Daňová reforma: Jednodušší výběr daní a změny výjimek

Ministr financí Miroslav Kalousek ministrům předkládá návrhy na změnu organizačního uspořádání Finanční správy ČR a Celní správy ČR či podmínky pro zřízení Jednoho inkasního místa (JIM). Vláda se bude zabývat mimo jiné také některými daňovými výjimkami.

Platba daní, sociálního a zdravotního pojištění na jednom místě

V rámci první fáze III. pilíře daňové reformy plánuje vláda zřídit tzv. Jednotné inkasní místo (JIM). Zatímco v současnosti musí každý daňový subjekt s finančními úřady i dalšími orgány správy sociálního zabezpečení či zdravotními pojišťovnami komunikovat zvlášť, od roku 2013 se budou daně, sociální a zdravotní pojištění odvádět jednomu orgánu finanční správy. Pro jednodušší platbu daní a odvodů vznikne jeden společný formulář a osobní daňový účet.

Vláda chce těmito návrhy snížit administrativní náklady na správu daní a pojistného na sociální a veřejné zdravotní pojištění, a to jak pro poplatníky, tak pro stát.

Celkové zjednodušení daňového systému

Pravidla pro platbu sociálního a zdravotního pojištění i správu daní by podle návrhu ministerstva financí jednotně podléhala daňovému řádu. Zjednodušení by spočívalo také ve sjednocení terminologie, základů daně a pojistných, procesních institutů a pravidel.

Nově by se měla také sjednotit daň z příjmu a darovací daň, která má činit 19 procent. Návrh počítá také se sjednocením sazby pojistného pro podnikatele a zaměstnance na 6,5 procentech či zdaňovací období daně z příjmu fyzických osob a pojistných období na sociální zabezpečení na roční bázi.

Změnit by se měla i komunikace se správcem daně. Ta by se měla zjednodušit díky daňové informační schránce, která nabízí i možnost elektronického podání bez elektronického podpisu.

Zrušení superhrubé mzdy a některých slev

Vláda také projedná zrušení konceptu superhrubé mzdy se sazbou 15 procent. Nová sazba daně má být vypočítávána z hrubé mzdy, a to ve výši 19 procent. Odvody u zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění se mají také změnit. Nyní by byly realizovány formou daně z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta.

Návrh také ruší některé daňové úlevy, jako jsou například slevy na stravenky nebo režijní jízdenky. Tímto krokem dojde k odstranění řady výjimek, a tedy k nastavení rovnějších podmínek pro poplatníky. V souvislosti se zrušením výjimek v oblasti daňového osvobození se navrhuje jako určitou kompenzaci zavést u zaměstnanců zvláštní slevu na dani ve výši 3 000 Kč ročně.

Provozovatelé loterií přijdou o osvobození z daně z příjmu

Ministerstvo financí navrhuje také zavedení nulového zdanění subjektů kolektivního investování a důsledného zdanění výplat ze systému, povinné elektronické formy u vybraných podání či odvod z provozování loterií. Ty by měl nově spravovat příslušný finanční úřad, přičemž výnosy z těchto loterií a dalších her budou rozděleny mezi státní a obecní rozpočty. Návrh zákona již také nepočítá s osvobozením od daně z příjmů nabytých provozováním loterií.

Osoby povinné k dani budou moci uskutečnit povinnou registraci k DPH již při obratu 750 tisíc korun. Nyní musí jejich obrat činit minimálně jeden milion.

Daňovou a celní správu čekají systémové změny

Vláda také změní organizaci a systém daňové a celní správy. Návrh změn koncipuje Finanční správu ČR jako soustavu správních úřadů, které budou mít na starosti správu daní. Její součástí bude Generální finanční ředitelství, Odvolací finanční ředitelství a finanční úřady, kterých má vzniknout namísto současných 199 jen čtrnáct, a to dle působnosti vyšších územně správních celků. Finanční ředitelství, kterých je v dnešní době celkem osm, budou zrušena.

Vzniknout má také Specializovaný finanční úřad. Instituce by měla mít celostátní působnost a bude se týkat pouze některých daňových subjektů, jako jsou například banky či pojišťovny. Oddělí tak velké či specifické daňové subjekty a zpřehlední dohled nad nimi.

Nová organizační struktura Celní správy ČR

Ministerstvo financí přichází také s návrhem nové organizační struktury celních orgánů. Nově by měl být totiž zaveden dvoustupňový systém řízení. Přechod na tento systém vychází mimo jiné také z doporučení světové banky ke koncepci Jednotného inkasního místa. Dvoustupňový systém řízení je rovněž jedním ze základních předpokladů přechodu na princip procesního řízení.

V současnosti tvoří celní správu třístupňová soustava orgánů, kterými jsou Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů.

Součástí nové organizační struktury celní správy by mělo být Generální ředitelství cel, čtrnáct krajských celních úřadů a celní úřad se sídlem v Praze Ruzyni, který by dohlížel na vnější hranici Evropské unie na území České republiky.

Právní úprava se týká také zpřesnění práv a povinností celníků. Rovněž je pak přizpůsobuje úpravě kompetencí příslušníků jiných bezpečnostních sborů. V rámci správních řízení by se tak měla nově rozšířit kompetence generálního ředitele. Ministerstvu ale zůstane povinnost řešení záležitostí služebního poměru celníků.

Zdroj: Vláda ČR (www.vlada.cz)