Aukční trh

Na trhu existují prioritní mechanismy v souvislosti s uspokojováním objednávek: cena, čas.

Jedná se o zvláštní formu trhu. To znamená, že na aukčním trhu se střetává jako na každém trhu nabídka s poptávkou, avšak tento trh má své zvláštnosti, které jsou pro něj charakteristické:

aukční trh slouží k uzavírání obchodů zastupitelnými předměty, s nimiž je přípustné obchodovat. Tyto předměty jsou určitým způsobem určeny (normami, standardy, třídami, popisem). Jsou to suroviny, paliva, lodní prostor, cenné papíry, potraviny, devizy a valuty. Každý kus nebo druh zboží může být zastoupen (nahrazen) jiným – této vlastnosti se říká fungibilita;
předměty, s nimiž se obchoduje, na aukčním trhu nejsou zastoupeny;
jsou stanoveny přesné podmínky obchodování;
burzovní obchody se konají pravidelně v určenou dobu a na stejném místě;
obchodů na aukčním trhu se může účastnit pouze přesně vymezený okruh osob.

Existují v podstatě dvě základní funkce aukčního trhu. První z nich je funkce zabezpečení likvidity cenných papírů. Znamená to, že vlastník cenného papíru jej může velmi rychle na aukčním trhu zpeněžit (bohužel to neplatí u některých českých cenných papírů). Jestliže by tato možnost nebyla, snížila by se poptávka po cenných papírech a znamenalo by to omezení přílivu peněz do ekonomiky a zpomalení hospodářského růstu.

Druhou funkcí je funkce stanovení hodnoty daného podniku prostřednictvím trhu, to znamená prostřednictvím nabídky a poptávky po cenném papíru, který představuje část jmění tohoto podniku. Vzniká tržní hodnota cenného papíru a ta poskytuje informace o kvalitě a perspektivě podniku. Z toho vychází třetí funkce aukčního trhu a to vyrovnání vztahů mezi úsporami a investicemi, umožňuje se tak optimální rozložení kapitálu do ekonomiky. Čtvrtou funkcí je indikátor vývoje celé ekonomiky a její kvality. Například ve třicátých letech krach na NYSE předpověděl celosvětovou hospodářskou krizi. Říká se, že aukční trh je jakýmsi barometrem ekonomiky.

VZNIK A VÝVOJ AUKČNÍCH TRHŮ

Aukční trhy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech. S těmito schůzkami se setkáváme již ve středověku v některých důležitých italských obchodních městech, např. v Benátkách, Miláně a Florencii. Schůzky se konaly v okolí faktorií (obchodních stanic vzdálených od vlastního podniku) italských obchodníků. Byly to pravidelně ulice a náměstí, především poblíž italských konzulárních domů, tzv. loggií, kde se vytvářel pravidelný burzovní obchod. Tyto obchody se omezovaly v podstatě jen na směnky, které byly bezpečným a nenákladným prostředkem převodu peněz na různá místa. Místa, kde se tento pravidelný obchod se směnkami prováděl, se nazývala „loggia“.

Ve 20. století nastává rychlý postup využití výpočetní techniky, kdy se obchody přesouvají na automatizované zpracování, vznikají tzv. „tiché burzy“ na rozdíl od burz tradičních „z ruky do ruky“.

Reorganizace a zásadní reforma burzovních systémů v posledních letech se především projevuje tím, že dochází:

- k využívání nejmodernější výpočetní techniky na burzovním trhu;

- k vytváření „druhých“ a „třetích“ burzovních trhů pro malé a střední společnosti;

- k internacionalizaci burzovních obchodů;

- k rozvoji specializovaných burz pro finanční inovace (futures, options, stock indexes a warrants).

V současné době mají největší význam burzy cenných papírů. V burzovních obchodech vedou pevně zúročitelné cenné papíry co do svého významu před akciemi. Peněžní obchody jsou dnes provozovány telefonicky. Devizové aukční trhy mají relativně malý význam, protože se i s devizami většinou obchoduje telefonicky. Aukční trhy zboží mají značný obrat, avšak slouží hlavně k zabezpečení cen.

