Internetové bankovnictví

Cílem práce je přehledně popsat a vyhodnotit situaci elektronického bankovnictví na českém trhu k 1.3.2001. Vybrala jsem šest bank působící na našem trhu a uvedla služby a produkty, které poskytuje v oblasti elektronického bankovnictví. Doufám, že jejich konečným porovnáním jsem nejenom poskytla ucelený obraz o elektronickém bankovnictví v České republice, ale také napomohla brněnské firmě KOLMEK SPOL. S R. O. k případnému výběru nového peněžního ústavu poskytující přímé bankovnictví. V oblasti jako je tato, jsou podobná srovnání vždy riskantní, protože již dnes dané informace mohou být pozměněny a aktualizovány. Toto odvětví je však nováčkem a proto doufám, že každá informace bude ku prospěchu rozvoji.

Přímé bankovnictví lze definovat jako způsob komunikace s bankou, kdy klient do peněžního ústavu nemusí osobně chodit. Pestrá škála distribučních kanálů mu nabízí dostatečný prostor pro přímé řešení většiny jeho požadavků. Protože většina komunikačních kanálů má elektronickou podobu, používá se často jako synonymum pojem elektronické bankovnictví.

Na prvním místě by však neměla být technologie, ale produkty a způsoby jejich nabídky. Z hlediska používaných prostředků můžeme mezi přímé bankovnictví zahrnout internet banking, homebanking, telefonické bankovnictví včetně mobilních telefonů, faxy, platební karty, klientská centra a samoobslužné zóny.

1: Možnosti komunikace klienta s bankou

Jednotlivé používané prostředky přímého bankovnictví se obtížně definují a popisují. Jednotnou terminologii nepoužívají ani samotné peněžní ústavy. Většina je odvozena z anglického jazyka.

Komunikace klienta s bankou prostřednictvím telefonu, popř. modemového spojení. Pro tento typ služeb musíte být vybaveni počítačem. Navíc se zpravidla vyžaduje speciální software, někdy i připojovací zařízení.

Tato forma přímého bankovnictví umožňuje zadávat platební příkazy k úhradě v domácích i cizích měnách včetně hromadných a trvalých příkazů, kontrolu příkazů, získávat informace o zůstatcích, obratech, vývoji plateb a příjmů na účtu, informace o neprovedených transakcích. Uživatelé mohou vyhledávat kurzovní lístky a podobné zprávy, zakládat termínované vklady, užívat akreditivy, inkasa apod. po celých 24 hodin a sedm dní v týdnu.

Homebankingové systémy však svým uživatelům nepřináší pouze výhodu v tom, že není potřeba každodenní návštěvy banky. Podnikatelské subjekty jsou ze zákona povinny vést dokonalou účetní evidenci a nacházejí-li se jednou data v elektronické podobě, lze je s úspěchem importovat do účetnictví, což přináší další výraznou časovou úsporu a snižuje potřebu drahé pracovní síly. Tento proces ovšem funguje i v opačném směru - platební příkazy apod. lze zadávat přímo z účetního systému.

Homebankingových systémů existuje velké množství a liší se v technickém řešení, množství realizovatelných operací i použitém zabezpečení. Některé samozřejmě nemusí pracovat v plném on-line režimu, ale využívají tzv. semi on-line (údaje jsou aktualizovány několikrát denně, například každou hodinu).

Umožňuje provádět všechny bankovní operace přes internet. Tento produkt poskytuje stejné možnosti jako PC banking. Komunikace se realizuje prostřednictvím internetu. Ve většině případů nepotřebuje žádná speciální zařízení či software. Služba Internet bankingu lze využívat z každého počítače napojeného na internet, a proto jsou zpravidla časově neomezené (probíhají nonstop)

2: Komunikace klienta a banky prostřednictvím internetu

V tomto případě může klient banky získat prostřednictvím zvláštní telefonické linky informace např. o produktech banky, úrocích, kursech, provádět základní platební operace - zadávat příkazy k převodům peněz, trvalé příkazy, zakládat nové účty... Bezpečnost operací zajišťují banky prostřednictvím kódu PIN a osobním heslem. Všechny hovory jsou zaznamenávány a archivovány. Telefonní bankovnictví má dvě základní formy. V ČR se více používá komunikace klienta s interaktivním hlasovým počítačem. Druhou metodu představuje komunikace s telefonními bankéři (např. E-banka). Běžná je kombinace obou metod (v ČR např. Nonstopbank)

3: Komunikace s bankou pomocí živého telefonního bankéře

4: Komunikace s bankou prostřednictvím automatického telefonního systému

Operace prováděné prostřednictvím telefonu můžeme členit na pasivní a aktivní. U pasivních operací se jedná o sdělování veřejně dostupných údajů o bance, jejich produktech a také chráněných informací pocházející z bankovního informačního systému: zůstatek na účtu, provedení operací atd.

