Autor: Ing. Pan Účetní 123

"Nikdo nikdy nevstupuje do neznáma, aniž by tušil, co by ho mohlo čekat," dalo by se řici. Proto bychom si v první řadě měli říct, že samotné…

Více o autorovi

Historie

Tzv. švarcsystém je pojmenován po benešovském rodákovi Miroslavu Švarcovi, který je duchovním otcem této myšlenky. Za rok oslaví tato výrazná osoba 90. let 65. narozenin a již letos dostal tak trochu danajský dar v podobě trpké příchutě novely Zákoníku práce. Od 31. 12. 2011 vešla předešlá novela Zákoníku práce v účinnost, nebyly zde však přesně definovány všechny podmínky, a tak d datem 1. 1. 2012 vešlo v platnost pozměněné znění Zákoníku práce.

Co to je švarcsystém, výhody švarcsystému, Zákoník práce § 2 – švarcsystém

Ne každý z nás možná zná švarcsystém, a tak by bylo záhodno jej do jisté míry představit. Jak jsme již výše zmínili, tento systém je vynálezem pana Švarce, a nutno poznamenat, že velice pragmatickým. Každá společnost (firma) má tendenci eliminovat výši nákladů na svůj provoz. Pan Švarc vlastnil stavební firmu, tudíž velice rychle zjistil, jak vysoké náklady jsou spojeny se zaměstnancem. Napadlo jej, že pokud by každý zaměstnanec byl FO provozující závislou činnost, tzn., pokud by uzavíral smlouvy o dodání služeb se svými zaměstnanci, kteří by jako OSVČ mohli fakturovat své služby, vyhne se tím placení sociálního a zdravotního pojištění. Toto břemeno přenechá na "zaměstnanci". Dozajista nevěděl, jak veliké trable si tímto jednáním způsobí, nicméně jeho odvaha a důmyslnost je obdivuhodná.

Kdyby pan Švarc tušil, jak oblíbeným se stane jeho Švarcsystém, asi by tomu tenkrát ani nevěřil. Proč je čím dál tím častěji Švarc systém tak oblíbený?

Závislá činnost

Náklady na zaměstnance pro zaměstnavatele: 1,34 násobku hrubé mzdy, jelikož zaměstnavatel odvádí za zaměstnance 25% z hrubé mzdy na sociální pojištění a 9% na zdravotní pojištění.

Zaměstnanec odvádí 11% ze své mzdy na sociální a zdravotní pojištění – děleno dle následujících pravidel:

Výše pojistného na sociální zabezpečení (§7 zákona č. 589/1992 Sb.) z vyměřovacího základu činí u zaměstnanců 6,5 % (z toho 0,0 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,0 % na státní politiku zaměstnanosti). Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

Výše pojistného veřejného zdravotního pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období (§2, §5 zákona č. 592/1992 Sb.). Přičemž pro zaměstnance je to 4,5 % ze základu.

Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance - částku z rozdílu výše uvedených sazeb, což je 9 %. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

Náklady na zaměstnance: hrubá mzda 22.500 CZK + 34% z hrubé mzdy (sociální a zdravotní pojištění) 30.150 CZK. Výpočet čisté mzdy z hrubé mzdy: 22.500 - 1.013 (zdravotní pojištění) - 1.463 (sociální pojištění) - záloha na dani 15% ze superhrubé mzdy zaokrouhlené na stokoruny nahoru snížená o slevu na dani (sleva na poplatníka 24.840/rok, tzn., 2.070 CZK, tzn.,(30.200*0,15 - 2.070 = 2.460 CZK).