Unie aukčních společností a galerií ČR

Vznik a poslání Unie aukčních společností a galerií ČR

Aukční trh v tehdejším Československu se začal opětovně rozvíjet po roce 1989. První aukční společností na trhu byla ANTIKVA NOVA PRAGA, působící dokonce již před listopadem 1989. Následoval vznik aukční síně Nuselská a mnohých dalších. Potřeba sjednocení a ochrany zájmů aukčních společností, vedla k založení Unie aukčních společností a galerií ČR (UAS). Založena byla v červnu 1997 a u jejího zrodu stály obě nejstarší aukční síně a Galerie Kodl. Základním posláním je podpora aukčního obchodu, ochrana zájmů a zajišťování potřeb svých členů ve vztazích k parlamentu a orgánům státní správy.V souvislosti s vznikem nových zákonů a to hlavně zákona č.26/2000Sb.o veřejných dražbách a zákona č.121/2000Sb.o právu autorském, vznikly mnohé další problémy, které se v současnosti UAS snaží řešit.

Členové UAS

Antikva Nova Kodl, ANTIKVA NOVA PRAGA, Aukční agentura a Antikvariát Prošek, Český antikvariát ATA, Galerie Art Praha, Pictura, Vltavín

Burza CP Praha

První zmínky o institucích burzovního typu se v českých letopisech objevují v polovině 19. století. V roce 1850 byla v Praze založena Obchodní a Živnostenská komora. Naše pražská burza byla založena později, a to 23. března 1871, a její sídlo bylo v Hybernské ulici. Před 1. světovou válkou se na naší burze obchodovalo zejména s domácími cennými papíry. Během války byly všechny burzy uzavřeny. Obchodování na pražské burze bylo obnoveno v roce 1919. V meziválečném období zaznamenala pražská burza velký rozmach, ale provoz byl opět zastaven už v roce 1938 a její činnost byla obnovena až v roce 1991.

Orgány Pražské burzy CP (BCPP)

BCPP vznikla v roce 1871 a obchodovalo se na ní s CP až do počátku 2. Světové války. Její činnost bylo obnovena až v dubnu 1993.

V současné době má BCPP formu a. s. s těmito burzovními orgány:

1. Valná hromada

- je nejvyšším orgánem burzy, který kromě jiného plní tyto úkoly:

- volbu a odvolání členů burzovní komory a dozorčí rady

- schválení burzovního řádu a burzovních pravidel

- schválení druhu a výše burzovních poplatků

2. Burzovní komora

- je statutárním orgánem burzy, který:

- dbá na dodržování burzovního řádu a burzovních pravidel

- jmenuje generálního tajemníka burzy

- rozhoduje o přijetí nových členů

- zřizuje burzovní rozhodčí soud

3. Dozorčí rada

- je kontrolním orgánem, který plní kontrolní funkce vyplývající z burzovního řádu a burzovních pravidel; nepřísluší ji však kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

Další burzou zřizované orgány:

Generální tajemník burzy

Do své funkce je volen burzovní komorou, které se také ze své činnosti zodpovídá. Zastupuje navenek burzu, řídí její činnost, zodpovídá za hospodaření burzy a obstarává její běžné záležitosti.

Burzovní výbory

Jsou složeny z členů burzovní komory, různých odborníků na problematiku kapitálového trhu a jiných odborníků jmenovaných a odvolávaných burzovní komorou. Burzovní výbory se scházejí dle potřeby, minimálně však 1 za měsíc.

Výbor pro členské otázky –předkládá burzovní komoře návrhy na přijetí nebo ukončení členství na burze.
1. Výbor pro kótaci CP –uděluje povolení ke kótaci CP, určuje zásady kótace.
2. Výbor pro burzovní obchody –zveřejňuje kurzy CP, sleduje funkčnost obchodního systému a likviditu burzy (tj. její platební schopnost).

