Burza cenných papírů Praha

Podle jiného názoru pochází z řeckého slova, které v překladu znamená kožený měšec, který byl umístěn na štítě v rodině Van der Beurse z Brugg. Ať už tento pojem přišel odkudkoli, rozšířil se téměř po celé Evropě.

Chápaní obsahu pojmu burza lze rozdělit do několika skupin:

1. Místo, kde se uskutečňují obchody
2. Schůzka pro obchodníky
3. Právnická osoba, která organizuje trh
4. Forma trhu

Charakteristickými znaky burzy jsou:

• Zvláštní organizovanost trhu
• Omezenost trhu jen pro určité subjekty
• Omezenost předmětu na trhu
• Fyzická nepřítomnost zboží
• Trh, který se pravidelně opakuje na určitém místě

První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná ve 12. a 13. století v italských městech Janov, Lucca, Benátky a Milán. Pojem burza se začal používat nejdříve v belgických Flandrech.Za zmínku rovněž stojí traumatická událost z roku 1929. Panika a krach na Wall Streetu byly předzvěstí dlouhé a trpké deprese, která se promítla prakticky do celého světa.

12 let obchodování na pražské burze

Obchodování bylo na Burze cenných papírů Praha, a.s. zahájeno 6. dubna 1993. Ve dvanáctiletém období zakončeném 5. dubna 2005 se uskutečnilo 2 758 burzovních dnů. V průběhu 12 let se výrazně změnily počty obchodovaných emisí. Na samém počátku bylo obchodování zahájeno se sedmi emisemi cenných papírů (čtyřmi emisemi dluhopisů, dvěma emisemi podílových listů a jednou akciovou emisí). Posléze však, zejména z důvodu uvedení na trh akciových emisí pocházejících z kuponové privatizace (622 emisí 22. června 1993, 333 emisí 13. července 1993 a 674 emisí 1. března 1995), počet obchodovaných emisí významně vzrostl a dosáhl maxima 2. května 1996, kdy bylo na burze registrováno 1 792 emisí (1 729 emisí akcií + PL, 63 emisí dluhopisů). K podstatnému snížení počtu burzovních titulů došlo především v roce 1997. Z důvodu nízké likvidity bylo ve čtyřech etapách vyřazeno 1 301 emisí akcií a PL. K 5. dubnu 2005 je na burze obchodováno 54 akciových a 79 dluhopisových emisí.

1. Profil BCP

Burza cenných papírů Praha, a.s. je největším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního obchodního systému mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. Prostřednictvím svých členů burza organizuje poptávku a nabídku kótovaných cenných papírů, investičních nástrojů, popř. jiných nástrojů kapitálového trhu v rozsahu povolení vydaného Komisí pro cenné papíry.

Základní směry zaměření burzy

2. Burzovní orgány

Nejvyšším orgánem burzy je valná hromada. Statutárním orgánem je burzovní komora. Dalšími členy burzovních orgánů jsou předseda burzovní komory, generální tajemník , dozorčí rada a kursovní výbor.

Valná hromada akcionářů

Je nejvyšším orgánem burzy, který rozhoduje o zvýšení nebo snížení základního kapitálu burzy, o složení burzovní komory a dozorčí rady. Schvaluje roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě úhradu ztráty burzy, zprávu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku a zásady činnosti a hospodaření burzy na následující účetní období. Z burzovní legislativy schvaluje Stanovy, Řád Burzovního rozhodčího soudu a Pravidla o nákladech rozhodčího řízení. V její kompetenci je rozhodování o dalších zásadních otázkách ve vývoji burzy.

Burzovní komora

Jedná jménem burzy ve více záležitostech a řídí činnost burzy jako právnické osoby. Počet členů burzovní komory nemůže být vyšší než 24 a jejich členy volí a odvolává valná hromada.

V čele burzovní komory stojí předseda burzovní komory, který je zvolen z jejích členů. Burzovní komora může zřídit burzovní výbory. Tyto výbory mohou být stálé nebo dočasné a jsou složeny z členů burzovní komory i odborníků. Pravidla burzovních výborů určuje burzovní řád.

Dozorčí rada

Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti burzovní komory a na činnost burzy. Má šest členů, kteří jsou voleni na funkční období pěti let.

Generální tajemník

Je orgánem burzy cenných papírů a současně jejím zaměstnancem. Je jmenován na základě výběrového řízení, které vyhlašuje burzovní komora. Do působnosti generálního tajemníka burzy cenných papírů patří:

a) řízení činnosti burzovních aparátů a provoz burzy

b) účastnit se zasedání burzovní komory a burzovních výborů s hlasem poradním

c) ukládat pokuty osobám, které porušují pořádek burzy

Dále je ustanoven Burzovní rozhodčí soud, který řeší spory vzniklé z burzovních obchodů, a Garanční fond burzy (GFB), který slouží k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z burzovních obchodů a z jejich vypořádání. Správou GFB je pověřen UNIVYC, a.s.

