Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Ing. Martin Chytrý

Autor: Ing. Martin Chytrý

Účetní kancelář Ing. Martina Chytrého svým klientům poskytuje komplexní servis v oblastech účetního a ekonomického poradenství. Nad rámec…

Více o autorovi

Zaměstnavatel má povinnost zabezpečit na pracovišti 3 oblasti – bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pracovnělékařskou péči a požární prevenci. Jedná se o spletitou oblast plnou nejrůznějších zákonů, nařízení a vyhlášek. Za porušení povinností však hrozí až milionové pokuty.

Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je v českém pracovním právu poměrně hodně rozsáhlá a nepřehledná. Dohromady jde asi o dvě desítky zákonů, nařízení vlády a vyhlášek. Každý podnikatel by se měl seznámit alespoň s těmi právními normami, které stanoví základní podmínky, práva a povinnosti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a s těmi, které se vztahují k jeho konkrétní podnikatelské činnosti.

 

Základní práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance týkající se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci vyplývají ze Zákona č. 262/2006 Sb. ., zákoníku práce, v části páté od §101.

Podle tohoto zákona je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnance (respektive všech osob, které se zdržují na pracovišti) při práci s ohledem na rizika, která z činnosti vyplývají. Tato povinnost se týká také všech vedoucích zaměstnanců. Veškeré náklady vynaložené na zajištění bezpečnosti práce hradí zaměstnavatel, který je v žádném případě nesmí přenášet (ať už přímo nebo nepřímo) na zaměstnance. Pokud by tak učinil, hrozí mu přísné sankce.

Zaměstnavatel se musí věnovat prevenci rizik, která hrozí zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, a přijímat tak opatření, která těmto rizikům budou předcházet, odstraňovat je nebo minimalizovat rizika neodstranitelná. S tím souvisí i aktivní vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů, pravidelné kontroly úrovně bezpečnosti a přizpůsobování opatření měnícím se skutečnostem. Pokud nemůže rizika spojená s výkonem práce odstranit, protože přímo souvisejí s charakterem práce, musí zaměstnavatel na svoje náklady vybavit zaměstnance ochrannými prostředky, případně ochranným oděvem a obuví, poskytovat mu nápoje nebo mycí, čistící či desinfekční prostředky.

Zaměstnavateli i zaměstnanci musí být jasné, jak zvládat krizové události a jak se například evakuovat. Ať už je to havárie, požár, povodeň nebo jiná katastrofa. Podobně musí na pracovišti existovat systém první pomoci, a to ve spolupráci se zařízením, které firmě poskytuje pracovnělékařskou péči - její zajištění totiž také patří k povinnostem zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl v předstihu určit konkrétní zaměstnance, kteří jsou zodpovědní za organizaci první pomoci a kteří v případě potřeby bez otálení přivolají záchranku, hasiče či policii. Nejedná se o formalitu. Tyto zaměstnance musí zaměstnavatel na své náklady pečlivě proškolit podle toho, jaká rizika na konkrétním pracovišti hrozí.

Všechny pracovní úrazy a nemoci z povolání musí zaměstnavatel hlásit (například zdravotní pojišťovně zaměstnance a inspektorátu bezpečnosti práce) a evidovat.

Zaměstnanec by se měl také aktivně podílet na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, minimálně respektovat pokyny zaměstnavatele a účastnit se školení. Zároveň však může odmítnout práci, která bezprostředně ohrožuje zdraví nebo život (ať už jeho nebo někoho jiného na pracovišti), aniž by byl tento krok kvalifikován jako porušení pracovních povinností zaměstnance.

Na zákoník práce navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., který upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zákon upravuje požadavky na pracoviště, pracovní prostředí, pracovní prostředky, organizace práce a pracovní postupy, ať už se jedná o vybavení pracoviště, osvětlení, údržbu a úklid, osobní hygienu či požadavky na ergonomii, bezpečnostní přestávky atd.

Ergonomie = nauka, která zkoumá vztahy mezi člověkem, pracovním prostředím a pracovními prostředky. Cílem je dosáhnout maximálního souladu a efektivity, neboli ideálního uspořádání pracovního prostředí ve vztahu k maximální výkonnosti a zdraví člověka.