Burzovní rozhodčí soud

Rozhoduje spory vyplývající z burzovních obchodů.

Burza má v současné době 2 dceřiné společnosti:

Burzovní registr CP –zodpovídá za vypořádání burzovních obchodů, za vedení majetkových účtů členských firem a vedení evidence CP obchodovaných na burze. Spravuje také garanční fond burzy, který slouží k zajištění závazků a pokrytí rizik.

Čekia, a.s. (Česká kapitálová informační agentura)-jde o informační agenturu, která vznikla v únoru 1995. Zabývá se zejména shromažďováním, zpracováním a komerčním šíření informací o emitentech CP.

Státní dozor nad činností burzy vykonává Ministerstvo financí ČR, a to prostřednictvím burzovního komisaře, kterého jmenuje ministr financí.

Členství na BCPP

Členem burzy se může stát právnická nebo fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku a disponující oprávněním obchodovat s CP podle zvláštních předpisů, která je buď akcionářem burzy nebo osobou, které burzovní komora na její žádost (a po zaplacení zápisného) udělila oprávnění obchodovat s CP na burze. Členství umožňuje nákup a prodej CP na burze. Členem burzy se nemůže stát právnická osoba, na jejíž majetek byl vyhlášen konkurz; fyzická osoba, pokud není bezúhonná. Zahraniční osoby se nemohou stát členy BCPP, avšak mohou majetkově vstupovat do členských firem BCPP. Členství na burze lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem burzovní komory. Žadatel o členství musí zaplatit poplatek za podání žádosti ve výši 100 000 Kč (v případě, že je žadatel přijat za člena, sníží se o tuto částku roční členský poplatek). Zápisné činí 1 500 000 Kč a roční členský poplatek je stanoven na 400 000 Kč. V roce 1993 měla BCPP 62 členů, v roce 1995 již 101 členů. Téměř 1/4 jsou členové s majetkovou zahraniční účastí.

Podmínky přijetí CP k burzovním obchodům; obchodování na burze; burzovní indikátory

Podmínky přijetí CP k burzovním obchodům
V současné době se na BCPP rozlišují 3 trhy s CP:

a) Hlavní (kótovaný) trh –přijímání na hlavní trh odpovídá podmínkám kótačního řízení. Nezbytnou základní podmínkou pro přijetí na hlavní trh je veřejná nabídka CP podniků a bank ve výši nejméně 200 000 Kč a u investičních a podílových fondů nejméně 500 000 Kč.

b) Vedlejší trh –přijímání na vedlejší trh je zjednodušené. Základním předpokladem je splnění veřejné nabídky CP podniků a bank ve výši nejméně 100 000 Kč a investičních a podílových fondů nejméně 250 000 Kč.

c) Volný trh –u volného trhu je rovněž požadována žádost, podmínky jsou však zcela volné a burza také registrací těchto CP nepřebírá za ně žádné závazky (neručí za ně).

Registrace na volném trhu je bezplatná. Při registraci na hlavním nebo vedlejším trhu zaplatí emitent jednorázově 50 000 Kč, kromě toho platí ročně 0,05% z celkového objemu emise obchodovaných CP (max. však 200 000 Kč na hlavním a 75 000 Kč na vedlejším trhu).

Obchodování na burze

Investor se může zúčastnit obchodování na burze prostřednictvím některého z členů BCPP. Předmětem burzovního obchodu jsou v současné době akcie, podílové listy a dluhopisy.

