Daňový systém Austrálie

Peněžní jednotkou Australského společenství je australský dolar s kurzem k 5.12.2007 ve výši 15,611 Kč/AUD. Průměrný plat australského občana činí zhruba AUD $ 58 984 ročně.

1.1         Státní zřízení

Australské společenství je konstituční monarchií s parlamentním systémem vlády. Hlavou státu je královna Alžběta II.. Výše zmíněné společenství se geograficky i politicky skládá z šesti států a dvou teritorií, přičemž každý z nich má svou nezávislou zemskou vládu. Zastřešení celku pak zajišťuje vláda federální spolu se svým ministerským předsedou. Jednotlivá území společenství i s jejich hlavními městy:

 

Federální parlament se skládá ze dvou komor, volených podle všeobecného volebního práva. Je zde senát a poslanecká sněmovna, přičemž předsedu vlády jmenuje generální guvernér, který je zástupcem britské královny.

1.2         Vízové povinnosti

Všichni cizinci jsou povinni si při cestování do Austrálie obstarat vízum. Výjimku tvoří pouze obyvatelé Nového Zélandu, kteří jsou od této povinnosti ušetřeni. Ovšem i oni po příjezdu do Austrálie obdrží zvláštní formu víza.

Vízum

1)      Turistické vízum:

  • vydává se na dobu určitou,
  • tříměsíční víza jsou zdarma, šestiměsíční za 35 AUD,
  • maximální povolený pobyt je 12 měsíců.

 

2)      Pracovní vízum:

  • zaměstnání na běžné cestovní vízum je přísně zakázáno,
  • pracovat lze pouze zmíněných 12 měsíců.

 

  1. Základní charakteristiky daňového systému

Australský daňový systém je založen na systému progresivních daní. Oficiální vládní fiskální rok začíná 1. července a končí 30. června. Typické pro Australský daňový systém je, že příspěvky na sociální pojištění nejsou příjmem státního rozpočtu. V posledních pěti letech vypadal státní rozpočet takto:

 

2.1.      Struktura daňových  příjmů

V následující tabulce a grafu je znázorněna struktura daňových příjmů v Austrálii. Pro porovnání jsou zde uvedeny hodnoty i pro ČR a průměr za OECD.

 

Největším příjmem státního rozpočtu jsou zde daně z příjmů fyzických osob. Další důležitý příjem pak činí daň z přidané hodnoty.

 

2.2.Daňové zatížení v zemích OECD

Daňové zatížení ve všech členských zemích OECD se zvýrazněním Austrálie a ČR:

 

 

3.         Historie daňového práva

V historii australských daní můžeme vytyčit tyto důležitá data:

 

 

 

 

 

V roce 1805 je zavedeno první dovozní clo. O 10 let později je uvalena daň z tabáku a alkoholu a přidaná hodnota na zahraniční zboží 5 %. Rok 1851 je pak spojen se zavedením dědické daně v  Novém Jižním Walsu, rok 1877 se zavedením pozemkové daně ve Viktorii a rok 1880 se zavedením první australské daně z příjmů v Tasmánii. Od roku 1907 byla zavedena daň z příjmů ve všech státech Australského společenství. Rok 1914 je rokem zlomovým. Od tohoto data již přijímá opatření v oblasti daňové problematiky Australské společenství jako celek. V tomto roce zavádí daň dědickou a o rok později daň z příjmů právnických a fyzických osob. V roce 1930 je uvalena prodejní daň ve výši 2,5 %. Dalšími nově zavedenými daněmi jsou daň ze zlata v roce 1939 a válečná daň (daň ze mzdy, darovací daň) v roce 1941. V roce 1952 je pak zrušena pozemková daň. O 20 let později vznikl Australský daňový úřad jako kontrolní úřad. V roce 1979 dochází ke zrušení daně darovací a dědické. Rok 1984 je spojen se zavedením poplatků na zdravotní pojištění. Vznik daně z kapitálových zisků a vedlejší mzdové daně se datuje k roku 1986 a GST k roku 2000, kdy proběhla jedna z větších daňových reforem.

