Daň z přidané hodnoty ( DPH )

poplatník – je konečný spotřebitel (kupující)

plátce – osoba povinná k dani (prodávající), uskutečňují zdanitelné plnění

předmět – dodání zboží za úplatu, poskytování služeb a také převod nemovitosti za úplatu

sazby DPH – základní 20% - spotřební zboží, služby (restaurace, telefony, internet…)

- snížená 10% - na základní potraviny, knihy, dětské pleny

registrace – subjekt dobrovolně či povinně ze zákona → za 12 měsíců po sobě jdoucích

měsíců přesáhne 1 milion

zdaňovací období – měsíční – nad 10 mil.   vždy do 25. po konci období

- čtvrtletní – do 2 mil.       ---------------“-----------------

- má-li  nad 2 mil. ale do 10 mil.– může si vybrat

- § 99

kdy se stáváme plátcem -  obrat se počítá do 1.5. 2004 (vstup do EU)

Př.: květen  obrat  400 000,-

červen            300 000,-

červenec         400 001,-   - překročili jsme 1 mil.

- do 15.8. podat přihlášku pro registraci na FÚ

- plátcem se stáváme od 1.10. (§94 odst. 1); už od této doby musíme vydávat daň. doklady → od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jsme překročili

-          během této doby 15.8.-1.10. musíme kontrolovat dodavatele - musí uvádět naše DIČ

-          plátce má nárok uplatnit DPH na vstupu, také např. ze zboží, které nakoupil za posledních 12 měsíců než se stal plátcem za podmínky, že zboží má na skladě a že má na toto zboží řádné daň. doklady; tomuto odpočtu se říká změna režimu (§74) a DPH na vstupu se napíše na řádek 370 daň. přiznání

záznamní povinnost plátců DPH – mají povinnost evidovat daň na vstupu 20% a 10% a

současně na výstupu

DPH

VSTUP                             VÝSTUP

přijatá faktura + ostatní         vydaná faktura + ostatní

daň.doklady při  NÁKUPU      daň. doklady při PRODEJI

zůstatek vzniká nadměrný zůstatek vzniká povinnost platit daň

odpočet

výpočet zdola – 100 000,- + 10% =100 000,- ∙ 0,10

výpočet shora – 130 000,- včetně 10% 10/110 = 0,0909 musíme mít dán 4desetiný koeficient

20/120 = 0,1667

-          DPH si můžeme uplatnit, pokud zboží patří  k danému podnikání

-          při hotovosti by měl mít podnikatel registrační pokladnu, která rozděluje 10% a 20%

-          DPH můžeme mít v halířích, ale na daňové přiznání se zaokrouhluje na Kč

-          k DPH musí být všechny doklady

osoba povinná k dani – běžný podnikatel, který v tuzemsku uskutečňuje zdanitelná plnění

(nákup/prodej) § 4 odst.1s

osoba identifikovatelná – neziskové subjekty, kterým vznikly za určitých okolností povinnosti přiznat daň (§ 4 odst. 1b) např. škola provádí nějakou ek. činnost

typy daňových přiznání – řádné – první podání do termínu

- opravné – druhé, třetí a další DP podané do termínu; musí být ale

celé nové

- dodatečné – DP podané po termínu; mohou být sankce → za každý

den penále; ale bude nižší pokud si tu danou chybu zjistíme sami

- máme-li odpočet – FÚ vrátí do 30 dnů DPH

Činnost osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně

-          § 51- §62

-          zákona o DPH vymezuje taxativně (přesně) činnosti, které jsou osvobozeny od uplatnění DPH na výstupu – poštovní služby, rozhlasové a TV vysílání, finanční činnosti, pojišťovací činnosti, výchova a vzdělání, zdravotnické služby…

používá se koeficient =   ZD který není osvobozen

ZD neosvobozený + osvobozený

Př.:

Cestovní kancelář je plátcem DPH, organizuje a prodává zájezdy a současně provozuje směnárenskou činnost (osvobozeno), ve sledovaném zd. ob. obdržela daň. doklad kde DPH činní 800,-. Vypočítejte koeficient kterým se pokrátí DPH na vstupu u elektřiny, jestliže cestovka realizovala tyto činnosti – prodej zájezdů 100 000,- + 20%

- obrat ze směnárny 50 000,-

100 000：(100 000 + 50 000) = 0,67

odpočet DPH      800 ∙ 0,67 = 536 → to si může odečíst

daň. povinnost    20 000 – 536 = 19 464,-

Daňové doklady u DPH

-          § 26-§35

-          pokud se  firma stane plátcem DPH, musí je vystavovat

-          plátce DPH musí vystavovat daň. doklady s náležitostmi, které uvádí zákon, současně daň. doklady, které přijmou musí zkontrolovat, v případě závad musí požádat o odstranění závady

běžný daň. doklad – musí mít náležitosti podle § 28 odst. 2

zjednodušený daň. doklad - § 28 odst. 3; vystavuje se ihned; pouze do 10 000,- včetně DPH;

běžný paragon

-          z účtenek se musí spočítat DPH (výpočet shora)