Čistá mzda tedy bude 17.565 CZK. Náklady na Vaší práci činí 30.200 CZK

Příjmy z nezávislé činnosti – OSVČ – využíváme švarcsystém

Zaměstnavatel se s Vámi domluví na objednání "měsíční služby" za odměnu 25.000 CZK (již po odečtení nákladů). Jelikož nejste jeho zaměstnancem, s Vaší činností nejsou pro zaměstnavatele spojeny již žádné další náklady. Pro zaměstnance platí následující výpočet 25.000 - 1.836 sociální pojištění - 1.697=1.152 CZK. Státu tudíž odvede 4.686 CZK, čistá mzda bude činit 20.314 CZK. Je zřejmé, že na základě optimalizace dojde ke snížení daní na minimum. Pokud by použil podnikatel výdajové paušály pro daňové přiznání i pro nejnižší sazbu 30%  (pronájem nemovitosti), zaplatí 6600 CZK.

Platí následující pravidla:

(2) Zálohy neplatí poplatníci ³⁹⁾, jejichž poslední známá daňová povinnost ^39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ze kterých měl plátce povinnost srazit zálohy na daň (§ 38h), a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu ⁴¹⁾.

Švarcsystém definuje Zákoník práce v § 2 takto:

Závislou prací je práce, která je vykonávána (znaky závislé práce):

• ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance,
• jménem zaměstnavatele,
• podle pokynů zaměstnavatele a
• zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

Zároveň musí být závislá práce vykonávána (podmínky výkonu závislé práce):

• za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
• na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
• v pracovní době,
• na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém míst

Podle § 3 Zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce)  závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy (Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů).

Znaky švarcsystému v praxi

Vystupování jménem zaměstnavatele

Důležitým znakem fyzické osoby, osoby pracující na živnostenský list (OSVČ), je vystupování vlastním jménem. Ať už fakturujete služby, oslovujete potenciální klienty či komunikujete na obchodní úrovni, v každém případě byste měli používat jméno vaší osoby - jméno na které je vedena živnost. Pokud vystupujete jménem jiné fyzické osoby - FO či právnické osoby - PO. Tuto skutečnost také může deklarovat vizitka, která je s firemními údaji vašeho zaměstnavatele, ale jste na ni veden jako zaměstnanec, ač jste osobou samostatně výdělečně činnou. Dalším deklarativním projevem švarcsystému může být firemní email př: účetnictví-Svoboda@dph-servis.cz, nebo dokonce jen podpis v emailu.

Pravidelné a stejně vysoké odměny

Jednou z nejdůležitějších skutečností, která bezesporu zaujímají a spojuje každého zaměstnance, je výplata odměny za odvedenou práci. Pokud jsme zaměstnanci na hlavní či vedlejší pracovní poměr, vždy nás zajímá datum, ke kterému nám bude mzda vyplacena. Nejobvyklejším datem výplaty je 10. nebo 15. den následujícího měsíce. Pravidelná mzda ve spojení se stejnou či obdobnou výší odměny za provedenou práci značí, že se dopouštíte protizákonného jednání. V těchto skutečnostech hraje významnou roli i docházkový sešit či "pípačky", jež evidují Váš čas strávený na pracovišti, v komplementaritě se sjednanou hodinovou odměnou za provedenou práci. Také pozor na skutečnost, že, pokud někteří zaměstnanci, kteří pracují ve stejné společnosti na základě pracovní smlouvy, mají stejnou odměnu za odvedenou práci, jedná se pravděpodobně o jednání, které bude úřadům územní samosprávy velice podezřelé.

Pevně stanovená pracovní doba

Mezi základní prvky pracovní smlouvy patří pracovní doba, kterou je charakterizován fond, který máte strávit prací v dané firmě. Pokud máte jako OSVČ pevně stanovenou pracovní dobu, jež je archivována pro účely výplaty, viz předešlý odstavec, poukazuje to na švarcsystém. Jakýkoliv způsob zaznamenávání pracovní doby se stává pro kontroly velice milým a efektivním důkazem nezákonného jednání.

Vykonávání činnosti pouze pro jednoho zaměstnavatele

Pokud je smluvními podmínkami zakázána činnost ve stejné oblasti pro jiného klienta, jedná se opět o faktor sloužící k určení švarcsystému. Pokud není zakázána činnost pro jinou fyzickou či právnickou osobu v daném sektoru, nelze brát dlouhodobou spolupráci za projev švarcsystému. Jeli však uzavřena smlouva na dobu neurčitou nebo na dobu velice dlouhou, pravděpodobně uděláte radost kontrolnímu orgánu.