3.1.Daňová reforma 2000-2001

Nejdůležitějším bodem této daňové reformy bylo zavedení GST (obdoba daně z přidané hodnoty evropského typu). Došlo také ke snížení daně z příjmů právnických osob a to ve dvou etapách z 36 % na 30 %. Zrychlené odpisy základních prostředků byly nahrazeny lineárními. Maximální úroveň daně z kapitálových zisků byla snížena o polovinu a to ze 48,5 % na 24,25 %. Posledním důležitým prvkem této reformy bylo zvýšení příjmového základu pro jednotlivé hodnoty u daně z příjmů fyzických osob.

 

4.         Daně z příjmů

Daně z příjmů jsou v Austrálii ukládány na federální úrovni a jedná se o nejdůležitější zdroj příjmů na této úrovni.

4.1.Daň z příjmů fyzických osob

V problematice daně z příjmů fyzických osob rozlišujeme dva okruhy osob. Prvním jsou tzv. „rezidenti pro daňové účely“ a druhým tzv. „nerezidenti pro daňové účely“. Hranici pro zařazení osoby mezi „rezidenta pro daňové účely“ tvoří délka pobytu. Ta musí činit více než 6 měsíců.

V Austrálii funguje americký způsob vyplňování a odevzdávání daňového přiznání, tzn. že si obě činnosti zajišťuje sám občan. Oproti České republice zde existuje jen málo výjimek a nezdanitelných položek či slev na dani.

Rezident pro daňové účely

Jeho povinností je zdaňovat příjmy plynoucí jak ze zdrojů na území Austrálie tak i mimo něj.

Prvních $ 6 000 je osvobozeno od daně z příjmů.

Sazby daně pro fiskální rok 2006/07:

 

Nerezidenti pro daňové účely

Jejich daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území Australského svazu. Příkladem nerezidenta může být student, který zde studuje méně než 6 měsíců. Pokud doba studia tuto hranici překročí, je už student považován za rezidenta.

 

4.1.1.      Důchodové pojištění

Tzv. „Superannuation“ jsou příspěvky do penzijního fondu spojeného s důchodovým spořením. Ve srovnání s ostatními investicemi je fond zdaňován nejnižší daňovou sazbou.

Do toho fondu je povinen zaměstnavatel zaměstnanci přispívat minimálně každé čtvrtletí minimálně 9 % ze základního platu zaměstnance.  Tyto příspěvky jsou odčitatelné od daně, tzn. že se jedná o slevu na dani. Výše slevy, kterou si mohou zaměstnanci od své daně odečíst se odvíjí dle zařazení do jedné ze tří věkových kategorií. Pro finanční rok 2006-2007 se jedná o tyto hodnoty:

  • pod 35 let                               $ 15 260
  • 35 – 49  let                 $ 42 385
  • 50 – 70 let                  $ 105 113

Je zde dána volba mezi placením příspěvků do fondu nebo na zvláštní spořící účet.

4.1.2.      Státní zdravotní pojištění

„Medicare Levy Exemption“ je státní zdravotní pojištění, které si platí sami občané. Povinnost platit tyto příspěvky má každá osoba, jejíž roční hrubý příjem překročí výši $ 16 740 AUD a to ve výši 1,5 % ze svého zdanitelného příjmu.

V Austrálii je hrazeno pouze 65 % výdajů na zdravotnictví z veřejných zdrojů, proto je zde velmi častou záležitostí, že si občané platí své soukromé připojištění.

Příklad

Celý rok pracoval zaměstnanec u dvou zaměstnavatelů, u kterých získal v průběhu roku následující příjmy:

 

Protože hrubý roční příjem překročil částku 16 740 AUD, je vzniká zaměstnanci povinnost ze mzdy platit státní zdravotní pojištění, které za něj odvádí zaměstnavatel.

Daň se vypočte dle daňové tabulky, která byla uvedena výše. Zaměstnancův příjem spadá do druhého řádku, do rozmezí hrubého příjmu $ 6 001 – $ 30 000 AUD. Poplatník zaplatí 0,15 AUD z každého dolaru nad $ 6 000:

0,15 x 11,590 = daň 1.738,50 AUD.