Příklady aktivních a pasivních operací, které je možné provádět prostřednictvím telefonu:

Pasivní operace:

• zjištění zůstatku na účtu
• informace o pohybech na účtu
• informace o produktech aslužbách banky
• úrokové sazby
• kurzovní lístek

Aktivní operace:

• příkaz kúhradě
• trvalý příkaz kúhradě
• příkaz kinkasu
• zahraniční platební styk
• založení, změna azrušení termínovaného vkladu

První a nejrozšířenější samoobslužnou formu představují klasické bankomaty. Vedle klasického bankomatu pro výběr hotovosti obsahují tyto zóny i informační terminály, které poskytují základní údaje o bance, jejich službách a úrocích.

Nebo jsou to také transakční terminály, které umožňují zadat klientovi platební příkaz či trvalý příkaz. Jejich výhodou je, že jsou klientům k dispozici 24 hodin denně. Mohou je využít například klienti, kteří nemají přístup k internetu. Značnou nevýhodou jsou velké náklady na vybudování samoobslužné zóny a její vázanost na danou lokalitu - klient musí dojít na určité místo, stejně jako by šel do banky (většinou jsou tyto zóny paradoxně umístněny právě v pobočkách bank). Na rozvoji samoobslužných zón u nás pracuje například Komerční banka.

V současné době lze poskytovat služby přímého bankovnictví třemi základními způsoby, případně jejich kombinacemi:

• Telefonní bankovnictví
• Internet banking
• GSM banking

Díky nezávislosti na pobočkové síti jsou investiční a provozní náklady přímých bank o cca 40 % nižší než u bank klasických, proto jejich úrokové sazby a poplatky bývají často velmi výhodné. a to i přes počáteční vyšší náklady spojené se zahájením provozu, kdy banky musí vybudovat výkonné provozní centrum a musí investovat do zavedení nové značky na trhu a propagace nového druhu služeb.

Naprostá většina bank působících na našem území nabízí alespoň jednu z výše uvedených služeb - nejčastěji jsou to platební karty. Mnohé dovolují zadávání platebních příkazů a získávání dalších informací - např. kurzovních lístků či sazebních poplatků - prostřednictvím homebankingu, telefonu či internetu. Postupně se rozbíhají i projekty, jež dovolují prostřednictvím počítačových sítí a platebních karet bezpečně nakupovat a prodávat zboží, služby a provádět další operace.

Výhodou všech prostředků je jejich rychlost, úspora času, možnost provádět jednotlivé operace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, pohodlnost a relativní bezpečnost. Z marketingových průzkumů vyplývá, že největší zájem klientů o tyto bankovní operace je v pracovní dny mezi 17 až 20 hodinou, dále pak o víkendu dopoledne.

Převody mezi účty v jedné bance jsou u počítačového bankovnictví (zahrnuje internet banking a homebanking) i telefonního bankovnictví provedeny obvykle do 5 minut od zadání příkazu. Pokud si například v zahraničí potřebujete vybrat více peněz, než máte na účtu, stačí prostřednictvím mobilního telefonu převést inkaso z jiného účtu a během chvíle si z bankomatu peníze můžete vyzvednout.

Přímé bankovnictví ale nabízí i další možnosti. Patří k nim třeba termínované vklady, kdy je sledována výše zůstatku na účtu. Pokud přesáhne stanovenou hranici, jsou přebytky automaticky přesouvány na termínovaný vklad. Naopak v případě nedostatku prostředků je běžný účet doplněn z termínovaného vkladu. Nastavenou hodnotu lze samozřejmě pomocí počítače či telefonu operativně měnit.

Přímé bankovnictví je fenoménem posledních několika málo let. Jeho služby jsou natolik pohodlné a flexibilní, že si na ně začíná přivykat stále větší počet majitelů bankovních kont. Rozsah přímého bankovnictví se tak jednoznačně stává jedním z rozhodujících faktorů pro výběr vhodného peněžního ústavu.