-          pokud je na účtence špatně DPH, nevšimnu si – je to na mou zodpovědnost

faktura-daňový doklad – označení dodavatele, odběratele; DIČ obou účastníků

CZ+IČO →PO;CZ+RČ→FO; rozsah a předmět zdanitelného plnění;

základ daně;sazba a výše daně; datum zdanitelného plnění (datum

poskytnutí služby); datum vystavení dokladu

- plátce je povinen do 15 dnů vystavit daň. doklad

- kdo vede účetnictví, tak musí i z přijatých záloh platit DPH！

splátkový kalendář - §28 odst. 5; u finančního pronájmu; funguje jako daň. doklad po celou dobu splácení (má-li náležitosti)

doklad o zaplacení - § 28 odst. 6; pouze při hromadné přepravě osob

platební kalendář - § 28 odst. 9; platíme dopředu

souhrnný daň. doklad – v případě, že v jednom měsíci nastane několik zdaňovacích plnění stejného obsahu (např. pekárna)

dobropis – reklamace; ZD se snižuje

vrubopis – ZD se zvyšuje

doklad o použití – § 29; méně častý; např. v případě kdy nakupujeme zboží pro podnikatele a část  zboží použijeme pro soukromou spotřebu

-          za správnost odpovídá plátce; ale za správnost vypočtu daně u jednoduchých dokladů odpovídá příjemce

-          na dokladu musí být odděleny od sebe sazby, osvobozené plnění §26 odst. 7

-          daňové doklady se musí uchovat 10 let § 27 odst. 1

Problematika DPH na území EU

-          pokud někdo obchoduje s jiným členským státem (JČS) nejde o dovoz a vývoz

místo dovozu → pořízení zboží (přijaté zboží)

místo vývozu → dodání zboží (odeslání zboží)

-          pohyb zboží mezi členskými státy EU se nazývá infrakomunitární plnění

-          pohyb zboží mezi členskými státy z pohledu DPH se u plátců objevuje v daň. přiznání, dále ve výkazu Intrastat a ve výkazu souhrnné hlášení nebo Následné souhrnné hlášení

Intrastat – systém sběhu dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy

-          upraven vyhláškou 200/2004 Sb.

-          vyplňuje se měsíčně a předává se celnímu úřadu

-          vyplňují ho jednotky (statistické), které od počátku kalendářního roku odesílají zboží v hodnotě 4 mil.; přijetí zboží se uvádí až po překročení  částky 2 mil.

Souhrnné hlášení – čtvrtletní výkaz; podává se FÚ;

-          vystavují ho pouze plátci DPH, pokud uskutečňují dodávky do JČS osobně, která je také plátce DPH

Následné souhrnné hlášení -  v případě, že jsme v souhrnném hlášení udělali chybu

Pořízení v rámci EU

Pořízení zboží z členského státu EU

- z pohledu českého plátce DPH mohou nastat dvě situace

-  jedná se o dodavatelskou fakturu

1) dodavatel z EU  je plátcem DPH

-         osoba registrovaná v jiném členském státě

-         pořizovatel plátce z ČR x dodavatel plátce z EU

-         tuto problematiku řeší §11 a §16

-         ze zákona vyplývá, že tuzemský plátce obdrží od dodavatele daň. doklad v ceně bez DPH; tuzemská firma je povinna z tohoto plnění odvést podle našich pravidel DPH a uvést do daňového přiznání

-          jedná se o tzv. princip samovyměření daně

-          současně česká firma tuto samovyměřenou DPH uplatní jako DPH na vstupu a uplatní v daň. přiznání  (zdanitelné plnění je až na našem území)

-          pro stanovení základu DPH v české měně se použije buď denní kurz nebo pevný kurz, tak jak má upraveno ve své směrnici

2) dodavatel z EU není plátce DPH

-          tuzemská firma obdrží fakturu a nedochází k žádnému samovyměření DPH

-          není to předmětem DPH

Dodání zboží do EU

-          upraveno §13 a §18

-          jedná se o vydanou fakturu

1) odběratel z EU  je plátce DPH

-          dodavatel je plátce z ČR x pořizovatel je plátce z EU

-          podle našich předpisů se jedná o tzv. plnění osvobození o uplatnění DPH, u kterého je ovšem nárok na odpočet za přijatá pnění, která souvisí s touto činností

-          česká firma vystaví daň. doklad na cenu bez DPH a na doklad udělá poznámku „intrakomunitární plnění“

-          tato dodání (hodnota) se současně uvede v Souhrnném hlášení

-          v daň. přiznání se tato plnění objeví na řádku 410 (jen základ)

2) pořizovatel není plátce DPH

-          v tomto případě dle našich předpisů se jedná o běžné zdanitelné plnění, které nastává v tuzemsku tzn., že česká firma vystaví fakturu (daň. doklad) na cenu včetně DPH a tuto DPH odvede podle českých předpisů

