Autor: Ing. Pan Účetní 123

"Nikdo nikdy nevstupuje do neznáma, aniž by tušil, co by ho mohlo čekat," dalo by se řici. Proto bychom si v první řadě měli říct, že samotné…

Více o autorovi

Daňové přiznání je povinnost fyzické či právnické osoby vůči státu, která spočívá v přiznání příjmu podléhající dani vyměřené státem. Do 2. dubna 2014 jsou všichni plátci daní povinni odevzdat daňové přiznání na příslušný finanční úřad. Pokud daňové přiznání za poplatníka zpracovává a předkládá daňový poradce, lze podat daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období. Daňového poradce většinou využívají společnosti a podnikatelé, kteří potřebují odložit platbu daně a odvodů ať už z finančních, nebo jiných důvodů. Na finanční úřad ale musí doručit plnou moc pro poradce, který daňové přiznání bude zpracovávat. Daňový poradce nese plnou zodpovědnost za zpracované daňové přiznání i za škodu, která by klientovi eventuálně vznikla. Pro tyto případy jsou poradci pojištěni.

Opravné daňové přiznání může poplatník podat kdykoliv v mezidobí mezi podáním řádného daňového přiznání a uplynutím lhůty pro jeho podání. Dodatečné daňové přiznání je povinen podat poplatník, jestliže po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání zjistí, že mu byla vyměřena daň nižší, než jaká měla. Samozřejmě také může podat dodatečné daňové přiznání, pokud mu byla nesprávně vyměřena daň vyšší. Pro stanovení výše daně je třeba určit daňový základ. Ten se následně upraví o položky snižující základ daně (nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné položky) a zaokrouhlí se na celá sta Kč dolů. Takto upravený daňový základ se zdaní sazbou ve výši 15 %. Následně se odečtou slevy na dani. Pokud celkové zdanitelné příjmy činí méně než 15 000 Kč za rok, daň se neplatí. Daně z příjmů se zpravidla nehradí jednorázově po skončení zdaňovacího období, ale zálohově už v průběhu zdaňovacího období. Výše zálohy a pravidelnost placení se stanoví dle poslední známé daňové povinnosti. Toto se netýká občanů, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru. Daň se platí ze závislé činnosti a funkční požitky, což jsou mzdy a platy, dále jsou to příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmy z kapitálového majetku, což jsou dividendy, úroky z vkladů na účtech apod. Dále se jedná o příjmy z pronájmu nemovitostí a pravidelný pronájem movitých věcí. V neposlední řadě jsou to ostatní příjmy, kam jsou zahrnuty, příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitostí a movitých věcí, výhry v loteriích a podobně.

Za příjmy z podnikání jsou považovány příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. V daňovém přiznání za rok 2013 dochází ke změnám a to, že lidé s příjmy nad 100 tis. korun měsíčně zaplatí na daních výrazně více než v uplynulém roce. Za prvé se jich dotkne zrušení stropů pro odvody na zdravotní pojištění a za druhé odvedou státu tzv. solidární příspěvek, což je progresivní zdanění lidí s příjmy na 48 násobek průměrné mzdy. Kromě toho, že státu odvedou solidární daň, budou si muset podávat sami daňové přiznání. Neznamená to ovšem, že ho musí sami zpracovávat, mohou využít služeb daňového poradce, kterého si budou muset zaplatit sami, přestože jsou zaměstnanci. Stejná povinnost platí i pro ty zaměstnance, kteří jednorázově v roce obdrží příjem nad 100 tis. korun. Pokud živnostníci a podnikatelé využijí výdajové paušály, nebudou si moci současně uplatnit daňové slevy na dítě a manžela či manželku. Zůstává ale možnost dále využívat slevy pro tělesně postižené nebo možnost odečítat úroky z úvěru na bydlení od daňového základu. V případě souběhu příjmů z více druhů činností, přičemž u některých poplatník bude využívat paušál a u některých ne, bude nárok na daňové úlevy zachován, pokud součet základů daně s využitím paušálu bude nižší než 50 procent součtu základů daně bez využití paušálu. Kdo nevyužije paušálů, může si za každé vyživované dítě ve společné domácnosti odečíst za rok 2013 z daní 13404 korun ročně, kdo má dítě zdravotně postižené, u toho lze odečíst 26808 korun ročně. Je zde ale podmínka, že vyživované dítě žije s rodiči ve společné domácnosti. Sleva se uznává jen za kalendářní měsíce, při splnění podmínek  - vyživovací povinnost a společná domácnost. Počítá se i měsíc, v němž se dítě narodilo. Daňové zvýhodnění na dítě může uplatnit ale jen jeden z rodičů. Jen pro upřesnění : za vyživované dítě se považuje takové, které je nezletilé, tedy nedovršilo věku 18 let. Tato hranice se posouvá na věk 26 let, v případě, že se dítě soustavně studiem připravuje na budoucí povolání, nebo v případě, že nemůže pracovat kvůli úrazu, nemoci nebo dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu. Za soustavnou přípravu zákon považuje studium na střední a vysoké škole. Podmínkou zase ale je, že žije ve společné domácnosti s tím, kdo o slevu žádá. Pokud se poplatník daně po odečtení daňové povinnosti dostává do mínusu, stává se vzniklý rozdíl takzvaným daňovým bonusem. Díky bonusu plátce neplatí žádnou daň, ale může něco získat. Daňový bonus může však uplatnit jen ten, kdo si v roce 2013 vydělal více než 48 tis. ročně, počítají se ale pouze příjmy ze zaměstnání, podnikání, pronájmu nebo z kapitálového trhu. Nemají na něj nárok ti, co jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Hlavní zásadou pro uplatnění slev na dani je stejně jako u odpočtů, že k jejich uplatnění musí dojít ve zdaňovacím období, kterého se týkají. Pokud poplatník této možnosti v daném období nevyužije, nárok na vrácení za toto období popadá navždy.

