Autor: Ing. Lenka Hošková

 Na základě živnostenského oprávnění nabízím služby vedení účetnictví, daňové evidence, zpracování mezd, zpracování daňových přiznání a další.…

Více o autorovi

1. Úvod do podnikání

Dne: 25.3.2016

Autor: Ing. Lenka Hošková

1.1. Podnikání 

Podnikání podle obchodního zákoníku: 

= soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Soustavná činnost:

• taková, která není pouze příležitostná (která se již neopakuje).

Pozn. i ZMC na vedlejší činnost, i podnikání v určité roční době, i činnost prováděná několikrát do roka s úmyslem ji zopakovat.

Samostatná činnost:

• osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby.

Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti. 

Pokud činnost nevykazuje tyto vlastnosti, nejedná se o samostatnou činnost, ale může naplňovat charakteristiku nezákonného „švarcsystému“.

Vlastní jméno:

• podnikatel provádí svoji činnost pod vlastním jménem a je-li zapsán do obchodního rejstříku, pod názvem firmy. Tím vystupuje z anonymity a osoby, které jednají podle jeho pokynů, musí jednat jeho jménem nebo jménem firmy.
• nelze tedy podnikat na někoho jiného.

Vlastní odpovědnost:

= důležitý rys podnikání, nelze se zbavit rizika a odpovědnosti vyplývající z podnikání. 

Podnikatel – fyzická osoba odpovídá za veškeré závazky vyplývající z jeho podnikání celým svým majetkem. To znamená, že nejen obchodním, ale i majetkem určeným pro vlastní potřebu. Slovo "odpovídá" má v této souvislosti tvrdší význam, než slovo ručí. 

Např. společníci společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti pouze ručí, a to pouze do výše svých nesplacených vkladů. Společnost s.r.o. za své závazky potom ručí prvotně celým svým základním jměním.

Dosažení zisku:

Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelského snažení. 

Za podnikání se obecně považuje i to, když hospodaření skončí ztrátou, nelze z toho však vyvozovat, že právě ztráta je smyslem podnikání. Smyslem je neustálý růst hodnoty firmy a to bez dosahovaných zisků není možné. Pokud není vašim úmyslem dosahovat zisku, nejedná se o podnikání.

Pokud vaše činnost naplňuje definici podnikání, můžete být podnikatelem. K tomu ale nestačí naplnit znaky podnikání, tak jak jsou popsány výše, ale musíte dále tuto činnost vykonávat podle příslušného zákona.

1.2. Podnikatel a zákony

Podnikatel podle obchodního zákoníku je:

− osoba zapsaná v obchodním rejstříku,

− osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění (Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. ve znění zákona č. 221/2012 Sb.),

− osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, např. daňový poradce - zákon České národní rady o daňovém poradenství,

− osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů (zákon č. 252/1997 Sb, o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů). 

V případě, že se fyzická osoba rozhodne podnikat, nezbytně nutnou podmínkou pro zahájení činnosti je vydání příslušného oprávnění, nejčastěji to bývá výpisu z živnostenského rejstříku.

1.2.1. Živnostenský zákon

Živností je podle živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Všeobecné podmínky provozování živnosti:

1. dosažení věku 18 let,
2. způsobilost k právním úkonům,
3. bezúhonnost.

Rozdělení živností:

• Ohlašovací
  1. Řemeslné (§20, odborná způsobilost §21-22, seznam živností – příloha č. 1)
  2. Vázané (§23, odborná způsobilost §24, seznam živností – příloha č. 2)
  3. Volné (§25, bez odborné způsobilosti) = Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Obory činnosti – příloha č. 4)
• Koncesované (§26, odborná způsobilost §27, seznam živností – příloha č. 3)

Živnostník nesplňující kvalifikační předpoklady ustanoví odpovědného zástupce. U živností, kde je nutno ustanovit odpovědného zástupce ze zákona, nesmí být datum ustanovení do funkce pozdější, než zahájení provozování živnosti.

Vznik živnostenského oprávnění:

Ohlašovací živnosti – ohlášením živnostenskému úřadu Koncesované živnosti – vydáním koncesní listiny

1.2.2. Centrální registrační místa (CRM)  Zřízena na živnostenských úřadech. 

CRM = místo, kde může klient zároveň při ohlášení živnosti/podání žádosti o koncesi rovněž učinit oznámení i vůči dalším správním úřadům. 

Jednotný registrační formulář (JRF)

Část A – Podnikatel (osobní údaje a údaje o ohlašované živnosti)

Část B – Oznámení správě sociálního zabezpečení

Část C – Oznámení zdravotní pojišťovně

Část D – Oznámení pracovního místa (úřadu práce)

Část E – Úřady, vůči kterým je podání učiněno (ŽÚ, OSSZ, ZP, FÚ, úřad práce). 

Přihláška k registraci pro fyzické osoby

= daňová registrace (FÚ)

• k dani z příjmů fyzický osob,
• k DPH, - k dani silniční,
• k dani z příjmů jako plátci (např. daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby),

1.2.3. Občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb. - upravuje postavení občanů i podnikatelů, obchodní závazkové vztahy (smlouvy např. kupní, příkazní, o dílo, atd.) a další vztahy s podnikáním související.

• řeší občanskoprávní vztahy (občan x občan, občan x firma, občan x stát).
• smlouvy – obecná ustanovení - §1724-1788 Obč. Z.

1.2.4. Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).

Účetnictví vedou právnické i fyzické osoby, kterým tuto povinnost vymezuje zákon.

Účetní jednotkou podle §1 zákona o účetnictví:

• Právnické osoby se sídlem na území ČR (a.s., s.r.o. …),
• Zahraniční osoby podnikající na území ČR,
• Organizační složky státu,
• Fyzické osoby, které jsou zapsané v obchodním rejstříku,
• Fyzické osoby, pokud jejich obrat podle zákona o DPH za předcházející rok přesáhl částku 25 mil. Kč.,
• Fyzické osoby, které jsou účastníky sdružení, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení vede účetnictví,
• Fyzické osoby na základě svého dobrovolného rozhodnutí.

1.2.5. Zákon o dani z příjmu (zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: a) příjmy ze závislé činnosti (§ 6),

1. příjmy ze samostatné činnosti (§ 7),
2. příjmy z kapitálového majetku (§ 8),
3. příjmy z nájmu (§ 9),
4. ostatní příjmy (§ 10).

Příjmem se rozumí: peněžní příjem (příjmy přijaté v hotovosti či bezhotovostně v Kč nebo cizí měně) nepeněžní příjem (různá plnění naturálního charakteru, např. když má zaměstnanec k dispozici firemní auto a může ho využívat i pro soukromé účely) dosažené i směnou. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zákona 151/1997 Sb. o oceňování majetku.

Příjmy z podnikání jsou:

1. příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,
2. příjmy ze živnostenského podnikání,
3. příjmy z jiného podnikání neuvedeného podle a) a b) (např. daňový poradci apod.)
4. podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje ve výši:

1. 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z živnostenského podnikání řemeslného,
2. 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání s výjimkou řemeslného,
3. 40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč,
4. 30 % z příjmů z nájmu, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč.

Daňovou evidenci upravuje §7b zákona o dani z příjmů:

Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,

1. b) majetku a dluzích.

Daňovou evidenci musí vést fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a jiné samostatně činnosti (např. živnostníci, daňový poradci ….), nejsou účetní jednotkou a neuplatňují výdaje procentem z příjmů.