospodářství (včetně chovu ryb).

V této rozmanitosti existují určité společné rysy, kterými jsou:

a)      Schopnost přeměny – živá zvířata a rostliny jsou schopná biologické přeměny

b)      Řízení změny – řízení usnadňuje biologickou přeměnu zlepšením, nebo přinejmenším stabilizací podmínek nutných k realizaci daného procesu (například úrovní výživy, vlhkostí, teplotou…). Takovéto řízení odděluje zemědělskou činnost od jiných činností. Například využívání zdrojů vzniklých ve volné přírodě (např. mořský rybolov a odlesňování) není zemědělskou aktivitou

c)      Měření změn – změna v kvalitě (např. Genetické vlastnosti, hustota, zralost…) nebo v kvantitě (např. potomstvo, váha, délka vlákna…) způsobená biologickou přeměnou je měřena a sledována jako rutinní řídící funkce.

Biologická přeměna vyúsťuje do následujících typů výsledků:

a)      Změny aktiv, které se odehrávají v procesech

1. i.      Růstu – přírůstek množství nebo zlepšení kvality zvířat a rostlin
2. ii.      Degenerace – úbytek množství nebo zhoršení kvality zvířat a rostlin
3. iii.      Rozmnožování – vznik dalších zvířat nebo rostlin

b)      Získání zemědělských produktů jako je lates, čajový list, vlna a mléko

7.                Obecné definice

Následující termíny se ve standardu používají v dále specifikovaném významu:

Aktivní trh je trhem, na kterém jsou splněny všechny následující podmínky:

a)      Položky obchodované na trhu jsou stejnorodé

b)      Ochotní kupující a prodávající se běžně kdykoliv mohou vyhledat

c)      Ceny jsou veřejné

Účetní hodnota je částka, v níž je aktivum zachyceno v rozvaze.

Reálná hodnota je částka, za kterou by mohlo být v transakcích mezi znalými a ochotnými stranami za obvyklých podmínek směněno aktivum nebo vyrovnán závazek.

Státní dotace jsou definovány v IAS 20 – Účtování státních dotací a zveřejňování státní podpory.

Reálná hodnota aktiva je založena na jeho současném umístění a podmínkách. Z toho například plyne, že reálná hodnota skotu na farmě je cenou skotu na relevantním trhu sníženou o náklady přepravy a ostatní náklady spojené s dodáním skotu na tento trh.

8.                Příklad

XYZ Mléčná farma s. r. o.

* Účetní jednotka je vybízena k tomu, aby poskytla kvantifikovaný popis každé skupiny biologických aktiv, v rozlišení na konzumovatelná a plodící biologická aktiva, nebo na zralá a nezralá biologická aktiva, podle potřeby. Tyto informace však nejsou vyžadovány. Účetní jednotka zveřejní na jakém základě takové rozdělení provádí.

* Tento výkaz zisků a ztrát vykazuje rozbor nákladů při využití klasifikace založené na druhovém členění nákladů. IAS 1 – Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, požaduje, aby účetní jednotka vykazovala buď ve výsledovce nebo v komentáři k výsledovce rozbor nákladů v druhovém členění nebo podle jejich funkce v účetní jednotce. IAS 1 podporuje vykazování klasifikace nákladů přímo ve výkazu zisků a ztrát.

Výkaz změn vlastního kapitálu

Základní kapitál         Akumulované zisky    Celkem

Zůstatek k 1. lednu 20X1      1 000 000                   865 000                      1 865 000

Zisk za období                                                           64 722                              64 722

Zůstatek k 31. prosinci 20X1 1 000 000                   929 722                      1 929 722

* Toto je jedna z možných podob výkazu změn vlastního kapitálu, který připouští IAS 1.

Výkaz peněžních toků z provozní činnosti

31. 12. 20X1

Peněžní toky z provozních činností                                      498 027

Peněžní příjmy z prodeje mléka                                            97 913

Peněžní příjmy z prodeje dobytka                                        -460 831

Peněžní platby dodavatelům a zaměstnancům                                   -23 815

Celkem                                                                                              111 294

Zaplacená daň ze zisku                                                                       16 300

Čistý peněžní tok z provozní činnosti                                               94 994

Komentář

1. Provozní a hlavní činnosti

XYZ Mléčná farma s. r. o. („společnost“) se zabývá produkcí mléka, které dodává různým zákazníkům. K 31. prosinci 20X1 společnost chovala 419 dojnic (zralá aktiva) a 137 jalovic chovaných pro produkci mléka v budoucnosti (nezralá aktiva). Společnost vyprodukovala za rok do 31. 12. 157 584 kg mléka oceněného reálnou hodnotou sníženou o odhadnuté náklady prodeje na 518 240 (určeno v okamžiku dojení).

1. Účetní pravidla

Dobytek a mléko

Dobytek je oceňován reálnou hodnotou sníženou o odhadnuté náklady prodeje. Reálná hodnota dobytka je určena na základě tržních cen dobytka stejného stáří, plemena a genetických kvalit. Výchozím oceněním mléka v okamžiku dojení je jeho reálná hodnota snížená o odhadnuté náklady prodeje. Reálná hodnota mléka je určena na základě tržních cen v oblasti, kde společnost podniká.

1. Biologická aktiva

Odsouhlasení účetní hodnoty dojnic

Účetní hodnota k 1. lednu 20X1                                                                      459570

Zvýšení vyvolané nákupy                                                                                 26 250

Zisk vzniklý v důsledku změn v reálné hodnotě snížené o odhadnuté náklady 15 350

prodeje, který lze přičíst fyzickým osobám*

Zisk vzniklý v důsledku změn v reálné hodnotě snížené o odhadnuté náklady               24 580

prodeje, který lze přičíst cenovým změnám*

Snížení v důsledku prodeje                                                                                -100 700

Účetní hodnota k 31. prosinci 20X1                                                                425 050

1. Strategie řízení finančních rizik

Společnost je vystavena finančním rizikům, která mohou nastat v důsledku změn cen mléka. Společnost nepředpokládá, že se ceny mléka budou v dohledné budoucnosti významně snižovat a proto neuzavírá žádné derivátní ani jiné smlouvy, kterými by se zajistila před rizikem možného snížení cen mléka. Společnost pravidelně přezkoumává své výhledy týkající se cen mléka a zvažuje potřebu aktivního řízení finančních rizik.

* Oddělení vlivu fyzických a cenových změn, které vyvolaly zvýšení reálné hodnoty snížené o odhadnuté náklady prodeje, je tímto standardem podporováno, ale nikoliv vyžadováno.