Z marketingového průzkumu, jenž si dala zpracovat Expandia banka (nyní E-banka) - první domácí banka, jež se vydala výhradně cestou přímého bankovnictví, vyplývá, že jeho nejčastějšími zákazníky jsou lidé ve věku mezi 20 až 45 lety, se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a měsíčním příjmem 6000 Kč na jednoho člena domácnosti. Necítí se být svázáni s určitým peněžním ústavem, pokud někdo jiný dokáže uspokojit jejich náročné potřeby, neváhají a využijí jeho nabídky. Pro tyto zákazníky není podstatná výše úroku, kterou banky na jednotlivých účtech a termínovaných vkladech nabízejí, ani možnost získání úvěru.

Klíčová tak zůstává dostupnost a přístupnost jednotlivých technologií a nabídka služeb s nimi spojených. Zde je zřejmé, že počítačové bankovnictví se mezi obyvatelstvem bude rozšiřovat postupně. Počítače stále ještě nejsou ve většině domácností běžným prostředkem. Pokud už jimi disponují, zpravidla nejsou napojeny na internet nebo jiný komunikační prostředek. V případě napojení pak může odrazovat struktura nákladů, kam se vedle samotných bankovních poplatků musí zakalkulovat i poplatky na využívání telefonních linek.

Při komunikaci prostřednictvím modemu je třeba počítat s často pomalým spojením včetně toho, že požadovaná služba nemusí být kvůli přetížení linek dostupná. Poplatky však i v těchto případech nabíhají. Větší rozmach u obyvatel zjevně zaznamená telefonické bankovnictví, jež je nevíc z hlediska obsluhy a přístupu i jednodušší a lépe pochopitelné.

U firem je situace poněkud jiná. Počítač vlastní většina z nich. Napojení do sítě, respektive instalace softwaru není rovněž většinou problém. Zvážení, zda jít cestou přímého bankovnictví, závisí na řadě faktorů, z nichž mnohé s produkty přímého bankovnictví bezprostředně nesouvisí. U klasických bank mají mnohdy firmy dlouholeté vztahy, možnost snadnějšího přístupu k úvěru, akreditivům, zárukám apod.

Jednoznačná je role bankovních poplatků. Zvláště při rozhodování firem to není nejdůležitější kritérium. Při porovnání poplatků s produkty klasického bankovnictví i při mezibankovním srovnání je navíc třeba vzít v úvahu faktor času. Rozhodnou-li se peněžní ústavy preferovat některou oblast, přizpůsobí tomu i svou poplatkovou politiku, ačkoliv ji krátkodobě může přinášet ztrátu.

Obecně pak není pravda, že přímé bankovnictví je méně nákladné než klasické bankovní postupy. Odlišná je však struktura nákladů - menší jsou transakční náklady, náklady na zpracování dat, fixní náklady (údržba budov, nájemné, platy zaměstnanců), větší jsou naopak náklady na vývoj a zavádění jednotlivých technologií (u zmíněné Expandia banky již přesáhly 100 mil. Kč.), marketingové náklady a náklady spojené s údržbou a zdokonalováním elektronických systémů.

Velmi také záleží, která z technologií se nejvíce prosadí. Prozatím musí banka mnohdy investovat do různých prostředků a postupů, aniž by u všech měly zaručenou jejich návratnost. Ne vždy jsou dále jimi používané technologie vzájemně kompatibilní. Vědecký pokrok navíc způsobuje jejich zastarávání, jež se projevuje zejména v bezpečnosti, ačkoliv dnes banky tvrdí, že jimi používané nebo vyvíjené systémy dosahují nejvyšší bezpečnostní úrovně.

Vztah klientů k bezpečnosti přímého bankovnictví je zajímavý. Když před dvěma roky Expandia banka začínala a prezentovala svoje zabezpečení byla zde znát jistá nedůvěra ze strany veřejnosti. Dnes, když přímé bankovnictví už není novinkou, zájem o bezpečnost transakcí klesá. a to nemusí být v mnoha případech dobré. Banky sice mají dobré systémy, ale každý klient by měl vědět, zda je na každé úrovni tato služba zabezpečena odpovídajícím způsobem. Prvním stupněm je vždy identifikace klienta a banky. K tomu se v přímém bankovnictví používá PIN, klientské číslo, heslo nebo kódovací klíč, popřípadě kombinace několika instrumentů. Další úrovní je nepopiratelnost příkazu. Při osobním styku s bankou klient dává příkaz písemně, u telefonického příkazu se pokyny nahrávají. Při přenosu dat však může dojít k chybě, která se pak složitě odstraňuje. Každá banka přistupuje k zabezpečení jiným způsobem a i to se stává prostředkem konkurenčního boje.