Změny se dotýkají i důchodců, kteří kromě penze mají další zdanitelné příjmy. Za rok 2013 si již nebudou moci od daně z příjmů odečíst základní slevu na poplatníka ve výši 24840 korun. Tato změna je součástí vládního úsporného balíčku, který s většinou hlasů schválila poslanecká sněmovna. Toto tzv. úsporné opatření schválené našimi obětavými poslanci se naštěstí netýká invalidních, sirotčích a vdovských důchodů.

V tiskopise za zdaňovací období roku 2013 již nebude možné provádět opravy předcházejících zdaňovacích období, jak tomu bylo v minulosti. Veškeré opravy je možno provádět pouze dodatečným vyúčtováním k příslušnému zdaňovacímu období.

Pokud poplatník zaplatí na daní více, než měl, má nárok na vrácení přeplatku, ale musí o něj sám výslovně požádat, uvede to v kolonce na konci daňového přiznání. Finanční úřad přeplatek vrátí do 30 dnů po obdržení žádosti. Lhůta pro vrácení přeplatku se počítá až od  1. dubna, tedy od uzávěrky pro podání přiznání, protože až tehdy přeplatek formálně vzniká. Přeplatek bude ale vrácen jen tehdy, pokud není nedoplatek na jiných daních. Pokud ano, úřad je použije na úhradu dluhu. Přeplatek, který nepřesáhne částku 100 korun se nevrací, ale nasčítávají se, tak že po překročení této hranice může dojít k vyplacení. Požádat o vyplacení přeplatku může poplatník požádat až do doby 6 let, po této době přeplatek tzv. zanikne a  stává se příjmem do státního rozpočtu.

Co se týče předávání tiskopisu daňového přiznání na finanční úřad, je možné jej nadále předávat osobně do podatelny úřadu. Jiná možnost je elektronicky, kdy daňové přiznání se vyplní v interaktivním formuláři EPO, který je k dispozici na Daňovém portálu. Nutností ale je připojení elektronického podpisu, ten musí pocházet od certifikovaných autorit uznávaných ministerstvem financí, kterými jsou pouze Česká pošta, eIdentity, a.s. a První certifikační autorita, a.s.. Daňový portál vygeneruje požadovaný formát pro případ, že poplatník chce podat daňové přiznání přes datovou schránku, zde se elektronický podpis nevyžaduje, musí být ale dokument poslán ve formátu datové zprávy, nemůže být zasláno přes schránku jen přiznání v Excelu či PDF. Datová schránka doručí daňové přiznání na příslušný finanční úřad.

Poslední možností je, zaslat daňové přiznání poštou. Datum razítka musí nést datum 2. dubna.

Formulář by měl být zaslán doporučeně, podací lístek slouží jako doklad v případě, že by se zásilka buď zpozdila, nebo ztratila. Poplatník může využít i lhůty pěti dnů, kterou nabízí daňový řád pro případ, že poplatník z vážných důvodů nemohl daňové přiznání odevzdat v určeném termínu.