Hierarchie zadávání a plnění úkolů

Probíhá-li spolupráce mezi OSVČ a firmou legálně, lze tento vztah hodnotit jako rovnocenný, nevykazující známky nadřízenosti a podřízenosti, jedná se v rovině obchodně právní o rovnocenné partnerství. Je-li tedy Vaší náplní plnit pouze úkoly, které Vám zadává firma popř. nadřízená osoba, a to bez jakýchkoliv výhrad, máme další projev nezákonného jednání – švarcsystému.

Osobní odpovědnost

Bylo-li Vaše jednání příčinnou vzniku škody, jste na základě osobní odpovědnosti povinen jako OSVČ škodu uhradit nebo uvést věc do původního stavu. V praxi to znamená, že, pokud něco poškodíte, ztratíte, zničíte, jste povinni vzniklou skutečnost uvést do původního stavu či nahradit na své náklady. Nese-li však tuto odpovědnost firma, ručíte za vzniklé neúmyslné škody do výše čtyř a půl násobku Vaší mzdy. Zbytek je za Vás povinna uhradit firma – resp. zaměstnavatel. Pokud tedy tento vztah platí, naplňujete skutkovou podstatu švarcsystému, který je ve své podstatě daňovým únikem.

Pracovní nástroje zaměstnavatele

Využíváte-li k práci movitý či nemovitý majetek zaměstnavatele, který není vázán smlouvou o pronájmu či výpůjčce, jedná se zde opět o faktory švarcsystému. V případě, že povaha vaší činnosti jasně určuje prostředí – sídlo nebo pobočka fyzické či právnické osoby, ve kterém musíte vykonávat náplň práce, je toto jednání považováno jako jeden z nejdůležitějších faktorů pro určení švarcsystému.

Odbornost práce

Mnozí odborníci se shodují na takřka nepřímé úměrnosti mezi odborností a pracovní náplní. Interpretace švarcsystému podle dle tohoto kritéria zní: Čím odbornější činnost je předmětem Vaší spolupráce mezi Vámi tj. OSVČ a jinou FO či PO, tím menší je riziko nařčení z aplikace švarcsystému.

Jak se efektivně bránit proti narčení ze švarcsystému – jak se vyhnout pokutě

Vystupujte svým jménem

Připojujte jak na vizitky, tak na obchodní korespondenci či do emailů, že s firmou spolupracujete. Tzn., že se identifikujete jako jistý subdodavatel služeb, tudíž by mělo postačit zveřejnit IČO. Kontroloři jistě zbystří, že zde asi nepochodí a budou hledat dále, kde?

Výplata odměn za odvedenou práci

V případě pravidelná výplaty stejně vysoké odměny, lze toto jednání považovat až za provokaci inspekce. Řešením je dohoda mezi zaměstnancem OSVČ (FO) a druhou fyzickou či právnickou osobou na proměnlivé výši Vaší měsíční odměny. Pokud nelze tento krok uskutečnit, měla by býti spolupráce upravena dohodou o provedení práce. Vyděláte-li si však více nežli 10.000 CZK, budou musit obě strany z této částky odvést sociální a zdravotní pojištění.

Odpovědnost za vlastní jednání

Ve smlouvě nemůže býti upravena tato skutečnost, neboť tento stav náleží zaměstnancům – při závislé činnosti, nikoliv OSVČ.

Nejsou-li zakázky, nemůže býti vyplácena odměna

Pokud společnost negeneruje zisky nebo nejsou zakázky, jen těžko může platit mzdu dodavateli služeb, které si ve své podstatě objednává od OSVČ. Není li tedy práce, vyčkejte se mzdou. Je pravda, že při zpětném doplacení Vaší mzdy budete musit odvést větší sumu peněz státu, ale při roční optimalizaci nákladů můžete toto zohlednit.