Většina bank a dalších peněžních ústavů, které v nějaké podobě přímé bankovnictví provozují nebo hodlají nabízet se vyjádřila, že tyto služby hodlá poplatkově zvýhodňovat. Banky se přitom často snaží přimět klienty k využívání některých metod přímého bankovnictví již dnes tím, že zvyšují ceny za služby spojené s manipulací v hotovosti (v poslední době např. Česká spořitelna nebo GE Capital Bank). Náklady na převody hotovostních peněz a bezpečnost jsou vysoké a promítají se tak do cen produktů peněžního ústavu.

Tendence je tedy jasná - zvyšovat poplatky za operace prováděné na pobočkách bank. Banky tím sledují dva cíle - převedení co možná největšího počtu operací na některou z podob přímého bankovnictví a zároveň si vylepší poměr úrokových a neúrokových příjmů. V porovnání se zahraničními peněžními ústavy jsou totiž české banky příliš závislé na úrokových příjmech.

Pro porovnání produktů přímého bankovnictví jsem vybrala šest následujících českých peněžních ústavů, které poskytují tyto služby a produkty v největší míře:

• eBanka (dříve Expandia Banka)
• Investiční apoštovní banka (divize ČSOB)
• GE Capital Bank
• Československá obchodní banka
• Česká spořitelna
• Komerční banka

Historie:

Původní Expandia Banka vznikla v roce 1997 převzetím Zemské banky v Olomouci. Podnikatelský projekt připravovaný skupinou Expandia od poloviny roku 1997 vyvrcholil zahájením provozu v květnu 1998 a na konci tohoto roku oznámila 20 000 klientů.

V listopadu 1999 uzavřela Česká pojišťovna smlouvu se skupinou Expandia o koupi 50,1 % akcií Expandia Banky. Majetková účast České pojišťovny v Expandia Bance narostla během roku 2000 na 97 %. Součástí vstupu České pojišťovny bylo mimo jiné posílení strategického partnera, neboť Česká pojišťovna je největší pojišťovnou v České republice s tržním podílem dosahujícím téměř 60 %.

V lednu 2001 Expandia Banka změnila název. Do třetího tisíciletí vstoupila s novým jménem eBanka. Tento název podtrhl vstup do další etapy vývoje banky, ve kterém chce potvrzovat náskok a vedoucí pozici na trhu přímého bankovnictví.

Vybrané údaje.

5: Struktura akcionářů eBanky

Historie:

Investiční a poštovní banka je jednou z nejstarších českých bank. Je právním nástupcem Hypoteční banky Království českého (založeného v roce 1865) a poválečné Investiční banky.

K 1.1.1990 byla Investiční banka plně obnovena jako státní peněžní ústav s federální působností v rozsahu činnosti universální komerční banky. V únoru 1992 byla Investiční banka v souvislosti se schváleným privatizačním projektem rozdělena na část českou a slovenskou. Z české části vznikl 27.2.1992 samostatný právní subjekt - Investiční banka a. s., která převzala komplexní rozsah činnosti a bankovních služeb svého předchůdce s působností v České republice.

Po připojení Poštovní banky, jejíž historie sahá až do roku 1882 (tehdy byla založena jako Poštovní spořitelna) vzniká 1.1.1994 Investiční a poštovní banka, která nabízí svým klientům služby v nejrozsáhlejší pobočkové síti v celé České republice.

Po sloučení Investiční banky s Poštovní bankou získala nově vzniklá banka nejrozsáhlejší pobočkovou síť díky místům na poštách České republiky. Od dubna 1995 fungovala IPB pod dvěma obchodními značkami. Poštovní spořitelna nabízela jednoduché služby depozitního charakteru a platební styk pro širokou veřejnost a samotná IPB poskytovala velký rozsah komplexních služeb pro podnikatelskou sféru i individuální klientelu.

IPB byla jako první česká banka privatizována v roce 1998. Hlavním akcionářem se stala společnost Nomura Europe PLC.

V červnu 2000 došlo na základě dohody s nuceným správcem IPB a Českou národní bankou ke strategickému spojení IPB a ČSOB. ČSOB tak kromě státních záruk na všechny vklady v plné výši garantovala stabilitu IPB a bezpečnost této finanční instituce.