Poplatníkovi vznikl daňový přeplatek ve výši 2 062,50 AUD.

4.2.Vedlejší mzdová daň

Vedlejší mzdou rozumíme příjem poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho příbuznému (manželce, dítěti,…). Daň z této mzdy odvádí zaměstnavatel.

Do tohoto příjmu se zahrnuje poskytnutí:

  • automobilu, domu, vybavení,…,
  • půjčky,
  • soukromého zdravotního pojištění,
  • atd.

Naopak se nejedná o poskytnutí:

  • mobilního telefonu,
  • ochranných pomůcek,
  • netobooku, počítače,….,
  • atd.

Příklad

Zaměstnanec využíval po celý rok firemní automobil – částka ke zdanění činí $2 500 za rok. Zároveň několikrát pobýval s manželkou ve firemním apartmánu u moře –hodnota ubytování činí $800 .

Celkem vedlejší mzda ke zdanění činí $ 3 300. Sazba daně z vedlejší mzdy v roce 2007 činila 46,5 %.

Daň z vedlejší mzdy = $ 3 300 / (1-0,465) = $ 6 168.

4.3.Daň z kapitálových zisků

V případě této daně se nejedná o samostatnou daň, ale je zahrnuta do daně z příjmů. Tzn. že čisté kapitálové zisky se zdaní marginální sazbou poplatníka.  Celá výše daně se pak zahrne do ročního daňového přiznání spolu s daní z příjmů FO. Čisté kapitálové zisky získáme jako rozdíl mezi kapitálovými zisky a ztrátami.

Do této daně se mimo jiné zahrnuje také zdanění nemovitostí.

Součástí daňové reformy v roce 2000-2001 bylo snížení této daně a to o 50 %. Z původních 48,5 % činí dnes sazba pouhých 24,25 %.

Penzijní fondy platí daň z kapitálových zisků pouze ve výši 10 %, přičemž jejich investice do rizikového kapitálu jsou od daně osvobozeny úplně.

4.4.Daň z příjmů právnických osob

Na počátku 21. století došlo k jejímu průběžnému snižování a to ve dvou etapách. První byla v roce 2000 snížena z 36 % na 34 %. Od roku 2001 je pak daň stálá až do dnešní doby a to ve výši 30 %.

Jak  jsme již výše uvedli, tak zde hospodářský rok začíná 1. červencem a končí 30. červnem. Soukromé firmy mají ovšem možnost zvolení jiného hospodářského roku. To využívají zejména firmy se zahraniční kapitálovou účastí.

V oblasti problematiky daňové uznatelnosti nákladů existuje jen málo výjimek. Téměř všechny náklady vznikající firmám jsou daňově uznatelné. Jedná se například i o tyto náklady:

  • oblečení – uniformy, ochranné oblečení, ostatní specifické oblečení,
  • brýle, sluneční klobouky, opalovací krémy, atd. (zaměstnanců pracujících venku),
  • vedlejší mzdy,
  • příspěvky na důchodové pojištění zaměstnanců,
  • majetková daň z pozemků,
  • parkovací poplatky (ale ne pokuty!),
  • atd.

 

5.   GST

Tato daň vznikla v roce 2000 a jedná se o obdobu daně z přidané hodnoty evropského typu ve výši 10 %. Tato daň se vztahuje téměř na všechny zboží či služby.

Nulovou sazbu GST májí:

  • základní potraviny,
  • zdravotnictví,
  • vzdělání,
  • finanční a bankovní služby,
  • pečovatelské služby,
  • místní a správní poplatky.

Povinnost registrovat se k této dani mají společnosti, které překročí určitou výši obratu. Ta činí pro:

  • ziskové společnosti – 75 000 AUD,
  • neziskové společnosti – 150 000 AUD,
  • společnosti poskytující taxy služby – 0 AUD (všechny společnosti poskytující tyto služby jsou povinni se registrovat k GST bez ohledu na obrat).

Stejně jako v České republice, i zde existuje možnost dobrovolné registraci k této dani.