Na pražské burze se v současné době realizují tzv. promntí obchody, tj. obchody s okamžitým vypořádáním. Obchody probíhají tak, že jsou zadávány objednávky na nákup a prodej CP do počítačového systému burzy. Ten objednávky automaticky vyhodnocuje a na základy tohoto vyhodnocení stanovuje kurz jednotlivých CP. V současné době probíhá obchodování při tzv. proměnlivé ceně (dříve se obchodovalo při tzv. fiksingu, tj. pevné ceně). Obchodování na BCPP probíhá v současnosti 5x týdně (Po-Pá) v bobě od 9:30 do 16:00. Konečné výsledky obchodování v příslušném dni zveřejňuje burza na kurzovním lístku, který vychází vždy v 16:00. Kurzovní lístek bývá publikován i v denním tisku nebo teletextu ČT 1.

Burzovní indikátory

Jsou to vlastně nejdůležitější analytické údaje charakterizující obchodování na BCPP. Říkáme jim také burzovní indexi. BCPP vyhlašuje celkem 22 indexů, z nichž klíčový je index PX – 50, zavedený v dubnu 94. Index je tvořen 50 emisemi různých podniků, které jsou vybrány s přihlédnutím k oborovému členění, podle tržní kapitalizace a likvidity.

Šíření kurzovních informací

Burzovní informace jsou šířeny pomocí počítačové stanice BBC, teletextu, videotextu, elektronické pošty internet a informačních agentur.

1) BBC

Tuto službu zajišťuje přímo BCPP. Uživatel musí mít k využívání této služby telefonní linku, počítač s modemovou kartou a komunikační program s ochrannou dat. Stanice BBC pracuje nepřetržitě 24 hodin denně. Uživatel může získat informace o výsledcích z pravidelného obchodování na burze, historická data, burzovní pravidla a předpisy, seznam členů burzy, atd.

2) Teletext

Jako přenosové médium slouží TV signál programu ČT 1, který pokrývá prakticky celé území ČR. Aktuální informace z burzy je možno získat prostřednictvím teletextových stránek (530 – 551). Tato služba je veřejně přístupná všem, kdo vlastní TV přijímač s dekodérem teletextu.

3) Videotext

Jde o službu, kterou provozuje SPT Telecom. Uživatel musí mít PC s modemem pro zapojení do telefonní sítě; za registrační poplatek si zakoupí programové vybavení a po navázání spojení a zadání přiděleného identifikačního čísla a hesla získá přístup ke všem službám videotextu.

4) Internet

Tato služba je provozovaná prostřednictvím sítě internet, která působí v celosvětovém měřítku a poskytuje obrovské množství informací z celého světa. V tomto případě se jedná o informace z BCPP.

5) Informační agentury

BCPP v současné době poskytuje data o výsledcích obchodování několika významným informačním agenturám, jako např. ČTK, REUTERS, FIN SAT a dalším. Tyto agentury informace dále distribuují koncovému uživateli.

RM – Systém

Je a. s., která zahájila svou činnost v květnu 1993. Předmětem činnosti RM-S je organizování trhu s CP (tj. zprostředkování jejich nákupu a prodeje).

Zákazníkem RM-S může být prakticky každá fyzická nebo právnická osoba. Zákazník, který se zúčastnil kupónové privatizace, se obchodování v RM-S může zúčastnit prostě tím, že na obchodní list uvede registrační číslo své kupónové knížky. Zákazník, který se nezúčastnil kupónové privatizace, se musí u RM-S nejprve zaregistrovat pomocí registrační karty a pak teprve vyplnit obchodní list. Na obchodní list zapisuje zákazník buď K-pokyn (pokyn ke koupi) nebo P-pokyn (pokyn k prodeji). Zákazník, který podává K-pokyn, musí mít složen dostatečný objem finančních prostředků na Jumbo-účtu u IPB, aby v případě uskutečnění koupě mohla být částka z účtu uhrazena. Zákazník, který podává P-pokyn, musí mít rovněž otevřen Jumbo-účet u IPB, aby mu mohli být utržené peníze převedeny.

RM-S pracuje na principu, že pro každý přijatý pokyn hledá vhodný protipokyn. Kromě zprostředkování koupě či prodeji CP zařizuje RM-S také převody finančních prostředků i změny na účtech ve Středisku CP v Praze.