Vybrané údaje:

6: Struktura akcionářů Investiční a poštovní banky

Historie:

GE Capital Bank byla založena v roce 1998 na základě smlouvy o prodeji části podniku odkoupila část Agrobanky Praha a. s. Poté zahájila intenzivní proces revitalizace a stabilizace. Proměna tohoto peněžního ústavu v moderní bankovní dům vyvrcholila v listopadu 1999, kdy banka začala používat ve vztahu k veřejnosti jméno GE Capital Bank, a. s. Dnes je tento ústav jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících finančních institucí na českém trhu. Je bankou, která si získává důvěru klientů kvalitními službami a která dovede reagovat ne jejich potřeby.

GE Capital Bank, a. s. je na českém trhu peněžním ústavem s nejsilnějším partnerem. Mateřská společnost GE Capital má více než šedesátiletou praxi v poskytování finančních služeb špičkové světové kvality. Dokladem toho je její ratingové ohodnocení nejvyšším stupněm AAA. GE Capital - a tedy i GE Capital Bank je součástí jednoho z nejvýznamnějších světových koncernů General Elektric.

GE Capital Bank je universální bankou s plnou devizovou licencí, která disponuje širokou sítí poboček. Své služby orientuje zejména na občany a malé firmy.

Vybrané údaje:

7: Struktura akcionářů GE Capital Bank

Historie:

Československá obchodní banka byla založena v roce 1964. Zakladateli a počátečními akcionáři byly SBČS jako majoritní akcionář a dále jiné, státem kontrolované subjekty jako minoritní akcionáři. Do roku 1989 se banka soustředila hlavně na financování podniků zahraničního obchodu a na cizoměnové služby. ČSOB byla v Československu jedinou bankou, která poskytovala služby v oblasti zahraničního obchodu.

Po roce 1990 banka diverzifikovala svou činnost a rozšířila svou klientskou základnu mimo rámec podniků zahraničního obchodu, zejména na nové podnikatelské subjekty a také na fyzické osoby.

Dnes je ČSOB universální bankou, která nabízí své produkty i služby na úrovni evropských standardů všem typům klientů: od studentů po důchodce, od drobných živnostníků po nadnárodní korporace.

Od června 1999 působí po privatizaci ve spolupráci a koordinaci s novým majoritním vlastníkem belgickou KBC Bank, která je součástí finanční skupiny KBC Banking and Insurance Group. Ta patří mezi nevětší a nejsilnější finanční skupiny v Evropě. Dalšími akcionáři se staly Evropská banka pro obnovu a rozvoj a Mezinárodní finanční korporace ze skupiny Světové banky.

Začátkem června 2000 ČSOB na základě smlouvy o prodeji podniku převzala aktiva i pasiva bývalé Investiční a Poštovní banky. Tímto strategickým spojením vznikla nejsilnější banka v České republice. Spojením s Investiční poštovní bankou se dále zvětšila její síla a schopnost být tam, kde ji klienti potřebují.

Vybrané údaje:

8: Struktura akcionářů Československé obchodní banky

Historie:

Svou činnost zahájila 1825 Spořitelna Česká - Bohemische Sparkasse v Praze, nejstarší právní předchůdce dnešní České spořitelny, a. s. V letech 1935 - 1945 nastalo násilné slučování československých peněžních ústavů a v roce 1953 znovuvytvoření peněžní soustavy státních spořitelen. V roce 1967 probíhá sloučení této soustavy v jeden peněžní ústav.

V souvislosti s federativním uspořádáním Československa v roce 1968 vznikají dva samostatné subjekty - Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna.

27. prosince 1991 založena Česká spořitelna jako akciová společnost. Privatizace České spořitelny v roce 1992 v rámci první vlny kupónové privatizace, do které bylo nabídnuto 37 % akcií společnosti (podíly získalo 40 000 individuálních držitelů investičních kupónů a 90 investičních privatizačních fondů). Dalších 40 % majetku si ponechal stát, reprezentovaný Fondem národního majetku, 20 % akcií obdržely bezúplatným převodem města a obce v České republice, 3 % majetku tvořila rezerva na případné restituce.

V roce 1994 navýšila Česká spořitelna základní jmění z 5,6 miliardy na 7,6 miliardy korun. V roce 1998 vstoupila Evropská banka pro obnovu a rozvoj do České spořitelny odkupem 9 mil. akcií, což reprezentovalo 11,8 % základního jmění ČS, po navýšení základního jmění v roce 1999 o 7,6 miliardy korun se jedná o 5,92 % základního jmění.

V roce 2000 se Česká spořitelna, a. s. stala součástí finanční skupiny Erste Bank der Oesterreichischen Sporkassen AG poté, co Fond národního majetku převedl na tuto rakouskou banku 52 % akcií.