Další shodu s Českou republikou můžeme nalézt i v povinnosti zůstat plátcem po dobu 12ti měsíců od data registrace. Odlišné je ovšem odevzdávání daňového přiznání, které se v Austrálii podává pouze 1x za rok.

 

6.         Spotřební daně

Tento typ daní je uvalen federální vládou, takže se jedná o jeden z příjmů na federální úrovni.

Spotřební daň je stejně jako u nás uvalena zejména na zboží se neelastickou poptávkou jako jsou:

  • cigarety,
  • pohonné hmoty,
  • alkohol.

Jako příklad si uvedeme daň z vína, která je specifická těmito charakteristikami:

  • je uvalena pouze na velkoobchodní prodej,
  • sazba činí 29 % z velkoobchodní cen,
  • osvobození se vztahuje na víno, které je určené pro diplomatické mise.

Některé vybrané sazby spotřební daně:

  • Pivo překračující 3,5 % objemu alkoholu                              $ 38,70 za litr alkoholu
  • Ostatní zdanitelné nápoje nepřesahující  10 % alkoholu      $ 38,70 za litr alkoholu
  • Ostatní zdanitelné nápoje přesahující 10 % alkoholu- např. brandy

$61,21 za litr alkoholu

  • Cigarety                                                                                $ 0,24343 za kus
  • Diesel                                                                                    $ 0.38143 za litr

  1. 7. Clo

Na většinu zboží dovezených do Austrálie se clo nevztahuje, pokud se jedná o zboží konečné spotřeby.

Bez cla si může turista do Austrálie dovézt:

  • 1 litr alkoholu,
  • 250 cigaret,
  • zboží podléhající clu v hodnotě nepřevyšující 450 AUD.

Zvláštní povolení je třeba na dovoz zboží živočišného či rostlinného původu a na zbraně. Do potíží se tak může dostat například turista dovážející slaměné klobouky.

 

8.         Studium v Austrálii

Speciální postavení v oblasti daní mají zahraniční studenti Austrálie. Držitelé studentských víz zde mohou legálně pracovat a to 20 hodin týdně po dobu svého studia. O prázdninách pak mají možnost pracovat na nezkrácený úvazek.

O pracovní povolení si musí studující požádat zvlášť, tzn. že není součástí víza.

Každý daňový subjekt má v Austrálii své daňové číslo, tzn. že i student dostane po navštívení Australského daňového úřadu své daňové číslo. Pokud zde plánuje student studovat déle než 6 měsíců, zaškrtne na přihlášce k dani kolonku „rezident pro daňové účely“. Pro tyto rezidenty platí jiné daňové sazby než pro nerezidenty, jak jsme již zmiňovali výše.

Studenti si pak mohou na konci daňového období, či po příletu z Austrálie, zažádat o vrácení daní (refundaci). K tomu je zapotřebí vyplnit řádně formulář na daňové vyrovnání a předložit potvrzení od zaměstnavatele o zdanitelných a zdaněných příjmech.

Spolu s daní má student nárok žádat o vrácení i tzv. „superannuation“ (důchodového pojištění), které za něj odváděl z jeho mzdy zaměstnavatel.  O toto vrácení lze žádat až po opuštění Austrálie. Dokumenty potřebné k navrácení financí z Vašeho fondu jsou:

  • fotokopie pasu,
  • žádost o vyplacení spolu s Vaším členským číslem,
  • potvrzení od zdravotní pojišťovny či obecního úřadu o Vaší přítomnosti v ČR (v anglickém jazyce),
  • fotokopie letenky.

 

Zdroje

1)      http://ato.gov.au

2)      http://www.oecd.org

3)      http://www.mzv.cz

4)      http://www.australiaexpert.cz

5)      http://en.wikipedia.org/wiki/Taxation_in_Australia

6)      http://www.australianpolitics.com

7)      http://www.businessinfo.cz/cz/sti/australie-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1000413/

8)      http://www.mesec.cz/clanky/oecd-rozdily-ve-zdaneni-mzdy-az-40/

9)      http://www.businessinfo.cz/cz/sti/australie-ocekavany-vyvoj-v-teritoriu/10/1000413/

10)  http://www.treasury.gov.au

11)  http://www.taxreform.com.au/transactions.php