Burza vlastní 100% majetkový podíl ve společnosti UNIVYC, a.s., která odpovídá za vypořádání burzovních obchodů. Dalším předmětem činnosti Univyc je vypořádání mimoburzovních obchodů s cennými papíry, vedení evidence cenných papírů na účtech členů Univycu a služby pro členy.

3. Podmínky členství

Obchodování na burze je možné pouze prostřednictvím člena burzy. Podmínky členství upravuje burzovní předpis Burzovní pravidla část II. Pravidla členství. Členem BCPP může být osoba, které bylo v souladu se zvláštním zákonem uděleno povolení k obchodování s cennými papíry, splňuje veškeré podmínky stanovené burzovními pravidly nebo rozhodnutími burzovních orgánů a členství jí bylo uděleno burzovní komorou. Česká národní banka, Ministerstvo financí České republiky a Česká konsolidační agentura jsou ze zákona oprávněny uzavírat burzovní obchody.

Majetkovým předpokladem vzniku členství je splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil. Kč. Členem burzy může být pouze osoba, která vykazuje předepsanou kapitálovou přiměřenost a pohotově likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil Kč. Členem burzy nemůže být osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku. Členem burzy nemůže být banka, na kterou byla uvalena nucená správa.

Člen je oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry na burze pouze v případě, že je členem Garančního fondu burzy (GFB). Majetek GFB slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů.

Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře.
Členství na burze lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem burzovní komory.
Poplatky spojené se členstvím na burze obsahuje Sazebník burzovních poplatků.

Zahrnují:

d) jednorázový poplatek za podání žádosti o členství ve výši 10 tis. Kč

e) jednorázový poplatek za přijetí ve výši 1,0 mil. Kč (poplatek za podání žádosti je v případě kladného vyřízení odečten)

f) roční poplatek za organizování promptních obchodů ve výši 660 tis. Kč

4. Způsoby obchodování

Na Burze cenných papírů se obchoduje elektronicky a je založena na automatizovaném zpracování objednávek prostřednictvím výpočetní techniky. Na pražské burze je používáno několika typů obchodů jež jsou součástí kurzotvorného trhu:

1) Obchodování při pevné ceně (fixing)
Objednávky na nákup a prodej jsou spárovány v jednom okamžiku na základě maximalizace množství zobchodovaných cenných papírů a je stanovena jedna cena. Tento způsob je využíván pro všechny obchodované emise a kurz se může odchýlit max. o 5%

2) Podílové listy otevřených podílových fondů (PL OPF)
Odnož fixingu, která se používá pro zprostředkování primárních emisí a zpětných odkupů OPF. Kurz odpovídá čistému obchodního jmění OPF na 1 podílový list

3) Průběžné obchodování při pevné ceně(dodatečné objednávky)
Navazuje přímo na fixing za účelem dorovnání převisu, který vznikl při stanovení kurzu. Po vyrovnání převisu se v druhé fázi může volně obchodovat na základě časové priority za pevnou cenu

4) Průběžné obchodování při pohyblivé ceně (KOBOS)
Obchodování probíhá na základě průběžně vkládaných objednávek k nákupu a prodeji. Ke stanovování ceny dochází vzhledem k momentálnímu stavu na trhu.
KOBOS (KOntinuální Burzovní Obchodní Systém) navazuje na cenu stanovenou ve fixingu, na jejímž základě se stanoví povolené cenové rozpětí, ve kterém se mohou obchody realizovat. Předmětem obchodu je lot, což je standardní množství akcií jednotlivé emise

5) Obchodování v systému pro podporu trhu (SPAD)
Využívá funkce tvůrců trhu a probíhá ve dvou fázích.

a) Otevřená fáze začíná v 9.30hod. Tvůrci trhu průběžně udržují kotaci cen nabídky a poptávky. Nejlepší kotace je nejvýhodnější cena pro jednotlivý cenný papír v daném okamžiku. Obchoduje se v povoleném rozpětí 2% od poslední nejlepší kotace. V průběhu dne lze obchodovat v cenovém pásmu ±20% od středu povoleného rozpětí. Poté většinou následuje do odvolání zastavení obchodování. Závěr otevřené fáze nastane v 16.00 hod., kdy je stanoven platný kurz odpovídající středu povoleného rozpětí v okamžiku ukončení této fáze.

b) Uzavřená fáze probíhá od 17.00 hod. až do příštího burzovního dne v pásmu ±5% od poslední nejlepší kotace.

Dalšími způsoby obchodování, jež však nelze považovat za klasické burzovní obchody, jsou přímé obchody s bloky cenných papírů a do roku 1999 automatizované obchody s bloky cenných papírů.