Vybrané údaje:

9: Struktura akcionářů České spořitelny

Historie:

V lednu 1990 vznikla Komerční banka vyčleněním z bývalé Státní banky československé na území České republiky. V červnu 1990 zahájila jako první z českých bank obchodování na Prozatímním sekundárním trhu (předchůdci BCCP). V červenci 1990 po více než padesáti letech KB jako první banka v ČR vydává emisi dluhopisů v objemu 1 mld. Kč.

V lednu 1992 změnila Komerční banka formu ze státního peněžního ústavu na akciovou společnost. V listopadu 1994 navýšila banka základní jmění na 9,502 miliardy korun a to učinilo Komerční banku na dlouhou dobu nejsilnější kapitálově vybavenou bankou na českém trhu. V září 1998 zahájila ostrý provoz Expresní linky KB, která umožňuje klientům prostřednictvím telefonu nepřetržitý kontakt se svými účty. Na konci prosince 1999 začal nový úpis akcií KB. Po jeho skončení dosáhl státní podíl v bance spravovaný Fondem národního majetku 60 %.

V únoru 2000 vláda souhlasila s plánem vyvedení nekvalitních pohledávek v nominální hodnotě nanejvýš 60 miliard korun do dceřiné společnosti Komerční banky Konpo, kterou později odkoupila Konsolidační banka za 60 % nominální hodnoty.

V červenci roku 2000 nastalo zavedení nové organizační struktury Komerční banky, která má za cíl snížení provozních nákladů. Většinový vlastník v současné době plánuje prodej svého podílu v bance. Podle dostupných zpráv by státní podíl měl být privatizován do soukromých rukou do poloviny roku 2001. Komerční banka očekává od svého strategického partnera poskytnutí know-how využitelného k uskutečňování svých strategických záměrů, stejně jako zapojení do globálního bankovnictví a vylepšení vlastní firemní kultury.

Komerční banka disponuje sítí více než tří stovek obchodních míst. Velikosti bilanční sumy, která podle mezinárodních účetních standardů na konci prvního pololetí 2000 dosáhla výše přes 390 miliard korun, a podílem na úvěrovém trhu zaujímá Komerční banka významné místo na českém bankovním trhu.

Vybrané údaje:

10: Struktura akcionářů Komerční banky

Ostatní bankovní ústavy, které také poskytují služby a produkty přímého bankovnictví jsem do porovnání nezařadila vzhledem k tomu, že buď nemají takový potenciál na finančním trhu nebo tyto služby nenabízí v takovém rozsahu jako uvedené banky.

Když ještě před nedávnem někdo vyslovil pojem přímé bankovnictví, tak se ostatním vybavila automaticky tehdy ještě Expandia Banka, nabízející obsluhu účtů pomocí moderních komunikačních kanálů, které dokáží plnohodnotně nahradit osobní návštěvy banky. Ostatní banky se do přímého bankovnictví pouštěly poměrně váhavě, avšak v posledních měsících přece jen došlo z jejich strany k výraznějším pokrokům. Kupříkladu na poli GSM Bankingu dnes můžeme již hovořit o konkurenčním boji a klient může porovnat nabídky hned několika peněžních ústavů. O to bych se ráda pokusila i já. Budu se snažit popsat produkty bank nabízející formy elektronického bankovnictví tak, aby se tyto informace daly mezi sebou porovnat.

V následujících přehledech jsou zachyceny situace v oblasti přímého bankovnictví, které na českém trhu panovaly k 1.3.2001. Vzhledem k tomu, že služby přímého bankovnictví se velice rychle rozvíjí u většiny bank, může být nabídka pozměněna či rozšířena.

eBanka jako jediná v České republice nabízí plnou šíři služeb přímého bankovnictví. Komunikace mezi klientem a bankou je možná za použití všech moderních komunikačních kanálů - se svými penězi jste v kontaktu prostřednictvím telefonu (klasického i mobilního GSM), faxu, počítače připojeného k internetu, klasická komunikace (pobočka, pošta, bankomat) zůstává navíc stále v platnosti.

eBanka nabízí dva komplexní produkty - Osobní a Firemní účet - jejichž založení je základem pro používání standardních bankovních služeb i služeb nových, založených na využívání vyspělých technologií. Díky on-line zpracování eBanka garantuje provedení bezhotovostního převodu mezi dvěma účty vedenými u ní do 5 minut.