-          takové to dodání se neuvede do Souhrnného hlášení

-          v našem daň. přiznání se tato plnění objevují na řádku 210

-          prodávám za 1 000,- + 20% = 1 200,- → a tuto částku fakturujeme

-          pozor na §18 tzn. zasílání zboží (zasílání neplátci) tak česká strana musí hlídat obrat pro registraci v příslušném členském státě, pokud tento obrat překročí musíme se registrovat příslušné zemi EU a odvádět DPH v této zemi podle jejich pravidel

→ uvedeno na běžné zboží, ale specifická režim se uplatňuje při pořizování nového dopravního prostředku a při pořizování nebo dodání zboží u kterého dochází k montáži nebo instalaci

-          pohybem zboží mezi členskými zeměmi EU souvisí také tzv. třístranný obchod §17

-          jde o situaci kdy tři členské země (všichni plátci) uzavřou obchod, který vypadá následovně

prodávající    nákup zboží kupující

platba třetí osoba          platba

-          DPH přizná  a odvede kupující – uplatnění DPH na vstupu a současně na výstupu – samovyměření

Uplatnění DPH u služeb v rámci EU

u této problematiky je nejdůležitější přesně určit:

-          kde nastává místo plnění

-          kdo službu poskytuje

-          pro koho služba je

-          o jakou konkrétní službu se jedná

pro určení kde nastává zdaň. plnění při poskytování služeb v rámci EU platí:

1) základní pravidlo – §9; týká se např.: stravovacích služeb, čistírny, kadeřnictví, krejčovství…

-          místo plnění je podle sídla poskytovatele služeb, ten odvádí DPH

2) specifické pravidlo - §10; např.: služby související s nemovitostmi, odhadce, architekt, realitka; tak v těchto případech místo plnění je v zemi, kde se nemovitost nachází a pak se DPH řídí zákonem příslušné země

-          kulturní služby, sportovní a umělecké akce – platí zde; místem plnění je země, kde se akce uskuteční

-          nejvíce problémů je u přepravních služeb

-          dle tohoto pravidla se uplatňuje DPH u řady služeb uvedené v §10 odst. 6 – časté případy

-          u tohoto komplexu služeb se uplatňuje  tzv. systém „reverse-charge“ → přesun povinnosti zdanění na stát, kde je příjemce služby – tzv. intelektuální služby

mohou nastat tyto situace (§10 odst.6)

-          a) česká firma plátce poskytuje příslušnou službu osobě, která je registrovaná k DPH v EU → službu  zdaní a odvede DPH osoba  v EU (řádek 440)

！pozor kdyby český plátce poskytl službu osobě neregistrované k DPH v

EU→ česká firma odvede DPH (řádek 210)！

- u dodání je situace obrácená tzn. registrovaný plátce v EU poskytne službu českému plátci DPH → daň odvede; samovyměření DPH (řádek 230 a 330)

Uplatnění DPH ve vztahu k třetím zemím

třetí země – jakákoliv země mimo EU

-               od 1.1. 2005 je problematika DPH ve vztahu k třetím zemím v běžných případech velmi podobná jako při uplatňování v rámci EU

-               pouze u dovozu zboží ze třetí země je třeba ještě počítat s problematikou cla

-               u vývozu zboží se clo nevybírá; bylo zrušeno

Dovoz

1) zboží

-          od 1.1. se s Celním úřadem vypořádává pouze clo

-          DPH se uplatňuje stejným způsobem (samovyměření) jak při pořízení zboží z EU

-          rozdíl je ovšem v tom, že základem pro výpočet DPH je:

a) celní hodnota zboží (fakturová částka)

b) clo

c) spotřební daň je-li uvedena

základ pro DPH

-          v daň. přiznání řádek 260 a 340

-          při dovozu zboží se DPH uplatňuje také podle toho, do jakého celného režimu je zboží propuštěno

-          nejčastěji se vyskytuje tzv. režim „volný oběh“ – zboží je sem dovezeno, aby bylo spotřebováno nebo prodáno

-          kromě režimu volný oběh se poměrně často uplatňuje režim „dočasného použití“ – zboží tuzemské pouze dočasně, vrací se zpátky do třetí země

-          nejčastějším případem je nájem movité věci

-          v tomto případě se DPH uplatňuje až po skončení režimu, tento režim je max. 34 měsíců a DPH se vyměřuje ve výši 3% ( za každý započatý měsíc) z celkového DPH, která by byla vyměřena při režimu „ volný oběh“

2) služby

-          pokud zahraniční plátce tuzemskému plátci poskytne službu, daň odvádí příjemce služby

-          do daň. přiznání řádek 270 a  350

-          pokud tuzemský je neplátce DPH „dovezl službu ze zahraničí“, tak se musí zaregistrovat k DPH a odvést daň zde

Vývoz

-          vývoz zboží a služeb do třetí země je plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně

u vývozu zboží řádek 430, u služeb 440; současně by se základ daně objevil na 510.