Školení zaměstnanců

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům potřebná školení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. A to vždy:

  • při nástupu zaměstnance,
  • při změně pracovního zařazení,
  • při změně druhu práce,
  • při zavedení nové technologie, pracovních postupů apod.,
  • v dalších případech, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Podle velikosti organizace může školit buď sám zaměstnavatel, nebo s pomocí odborníků. Existují komerční agentury, které školení zaměstnanců provedou na zakázku.

Prevence rizik

Zaměstnavatel je zodpovědný za prevenci rizik. Měl by kontrolovat možná rizika, která s konkrétní pracovní činností souvisejí, a odbornou způsobilost zaměstnanců vykonávat danou práci. Podle počtu zaměstnanců společnosti pak zaměstnavatel může nebo nesmí zajišťovat prevenci sám.

  • Společnost do 25 zaměstnanců - zaměstnavatel může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, pokud má potřebné znalosti.
  • Společnost od 26 až 500 zaměstnanců - zaměstnavatel může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, pokud je k tomu odborně způsobilý. To znamená, pokud splňuje zákonem stanovené podmínky a vykonal odbornou zkoušku.
  • Společnost nad 500 zaměstnanců - zaměstnavatel musí zajišťovat úkoly v prevenci rizik jinými způsobilými osobami, nikoliv sám.

Základní povinnosti týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců tak, jak je stanoví zákoník práce a související právní předpisy, jsou platné i pro osobu samostatně výdělečně činnou. A to dokonce i v případě, že nemá zaměstnance a odpovídá tak jen sama za sebe.

Sankce za porušení zákona

Za dozor nad dodržováním pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zodpovědný Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty práce. Podle Zákona č. 251/2005 Sb. , o nspekci práce se pohybují sankce týkající se přestupků z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci od 300 000 Kč až do 2 milionů korun.

Pracovnělékařská péče

Povinností zaměstnavatele je zajistit zaměstnancům pracovnělékařskou péči. Tedy uzavřít smlouvu s praktickým lékařem pro dospělé, poliklinikou nebo oddělením nemocnice, které tuto péči poskytuje. Každý zaměstnanec pak musí mít informace o tom, kdo mu pracovnělékařskou péči poskytuje a jaké prohlídky musí absolvovat. Dozor v této oblasti vykonávají Krajské hygienické stanice a sankce za neplnění podmínek péče hrozí zaměstnavateli sankce až do výše 3 milionů korun.

Požární ochrana

Základním právním předpisem, který upravuje povinnosti organizací v oblasti požární ochrany, je Zákon č.133/1985 Sb., o požární ochraně a Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a výkonu státního požárního dozoru.

Vybavení budovy z hlediska požární ochrany vyplývá již z požárně bezpečnostního řešení stavby, které by měl podnikatel znát. Při nájmu kancelářských prostor bývá často za prevenci požární ochrany zodpovědný pronajímatel, pokud není tato povinnost přenesena v nájemní smlouvě na nájemce. Budova pak má svůj požární řád, respektive požárně poplachovou směrnici, se kterou se nájemce seznámí a smluvně se zaváže ji dodržovat.

Zaměstnavatel by měl alespoň minimálně nainstalovat na pracovišti základní hasicí zařízení a požární techniku a kontrolovat jejich stav. Vyhláška pak stanoví přesné typy hasících přístrojů, které se mají instalovat na každých 200 m2 plochy.

Pokud podnikatel vykonává podnikatelskou činnost v bytě, musí požádat o rekolaudaci bytu prostřednictvím odboru výstavby příslušné obce. Tak jako u bezpečnosti práce i z hlediska požární ochrany platí další přísnější pravidla pro obory podnikání s vyšším požárním rizikem.

K provádění kontrolní činnosti právnických a podnikajících fyzických osob jsou oprávněni příslušníci hasičských záchranných sborů v rámci výkonu státního požárního dozoru. Nedodržení zákonem stanovených povinností může být důvodem pro uložení pokuty. Při stanovení její výše se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.