Komunikační kanály

• telefon - telefonní bankéřka (0800/124 200)
• telefon - konverzant (0800/124 400)
• mobilní telefon - GSM SMS Klasik
• mobilní telefon - GSM SIM Toolkit
• internet
• fax (0800/124 300)
• pošta
• klientské centrum asamoobslužná zóna

Využívání všech komunikačních kanálů je možné 24 hodin denně. Telefonní bankéřka je schopna kdykoli provést požadovanou bankovní operaci a také zodpovědět jakýkoli dotaz. Při využívání telefonního automatizovaného systému Konverzant se lze kdykoli přepojit na telefonní bankéřku, která je prostřednictvím displeje informována, jaké kroky klient již provedl, takže nemusí provedené úkony opakovat. Prostřednictvím telefonní bankéřky lze až na až na výjimky provést celou škálu bankovních služeb jako na klientském centru.

Majitelé mobilních telefonů jakéhokoli operátora mohou využít komunikace s bankou pomocí krátkých textových zpráv (GSM-SMS Klasik).Pro zadávání pokynů bance se používá tzv. klíčových slov obsažených v SMS zprávách, k zajištění bezpečnosti komunikace s bankou slouží autentizace a certifikace pomocí elektronického klíče.

Informační služby:

• zůstatek na účtu
• poslední příjmová operace
• kurzy měn při konverzi
• úrokové sazby termínovaných vkladů

Transakce:

• jednorázový příkaz kúhradě
• založení termínovaného vkladu (i revolvingového)

Příklady použití klíčových slov:

SMS zpráva se odesílá na telefonní číslo 0603 500 050, v síti Paegas stačí 1024.

zůstatek na účtu

ZUST_číslo účtu*kód měny_klientské číslo_autentizační kód

(např. ZUST_123456*11_065641230_123456789)

poslední příjem

PRIJ_číslo účtu*kód měny_klientské číslo:autentizační kód

jednorázový příkaz k úhradě

PLAT_z účtu*kód měny_na účet*kód banky_částka*desetinná místa_měna_konstantní_variabilní_specifický_klientské číslo_certifikační kód

Komunikace prostřednictvím krátkých textových zpráv (SMS) je sice relativně snadná, avšak nepříliš uživatelsky příjemná. Nutnost pamatovat si nebo mít stále při sobě strukturu textových zpráv a klíčová slova může být pro mnohé uživatele limitujícím faktorem.

Majitelé mobilních telefonů sítě Paegas tak mají k dispozici technologii GSM SIM Toolkit. Bankovní služby prostřednictvím GSM SIM Toolkit lze začít využívat po zakoupení speciální SIM karty a její aktivaci na pobočce banky. Menu telefonu se pak rozšíří o položku bankovní služby. Pokud pak budete chtít zjistit zůstatek na vašem účtu jen zadáte tuto položku a telefon se automaticky začne vyptávat na požadovaná data a autentizační kódy. Přesná struktura menu bankovní služby se většinou liší podle účtu a mobilního telefonu.

11: Komunikace s bankou pomocí SMS

Bezpečnost je důležitým aspektem. Pro přístup k bankovním službám potřebujete znát BPUK (PUK pro bankovní aplikaci), pomocí něhož si vytvoříte BPIN (PIN pro bankovní aplikaci). Číslo BPIN pak používáte při každém přístupu k chráněným položkám bankovní aplikace. BPUK vám sdělí vaše banka při aktivaci bankovní aplikace a jejím nahrání na SIM kartu.

Pokud zadáte třikrát po sobě špatně BPIN, bude přístup k bankovní aplikaci a chráněným položkám zablokován. Pro odblokování je třeba znát BPUK. Pokud zadáte desetkrát za sebou špatně BPUK, nelze již SIM kartu pro bankovní služby použít. Význam je tedy jasný, zabraňuje použití vaší karty cizími osobami.

Pro komunikaci s eBankou prostřednictvím internetu je potřeba Microsoft Explorer 4.0 nebo Netscape Navigator 4.0 a vyšší.

Součástí každého klientského centra eBanky jsou nepřetržitě fungující samoobslužné zóny, tj. terminály, kterými lze snadno uskutečnit veškeré bezhotovostní transakce, a bankomaty pro výběr hotovosti pomocí platebních karet.

Osobní účet je určen fyzickým osobám, Firemní účet právnickým osobám - podnikatelům. Klient získává mezinárodní platební kartu (elektronickou nebo embosovanou) současně s podpisem smlouvy o založení účtu.