Pracujte, kde se dá

Velice vhodný způsob, jak dokázat, že to, co děláte, není švarcsystém, je vykonávání nezávislé činnosti pro více subjektů. Fakturujte, co to dá, i kdybyste fakturovali relativně malé položky, využívejte tuto možnost. Sjednání konkurenční doložky je normální i při závislé činnosti, proto se v některých ohledech nemusíte bát.

Využívejte vlastní nástroje

K plnění objednaných služeb využívejte své prostředky. Používejte vlastní notebook, telefon, svoji lopatu. Pokud potřebujete využívat prostředků objednavatele služeb, smluvně upravte tento vztah tak, aby bylo zřejmé, že jste si tyto prostředky za úplatu propůjčil. Ve smlouvě musí býti upraveno, za kolik si věc půjčujete a na jak dlouho.

Stálá pracovní doba

Pracovní doba je totiž znakem závislé práce a patří tradičně do pracovního poměru. Živnostník dostane zakázku, že zítra do deseti hodin má zajistit vymalování místnosti. Jestli bude malovat celou noc nebo si na to vezme pomocníky, firmu zajímat nemusí. Živnostníkovi nemůžeme ani předepisovat, že si po šesti hodinách má dát přestávku na jídlo. Můžeme ho jenom upozornit, že budova, ve které bude malovat, se otevírá a zavírá v takovou denní či noční dob.

Vykazujte proměnlivou pracovní dobu, pracujte, odkud chcete, v případě kontroly se chovejte atypicky. Choďte, kam chcete bez vědomí "vašich nadřízených", nechoďte do práce, choďte velice pozdě, odcházejte brzy.  Zkrátka se chovejte jako stavbyvedoucí, který staví najednou 5 domů a vážně nic nestíhá.

Hrozící sankce při švarcsystému

Firma, jež zaměstnává své zaměstnance na živnostenský list a splňuje kritéria pro švarcsystém, se vystavuje riziku pokuty až do výše 10 milionů korun. "pro zaměstnance pracujícího na ŽL jako OSVČ hrozí pokuta až do výše 100.000 CZK.

Pít víno, kázat vodu – asistenti zákonodárců!

Nezbývá mi nežli souhlasit se skutečností, že švarcsystém ochuzuje státní kasu. Je diskutabilní, zdali je to až do výše 5 miliard, nicméně o to v tomto odstavci nejde. Co mne velice pobouřilo, přišlo nehorázné, je fakt, že ti, kteří zákon navrhovali, předkládali a poslal až k prezidentovu podpisu, pravděpodobně hoří. Neboť rčení "Pod svícnem je největší tma" zde platí dvojnásob. Takřka všichni asistenti, kteří pracují pro zákonozrádce, pracují na živnostenský list, jsou osobami samostatně výdělečně činnými. Mají stálou pracovní dobu, využívají prostor a prostředků zaměstnavatele, zkrátka splňují kumulativně takřka všechny či všechny podmínky pro švarcsystém. Nechápu tudíž, jak je možné, že již od 1. 1. 2012 nepadlo 200 pokut v PS ČR a 81 pokud v Senátu? Pokuty, které byly doposud uděleny, byly ve výši přes 800 tisíc – byly uděleny pouze tři (ostatní přestupky jsou zatím ještě řešeny, a je jich hodně)! Za těchto podmínek by se z obou komor Parlamentu ČR vybralo takřka 75.000.000 CZK (75 miliónu – více jak desetinásobek krabice od vína)!

Závěrem bych si přál, aby ti, kteří zákony tvoří, je dodržovali jako první, ba dokonce již s předstihem! Platí pravidlo, že právník, který spáchá trestný čin, je hodnocen hůře, jelikož díky svému vzdělán měl jednat jinak. Přepadne-li policista banku, dostane vyšší trest, podvádí-li politik, odvede pozornost, ale občan zůstane ve stejné pozici. Podvádí-li přes 200 zákonodárců, co chtějí za jednání od národa?