5. Trhy cenných papírů

Všechny emise, jež se obchodují na burze, jsou v zájmu zvýšení transparentnosti, rozděleny do několika trhů na základě své atraktivity pro investory. Přijetí na kvalitnější trh je možné jen po splnění určitých podmínek, díky nímž se tyto akcie stávají předmětem zájmu širšího okruhu potencionálních investorů, což má většinou za následek nárůst kurzu. Burza cenných papírů Praha, a.s. umožňuje v současné době emitentům umisťovat své emise na třech segmentech svého oficiálního trhu

Hlavním

Vedlejším

Volném

Hlavní trh je nejprestižnějším segmentem oficiálního trhu burzy, na němž jsou umístěny nejlikvidnější cenné papíry, které jsou obchodovány na burze.

O přijetí na tento trh žádá emitent prostřednictvím pověřeného člena burzy. O žádosti rozhoduje Burzovním výboru pro kotaci a zkoumá zda jsou splněny tyto podmínky:
- Výše základního jmění minimálně 500 mil.Kč
- Výše veřejné nabídky minimálně 200 mil.Kč a 20% celkového objemu emise
- Doba podnikatelské činnosti emitenta minimálně 2 roky
- Předložení prospektu emitenta cenného papíru
- Plnění základních informačních povinností, které mohou mít vliv na změnu kurzu cenného papíru (čtvrtletně informace o hospodaření, ročně auditované výsledky, informace z valných hromad a výroční zprávy

Vedlejší trh je dalším prestižním segmentem oficiálního trhu burzy. Jsou zde obchodovány emise společností, které jsou ochotny poskytovat o svém hospodaření i o ostatních skutečnostech, které mohou mít vliv na kurz, co nejvíce informací. Na vlastní kritéria emise (velikost, likvidita) nejsou však kladeny takové nároky jako na hlavním trhu.

Cenný papír, který má být přijat na tento trh, musí splňovat následující podmínky:
- Výše základního jmění minimálně 500 mil.Kč
- Výše veřejné nabídky minimálně 100 mil.Kč a 15% celkového objemu emise
- Doba podnikatelské činnosti emitenta minimálně 2 roky
- Předložení prospektu cenného papíru
- Plnění základních informačních povinností, které mohou mít vliv na změnu kurzu cenného papíru (čtvrtletně informace o hospodaření, ročně auditované výsledky, informace z valných hromad a výroční zprávy

Volný trh je rovněž součástí oficiálního trhu burzy. Burza na tomto trhu neklade na emise a jejich emitenty vyšší nároky, než je určeno obecně platnými zákony týkajícími se kapitálového trhu. Tento trh je tedy určen pro cenné papíry, jejichž emitenti mají zájem aby byly kótované, ale přitom nejsou ochotni plnit nadstandardní informační povinnosti, platit vyšší poplatky nebo pro emise, které zatím nesplňují podmínky nutné pro přijetí na jiný trh burzy

6. Indexy akciového trhu

Ke každé burze cenných papírů patří její indexy v roli indikátorů akciového trhu, které koncentrují pohyby cen mnoha akcií do jediného čísla. Burza cenných papírů Praha, a.s. zveřejňuje hodnoty tří průřezových indexů: PX 50, PX-D, PX-GLOB a oborových indexů oborů.

Index PX50

Je nejvýznamnějším a nejsledovanějším indexem BCPP. Byl zaveden 5. dubna 1994. Výchozí hodnota 5. dubna 1994 byla 1000 bodů, minima bylo dosaženo 8. října 1998 (316,0 bodu) a maximum 6. dubna 1994 (1002,4 bodu). Hodnoty před 5. dubnem 1994 byly zpětně propočítány. Absolutního maxima tak dosáhla pražská burza 1. března 1994 a index PX50 měl hodnotu 1244.7 bodu. Od roku 1999 probíhá průběžný výpočet indexu na základě průběžných cen emisí zařazených v systému SPAD a KOBOS. Index je kalkulován po dobu otevřené fáze obchodování ve SPAD, tj. od 9.30 do 16.00 hodin v intervalu 5 minut.

Není očištěn od kurzových změn vyplývající z dividendové politiky jednotlivých společností zahrnutých v bázi. Index se počítá podle vzorce:

M(t) tržní kapitalizace báze v čase t
M(0) tržní kapitalizace báze ve výchozím období
K(t) faktor zohledňující změny uskutečněné v bázi indexu

Index PX-D

PX-D je cenovým indexem (nezohledňuje dividendové výnosy), jehož úzká báze může obsahovat pouze blue chip emise obchodované ve SPAD.

Vývoj všech registrovaných emisí, včetně emisí investičních a podílových fondů, se kterými se v dané seanci obchodovalo na burze obsahuje souhrnný index PX-GLOB, který je počítán od 30. září 1994.

Graf vývoje světových akciových indexů

Tabulka kurzů akcií hlavního trhu

Data: 4. 5. 2005

Literatura:

Dědič, Jan: Burza cenných papírů a komoditní burza, nakl. Prospektum, Praha 1992

Kolektiv autorů: Obchod s cennými papíry, Cepatra Invest, s. r. o., Brno 1994

Internet: www.miras.cz

www.finport.cz

www.pse.cz