Služby účtů:

• jednorázové platební příkazy kúhradě či inkasu
• zahraniční platební styk
• trvalé platební příkazy kúhradě ainkasu
• termínované vklady včetně revolvingových
• inteligentní revolvingový termínovaný vklad
• vedení účtu včeských korunách asoučasně vsedmi dalších měnách (USD, DEM, ATS, CHF, GBP, FRF, EUR)
• povolení inkasa zúčtu
• zajištění záporných zůstatků
• Osobní úvěr aOsobní úvěrová linka (jen u Osobního účtu)
• SIPO platby
• přehled historie účtu (obsahuje pohyby na účtu klienta, nerealizovaná inkasa, odeslané či neodeslané výpisy zúčtu, průměrný zůstatek na účtu, denní zůstatky apřehled blokací na účtu)
• zaslání výpisu zúčtu (poštou nebo e-mailem)
• osobní schránka klienta (banka zde zasílá klientovi aktuální informace anabídky)
• dávková komunikace = zadávání hromadných platebních příkazů (jen u Firemního účtu)

Cenové programy Firemního účtu

Cenové programy ProFi, ProFi 200 a ProFi 500 se odlišují různými poplatky za tyto nejčastější bankovní operace: příkazy k úhradě, příkazy k inkasu, sestavení výpisu z účtu, informace o realizaci transakce a podmíněné informace o zůstatku na účtu.
Při větším množství prováděných operací je proto cenově výhodnější zvolit program s vyšším pevným měsíčním poplatkem a nižší cenou za jednotlivé operace. Naopak při nižším počtu realizovaných transakcí je pro klienta výhodnější zvolit nižší cenový program

1: Ceník měsíčních poplatků za Firemní účet eBanky

Poplatky bankovních operací a služeb

Cena za každou službu je součtem ceny operace a ceny za použití vstupního nebo výstupního komunikačního kanálu mezi eBankou a klientem. Ceny za použití komunikačních kanálů jsou uvedeny samostatně. Pokud je ve sloupci "Cena kanálu" uvedeno "ne", cena komunikačního kanálu se k poplatku za operaci nepřičítá. Poplatek za použití komunikačního kanálu se k poplatku za operaci rovněž nepřičítá, pokud je k Firemnímu účtu předplacen odpovídající komunikační program. Kromě těchto poplatků nejsou na účtu strhávány žádné další poplatky za zaúčtování účetní položky.

2: Ceník založení Firemního účtu eBanky

3: Ceník nastavení účtu a trvalých příkazů eBanky

4: Ceník jednorázových operací eBanky

5: Ceník informačních služeb eBanky

Bezpečnost systému obecně závisí jednak na zajištění bezpečnosti aplikace, jednak na zabezpečení fyzické bezpečnosti systému. Zabezpečení aplikace spočívá v provádění autentizace klienta, certifikace dat a v jejich ověření, v případě přístupu klienta po internetu navíc nastupuje ochrana dat šifrováním.

Elektronický klíč

Autentizace klienta a banky, certifikace dat posílaných klientem do banky a ověřování mohou jsou v eBance prováděny elektronickým klíčem. Jedná se o zařízení velikosti kapesní kalkulačky, vyráběné francouzskou firmou ActivCard. Elektronický klíč využívá principu symetrického šifrování.

12: Elektronický klíč eBanky

Elektronický klíč je u eBanky používán k zabezpečení komunikace klienta s bankou všemi komunikačními kanály, tedy nejen na internetu.

Elektronický klíč obsahuje naprogramovaný šifrovací algoritmus a šifrovací klíč DES (Data Encryption Standard) délky 56 bitů. Autentizace probíhá na principu symetrického zašifrování zprávy na straně klienta i banky a porovnání výsledků. Certifikace probíhá podobně s tím, že součástí zprávy jsou jednotlivé údaje o příkazu klienta. Banka kontroluje, zda certifikační kód vyslaný klientem je po rozšifrování totožný s došlými údaji klienta, a teprve potom provede příkaz.

Posloupnost generování kódů je nepředpověditelná, tj. na základě znalostí předchozích kódů není možné zkonstruovat následující kód. Technologie elektronického klíče je tak velice vhodná pro jakoukoli komunikaci prostřednictvím zabezpečeného přenosového kanálu (telefon, fax, GSM, internet).

Elektronický klíč sám o sobě je chráněn čtyřmi základními bezpečnostními prvky:

• Práce sním je umožněna až po zadání čtyřmístného PINu. Elektronický klíč přitom neumožňuje, aby jako PIN byly použity triviální kombinace - čtyři stejná čísla, vzestupná či sestupná číselná řada. PIN si může uživatel kdykoli změnit. Elektronický klíč si pamatuje tři poslední použité PINy, které tak nemohou sloužit jako nový P