Zákazník za služby v RM-S platí cenu stanovenou jako procentní podíl z peněžní hodnoty uspokojeného pokynu.

V RM-S byl v září překročen loňský celoroční objem aukčních obchodů a index je na rekordních výšinách.Růstové tendence, tak by se dal ve stručnosti charakterizovat zářijový vývoj na trhu s cennými papíry, který organizuje RM-Systém,a.s. Aukční obchody, které jsou z hlediska kurzotvorného nejdůležitější, se oproti srpnu zvýšily na více než dvojnásobek a cenová hladina se pohybovala v těch nejvyšších patrech. V závěru měsíce byla několikrát překonána rekordní výše indexu a poslední obchodní den se v průběhu obchodování index přiblížil k hranici 1250 bodů. Na trhu byl již překročen loňský objem aukčních obchodů. V průměru denně se na trhu RM-S obchodovalo v září s 52 emisemi, v srpnu to bylo o pět méně. Za devět měsíců činil průměrný počet denně obchodovaných emisí 58.

Hnacím motorem zářijového obchodování byly na trhu RM-S akcie ČEZ. Za celý měsíc posílily o neuvěřitelných 26 % a vlastníkům těchto akcií přinesly přes třicet miliard zisku. Z celkového objemu obchodů uzavřených v září na aukčním trhu RM-S, který činil přes 225 milionů korun, představovaly akcie ČEZ více než polovinu. Nebývalý zájem o akcie ČEZ a růst jejích kurzu byl zřejmě vyvolán, kromě jiných skutečností, i očekáváním výsledků z privatizace Slovenských elektráren, které by měly být známé počátkem října. V průběhu posledního obchodního dne vystoupal kurz akcií ČEZ až přes 260 korun, v závěru dne sice přišla korekce na 257,90 Kč. Tento kurz je i tak dlouhodobým maximem této emise.

V září byl na aukčním trhu zájem rovněž o akcie Sokolovské uhelné, kde probíhá do poloviny října povinný odkup za cenu 751,60 Kč, kurz akcií této společnosti se však v průběhu září většinou pohyboval nad toto hranicí a měsíc akcie uzavíraly na kurzu 772,80 Kč. Poněkud v září poklesl zájem o obchodování s akciemi Českých radiokomunikací. Ještě 16. září bylo převedeno na 1,5 milionu kusů této emise a kurz se v této době pohyboval na úrovni 435-460 korun, v závěru měsíce, především po uveřejnění burzy o vyřazení akcií Českých radiokomunikací ze SPAD, následovalo sedm dní s poklesem kurzu a akcie uzavíraly měsíc na 432 korunách, což bylo proti srpnu o 0,7 % méně.

Měsíční obchodování zahajoval index PK 30 na hodnotě 1131,78 bodu a současně se jednalo o nejnižší měsíční hodnotu indexu. Cenová hladina měřená indexem nestoupala pouze vzhůru, v průběhu měsíce se ovšem z jednadvaceti obchodních dnů index v mezidenním srovnání snížil pouze v sedmi dnech. Největší propad byl zaznamenán 20. září kdy právě akcie ČEZ, které se jinak staraly o růstovou tendenci indexu, oslabily o 3,20 % a spolu s nimi ztratily ten den i akcie Českého Telecomu a Komerční banky, výsledkem byla ztráta indexu o 1,36 %. Podobná situace se opakovala i 23. září, kdy opět největší emise Českého Telecomu, Komerční banky a ČEZ ztratily, v této době byly již akcie Českých radiokomunikací na sestupném trendu a přidaly se ke snížení hodnoty indexu oproti předchozímu dni o 1,15 %. V závěru měsíce již index mířil nad hranice dvanácti set bodů. V průběhu posledního obchodního dne v září byl v jednom momentě index na hodnotě 1241,20 bodu, na které ještě nikdy nebyl. Rovněž závěrečná hodnota indexu 1225,68 bodu je novým vrcholem trhu RM-S. Takto vysoko ještě nikdy index denní obchodování neuzavíral. Na růstu indexu se podílely, vedle již zmiňovaných akcií ČEZ, ještě akcie KABLO ELEKTRO, které za měsíc posílily o 31,6 % a přehouply se přes hranici tří tisíc korun za akcií. Vyšší než deseti procentní růst zaznamenaly ještě akcie Spolku pro chemickou a hutní, Pražské plynárenské a Parama. Na opačném pólu se ocitly vedle Českých radiokomunikací především akcie Subterry, u kterých začíná od 1. října odkup za cenu 1 114,30 Kč, závěrečný zářijový kurz přitom činil 980,20 Kč. Pokles kurzu akcií Vítkovic na 24,70 Kč znamenal přiblížení k ceně odkupu, která činí 23,60 Kč.

Na trhu nejvíce posílily akcie Jihočeských papíren Větřní. Na připravované a posléze provedené snížení základního kapitálu společnosti, cestou snížení jmenovité hodnoty z 1000 na 185 korun, trh reagoval posílením kurzu. V závěru srpna se akcie JIP Větřní prodávaly za 30, koncem září již za 68 korun. Nejvíce na trhu RM-S ztratily akcie Software 602, které ze srpnových 105 korun poklesly na 74, pro vlastníky těchto akcií to znamená celkovou ztrátu zhruba 16 milionů korun.

Od počátku letošního roku do konce září nejvíce na trhu posílily akcie JIP Větřní, koncem loňského roku byly za 18,40 Kč, vlastníkům těchto akcií se majetek zhodnotil o více než 122 milionů korun. Shodou okolností jsou na straně největších ztrát akcie Software 602, které byly koncem minulého roku za 120 korun. V září byl překročen celkový loňský objem aukčních obchodů a za devět letošních měsíců byly na trhu RM-S zobchodovány cenné papíry za 1 735,9 mil. Kč. Zastavil se tak každoroční pokles cenotvorných obchodů na trhu RM-S, který trval posledních sedm let a je možno odhadovat, že se obchody v RM-S mohou dostat i nad hodnotu dosaženou v roce 2002.

Koncem září bylo na trhu RM-S celkem 198 cenných papírů, v tom bylo 134 akcií, 55 dluhopisů a 9 podílových listů. Oproti konci srpna se snížil celkový počet emisí o dvě, když z trhu odešly čtyři emise akcií (Meopta Přerov, I a II Epic Holding a Madeta) a přijaty byly dva hypoteční zástavní listy ČMHB.

Středisko CP Praha

- příspěvková organizace (v podstatě si ale musí na sebe vydělat)

- vede účty majitelů zaknihovaných CP

- na požádání podává informace

- náklady spojené s činností SCP jsou mnohonásobně menší než kolik by stálo vydání listinných CP

- některé služby organizují pomocí RMS

Zdaňování příjmů z CP

Výnosy z CP (úroky, dividenda) jsou zdaňovány pro všechny fyzické i právnické osoby zvláštní sazbou daně z příjmů, která činí 25%.

Ostatní výnosy plynoucí např. z prodeje CP jsou zdaňovány u fyzických i právnických osob dle sazeb daně z příjmů.

U fyzických osob se příjmy z prodeje CP nezdaňují, pokud od nákupu CP do jejich prodeje uplynula doba delší než 6 měsíců. Rovněž se nezdaňují příjmy s prodeje CP nabytých kupónovou privatizací.

Závěr:

Po ukončení kupónové privatizace se stalo 75% všech dospělých občanů u nás majiteli CP (akcií). S těmito CP bylo třeba začít obchodovat, aby se staly nástrojem finančního trhu v nově se transformující ekonomice tržního hospodářství. Proto zahájila v dubnu 1993 činnost BCPP a v květnu téhož roku i RM-S, které jsou u nás dvěma významnými institucemi finančního trhu.